poster

Nedotýkej se bílé ženy

  • Francie

    Touche pas à la femme blanche

  • Itálie

    Non toccare la donna bianca

  • USA

    Don't Touch the White Woman!

Komedie / Western

Francie / Itálie, 1974, 106 min

  • Brejlil
    ***

    Tak nevím, nápad není špatný, lokace je fascinující, ale celé dílko mi přijde nedotažené. Mnoho se dalo například získat ze 7. kavalerie v moderní Paříži, není vyřešena otázka, odkud se vlastně vzali Indiáni a co v té pustině dělají. Samotný nápad a možnosti, které skýtal, za pět hvězdiček, realizace za dvě, takže bohužel slabší průměr.(16.2.2009)

  • tomtomtoma
    *****

    S tímto filmem jsem byl naprosto spokojen, Zajímavý, zábavný, ironický a rýpající do lidského pokrytectví, sobectví, rasismu a dalších společenských nešvarů. Navíc s krásnými hereckými výkony. Paroduje bitvu Little Big Hornu, takže hlavní postavou je nadmíru excentrický George Armstrong Custer (vynikající Marcello Mastroianni). Ten dostane za úkol porazit a vyhladit indiány, protože jsou bílou elitou považováni za zloděje, pobudy a ničemy, kteří brání pokroku a nechtějí se odstěhovat do rezervací, kde chcípají hlady. To ale indiány v čele se Sedícím Býkem (Alain Cuny) tak sjednotí, že v osudné bitvě Custer zoufale zvolá: "Kdo je naučil bojovat? Proč už se nepostaví jako jednotlivci proti stovkám pušek?" Ale jsou tu další vynikající postavy: Marie-Héléne de Boismonfrais (krásně pokrytecká Catherine Deneuve), která je označována za pomocnici indiánů, ale s ohromnou chutí se podílí na jejich ponižování a zabíjení, je navenek puritánská, ale ohnivě se vrhá po Custerovi, dále vychloubačný, ale ve skutečnosti velmi bojácný Buffalo Bill (skvělý Michel Piccoli), který chce být hvězdou bitvy, ale utíká z ní ještě než vypukne, generál Terry (výborný Philippe Noiret), který začně řídit bitvu pouze ze zištných důvodů, indiánský špeh Mitch (bezpáteřní Ugo Tognazzi), který poznává, že pochlebováním se z něj běloch nestane, bláznivý indián (Serge Reggiani), jediný z indiánů, kterému to myslí, ale protože nemá vlasy, tak ho považují za blázna, otec Sedícího Býka (Henri Piccoli), který osobně zastřelí Custera, agent CIA (Paolo Villaggio), který vystupuje jako antropolog a stále pojídá brambůrky a reportér (samotný Marco Ferreri). Prolínají se zde 70. léta 19. století, kdy došlo k bitvě a 70. léta 20. století do kdy je film zasazen do prostoru Les Halles v Paříži. Na místě, kde bylo zrovna zrušeno secesní tržiště a hloubil se prostor pro moderní obrovský obludný obchodní dům. Velmi příjemný film, trochu bláznivý, se skvělým hereckým ansámblem a který buší do lidské přetvářky, mocichtivosti a touze po bohatství a lidské zbytečné krutosti, kterou se většinou jen něco kompenzuje.(21.2.2010)

  • xaver
    *

    Kdyby to byla parodie na western, tak by to možná šlo, ale tohleto je všechno možné, jenom ne parodie. A není to ani parodie na konflikt supermarketů s drobnými obchodníky. Není to ani western, není to ani komedie, je to nepovedená slátanina k pláči se superhvězdným obsazením. Koupil jsem si DVD s velkým očekáváním, hlavně kvůli hereckému obsazení, ale málem jsem to ani nedokoukal do konce. Ten snímek mě tak odradil, že ani nejsem schopen pustit si to ještě jednou, zda mi něco neušlo, zda bych neměl změnit názor. Snad někdy příště.(23.3.2012)

  • mortak
    *

    Kdyby to mělo čtvrt hodiny! Základní nápad totiž není nijak objevný - paralela Custer versus současnost se hojně používá i dnes (například časopis Time pomocí ní komentoval Bushovy aféry) a po čtvrt hodině se už zdlouhavě variuje neustále jedno a totéž. Celé to je vlastně amaterská besídka roztažená na skoro dvě hodiny (připomíná to současné divadlo Sklep, které též operuje slavnými jmény, ale v globálu jde pořád o buranskou amatérskou produkci).(13.5.2011)

  • GilEstel
    ***

    Umístit kostýmní historickou událost, jako je bitva u Little Big Hornu, do současné Paříže a nechávat generála Custera v sedle navštěvovat kavárny, potkávat automobily, je samo o sobě docela síla. Způsob vyprávění, který nabourává všechny známé postupy, pak nechává diváka poznat filmový zážitek, který bych nazval mírně řečeno podivným. Dějiště známé bitvy se odehrává v obrovské stavební jámě uprostřed města. Proti sobě stojí bílí Američané, obývající okolní rezidence a tlupy indiánů, squatující v okolních brownfieldech. Američané (mluvící samozřejmě francouzsky) bojují jednak za cenu akcií železnice a dále pak za svého prezidenta Nixona, jehož fotku mají pověšenou na zdi. Všemu velí generál Custer v podání věčně salutujícího dupajícího Mastroianniho. Jeho groteskní chování i visáž kontrastuje s obdivem, který k němu chová půvabná vojenská zdravotní ošetřovatelka Catherine Deneuve. Tato půvabná dáma, vzor ctnosti a vznešenosti, pronáší neustále narážky o méněcennosti indiánského obyvatelstva, stejně tak koná její okolí „bílé Ameriky“. Film nedovedu žánrově moc zařadit a nejvýstižnější zařazení, který mě napadá, je absurdní parodie. Ze začátku to pro mě bylo naprosto nestravitelný. Asi po půl hodině, když jsem trochu přivykl způsobu vyprávění, jsem se občas při některých scénách zasmál. Většinou to tedy byly herecké kreace, čemuž jsem se mohl smát, protože film v podstatě nemá děj a scény nemají logiku. Doteď si nejsem jistý, co vlastně bylo režisérským úmyslem. Napadá mě, že jde možná o pokus ztvárnění války a rasismu jako absurdního nesmyslného jednání, přičemž jeho absurdnost je umocněna vytržením celé události z kontextu, s absencí jakékoli logiky děje a uvažování. Karikatura postav a děje, obsahuje komické sdělení. Toto je ale v ostrém kontrastu s brutalitou bojových scén a poprav. Naturalistické pojetí záběrů odseknutých hlav a vyhřezlých střev mi do celé kompozice nezapadají, stejně jako okolo se vyskytující „civilisté“ v jeansách. Tenhle film by se možná dal označit jako umělecký, ale nejsem zrovna ten odborník, který může říci, zda jde skutečně o umění nebo o úlet. Mohu jen říci, že se mi film příliš nelíbil a čekal jsem od něho víc. 51%(26.12.2010)

  • - Noiretovi se natáčení tohoto filmu krylo s natáčením Hodináře od sv. Pavla (1974). Svoje scény točil pouze o víkendech a když nebyl k dispozici, musel zaskakovat dubl. Takže když je Noiret ve filmu vidět pouze zezadu, tak to vlastně není on. Tyto scény později pouze namluvil. (Locksley)

  • - Film nikdy nebyl ve Spojených státech kvůli politickému kontextu oficiálně vysílán. Cenzurou byl považován za extrémní a radikální útok na stěžejní postavy a události historie USA. (GilEstel)