Apocalypto

I kdyby Gibsonovo Apocalypto nemělo žádný hlubší myšlenkový obsah, byl by to stále dechberoucím bravurně natočeným experimentálním (pseudo)historickým snímkem, při kterém se, i při jeho dlouhé stopáži, nedá usnout a ani chvilku se nenudíte. Ale Apocalypto přece hlubší význam má a dokonce i hned několik možných přesahů interpretačních. Již úvodní citát: ,,Velké civilizace nejdou podrobit, pokud se nezačnou ničit sami od sebe.", je natolik návodový, že odkazuje k analogickým příkladům v nám známé historii - dekadence společnosti - průvodní jev úpadku všech velkých říší (známe to ze starého Říma, známe to z Evropy před první světovou válkou), je vykreslena v Gibsonově snímku více než názorně. Symbolické osazenstvo duchovní a mocenské elity na obětní mayské pyramidě, jeho znudění, odcizení, zcyničtění v tváří v tvář krvavé zábavě, která u většiny z nich vyvolává nanejvýš nudu (neuvěřitelné obtloustlé mayské vladařské dítě!) jasně dokumentuje jednu z příčin toho, že tak vyspělou civilizaci bez velkých obtíží v relativně krátkém čase doslova převálcovala maximálně stejně (ne-li méně) vyspělá civilizace naše. Další významovou rovinou filmu je Gibsonův pokus o utvoření mýtu (příznaková scéna s malou nemocnou holčičkou), nesnaží se vyprávět tak, jak jsme na to kulturně navyklí my, dnešní západní svět, ale posouvá celý příběh do roviny narační, vyprávěcí, tedy do té, v jaké asi vnímali a přemýšleli sami Mayové. Proto se akcent filmu posunuje od kontinuálního sledu historických událostí a jejich převypravování k hyperbolizovaným činům jednotlivce, k jeho hrdinským činům, bájným místům a síle bohů, zvířat a přírody... Jaguáří tlapa je hrdina z jiného světa, ze světa myšlenkového řádu původních indiánských bojovníků, proto tolik Gibsonovi vytýkaná absence historiografie či nadměrného zobrazování násilí. Pravda, Gibson je (alespoň podle jím režírovaných dvou posledních filmů) šílenec s nějakou sadistickou obsesí, ale alespoň v Apocalyptu jím exponované násilí má smysl a opodstatnění. Také nemám rád násilí (a jsem proti primitivním akčním filmům založeným pouze na jeho oslavě), ale tady to násilí hraje důležitou roli. Popisnou. Taková tehdy prostě byla doba a dnes je v naší kultuře trend co nejméně cenzurovat. Tvůrčí svoboda a svoboda názoru a slova. Jen je mi záhadou, jak se z prostoduchého představitele ještě prostodušších filmových rolí vylíhl svébytný a osobitý režisér - umělec. Mel Gibson je prostě zajímavý člověk... (28.09.2007)

Gibson je tvrďák. Jeho filmy si většinou s ničím nebereou servítky a v "Apocalyptu" to platí dvojnásob. Mayské město je fakt kolébka veškeré dekadence a zvrácenosti, člověk fakt nestačí koukat. Škoda, že film nebyl kratší, protože občas se Gibson začně až příliš opájet tou jejich civilizací a zapomene na děj. Vše nám ale vynahradí finální rambovská honička, v níž hlavní hrdina ukáže jakej je masér, a já mu fakt držel palce. Taky mě trochu zklamala vizuální stránka (digitální kamera je zlo, po Miami Vice už ubližila dalšímu filmu), jelikož jsem čekal fakt orgie a většinou tam je jen strohá džungle. Celkově ale dobrej film, něco takového tu prostě zatím nebylo. (28.01.2007)

Bijte mě, tlučte mě, nemějte mě rádi, ale bohužel tohle není to, co bych čekala od dobrého filmu. Hvězdička za kameru, druhá za výtvarné ztvárnění a masky... Z Apocalypta naprosto neskutečně čiší snaha tvůrců o monumentálnost, důležitou výpověď, poselství a kdovíco ještě. Bohužel film se bere moc vážně na to, abych v něm cokoliv mohla brát jako nadsázku (úmyslně úsměvnou úvodní scénu s tapířími orgány nepočítám), jenže v některých okamžicích jsem se musela smát, jak byl děj neskutečně naivní. Naopak slovo "nechutnost" pro mě získalo nový rozměr - už hodně dlouho, jestli vůbec někdy, se mi nestalo, abych při sledování filmu odvracela oči. Snahou tvůrců by mělo být připoutat divákův pohled k plátnu, ne ho syrovým zobrazením všeho možného odpudit (gepard trhající obličej na kusy, krev stříkající z mozku pod čerstvě odštíplou lebeční kostí, bijící srdce vyřízlé zaživa atd. atd.). Všechnu čest maskérům, odvedli výbornou práci, jenže dívat se na ní už zas tak příjemné není, a to vydržím hodně... K dobru snímku musím ještě přiznat, že jsem se, přes značnou stopáž, vlastně ani trochu nenudila. A jednou jsem si dokonce řekla, jak je v té džungli vlastně krásně a jak je to hezky natočené (záběry u vodopádu, když zrovna nikdo nebyl na maděru), jenže většinu času vás nenapadne na něco takového vůbec myslet, protože maso a krev přebije naprosto všechno. (06.03.2007)

Kdo chce psa a Gibsona bít, hůl a dějepisnou příručku si najde. Mě Apocalypto uchvátilo a historické zasazení je pro mě jen kulisa naroubovaná na příběh o dechberoucím útěku z cesty na smrt, krásná story o strachu utopeném ve vodě, z které povstal hrdý Jaguar Paw, aby posbíral kousky svých kořenů. Řeči jsou na nic, je to třeba vidět, kéž si to užijete jako já. (19.03.2007)