Východ-Západ

Film, ktorý ma zaujal hneď od začiatku. Presné zobrazenie pomerov v štáte ovládanom paranoikom, likvidujúcim všetko podozrivé, v čom mu pomáhali všetci, ktorí chceli prežiť. Výborne bolo zvládnuté rastúce uvedomenie si, do akých sračiek sa so svojim nerozumným činom dostali. Ak by film pokračoval v nastúpenej línii neváhal by som s vyšším hodnotením. Nanešťastie sa dej zbytočne vetvil, nastúpili niektoré klišé, za omyl pokladám aj vstup Catherine Deneuve na scénu, až to všetko dospelo k očakávanému happy endu. Škoda, v prvej časti filmu som bol presvedčený, že odo mňa dostane zaslúžené štyri hviezdičky. Aj na takej maličkosti, ako zobraziť vplyv času a prežitého utrpenia na tvárach hlavných hrdinov, si mohli dať tvorcovia viac záležať. (15.08.2013)

Slabší odliatok režisérovho Indochine v duchu priamočiareho melodramaticky-vydieračského ťahu na bránku cien Akadémie. Konvenčný, držiaci sa tradičných zaužívaných postupov, striktne príkladný následník veľkých filmových príbehov. Tento krát mi to pri stabilnej rytmike, realistickej stopáži a oporných bodoch v hereckých výkonoch vlastne až tak neprekážalo - Wargnier má cit pre tieto dramatické postupy a prácu s príbehom v krvi a špičková kamera Laurenta Dailland u mňa zožala najmä v záberoch na morskej hladine fenomenálny úspech. Niektoré myšlienky postáv pôsobia spätne naivne, ale budiž. V našich zemepisných šírkach má navyše pre mladšiu generáciu vidieť tento film jasný význam. 70% (15.07.2014)

Východ západ aneb série špatných rozhodnutí pravidelně po sobě jdoucích. Chápu, že v absurdním prostředí stalinské totality se člověk občas těžko vyzná, co má dělat, ale proč si to ještě ztěžovat vzájemnými direkty, vyhazováním z bytu, nevěrou a tak dále. Těžko jim pak přát. Taky si nemůžu pomoct, ale přišlo mi, že film nakládá s charaktery strašně jednoduše: buď jsou to "sympatičtí" (z pohledu filmu) lidé se sny a tak dále a chtějí na západ, anebo jsou všichni ostatní, tj. jednorozněrní záporní primitivové, co zůstávají doma. Navíc ta "svobodná Francie" působí až moc bezproblémově (což s ohledem na dobu...). Nuž, je to umělecká licence. Nikoli špatný film, ale odvařen jsem z něj nebyl. (03.08.2013)

Nádherný a bolestivý příběh... Je třeba vidět, slova nestačí... My, kdo jsme tu dobu nezažili, můžeme jen stěží vynášet soudy nad chováním jednostlivých aktérů (reálných lidí té doby)... Jen je dobré si uvědomit, jak moc je třeba si vážit svobody slova, i když právě v dobách velké nesvodody a nejistoty se stvrzovala ta nejpevnější přátelství... (04.08.2013)

Velice silný film. Měl by ho vidět každý z místních rusofilů a tzv. páté kolony. Jenže ono jim vlastně stejně nic nedojde, takže to jsou jen takové tužby a přání, že někdo někdy možná zmoudří. Já jim nevěřím a věřit nebudu. Stále jsme na jejich jídelním lístku. Sandrine uvěřila a viděla co je život v zemi, kde zítra znamená dneska. Pro Francouzsku to musel být kulturní šok. Prvotní omluvy poměrů, že to válka a že se vše časem zlepší vystřídala jistotota, že to jsou jen lži a posléze i strach. Ona šla do Ruska dobrovolně. byly věak tisíce jiných, které z osvobozených území (i z ČSR) Smerž a NKVD odvlekla od rodin, nebo i s nimi občanství neobčanství. Kdo by se postavil osvoboditelům? Nikdo a tak ro Rusákům téměř vždy procházelo. Lidé totiž mizeli zničehonic bez rozruchu. V tom byli Rusové dobří. Jednotky jak táhly osvobozenou Evropou už měly v rukou seznamy těch, co z jakýchkoliv důvodů emigrovali do demokratických zemí ze Stalinovy říše zla a smrti. Daleko na východě na Sibiři či na ostrovech pak za tuto snahu - žít lidsky platili strašlivou daň, většina tu největší. Sandrine naštěstí měla kliku i víru ve zlepšení a naděje, to je sakra mocný životabudič. Více neprozradím, snad jen - nutno vidět! * * * * * * (29.02.2016)