Faunův labyrint

V kom nezůstal kousek dospívajícího dítěte, toho mytický Faun do svého temného labyrintu nejspíše nenaláká. Uniknout před krutou realitou do mnohdy ještě krutějšího světa fantazie, kde se však na rozdíl od našeho pokřiveného světa považuje nevinnost a odvaha - to dokáže jen nepopsaný list v podobě dětské duše. Jen se přiznejte, kdo někdy nezatoužil nakreslit si křídou dveře jako Ofélie..? Precizní práce pohádkáře Guillerma. Stvořil film, na který se nedíváte vy, ale on se dívá na vás.. (25.03.2009)

Všechny žánry v jednom filmu. Příběh je zasazen do roku 1944 ve dvou světech, pohádkovém a válečném. Přítmím mezi těmito světy tvoří holčička Ofélie, která z války utíkala do pohádek pouze prostřednictvím čtení pohádek. Nyní objevuje skutečný svět a já jako divák jsem mohl s ní. Přestože už jsem dospělým, film mě dokázal unést a vtáhnout přímo do filmu a emocionálně prožívat dobrodružství s Ofélií. To co jsem prožíval během 112 minut sledováním Faunova labyrinthu jsem nikdy nepocítil a ani to nedokážu vyjádřit, možná to byla touha vrátit se do dětských let a znovu mít stejně bujnou fantazii jako ona. Když jsem na to šel do kina, očekával jsem něco úplně jiného (zvyklý z režisérových předchozích filmů) a odcházel z něho nadšený, plný zážitků. Velký podíl na tom má vizuální a technická stránka filmu s nádherným a nerušivým hudebním podkladem. Ještě teď mě mrzí neproměněný Oscar za nejlepší zahraniční film. (06.08.2007)

Fantasy film? Rozprávka s hororovými prvkami? Poeticky spracovaný vojnový film? Del Toto by mohol pokojne točiť siedmeho Pottera a poniektorí by boli v siedmom nebi. Pri Faunovom labyrinte mrzí akurát to, že fantasy línia je spracovaná o dosť lepšie ako tá vojnová, ktorá až na pár drsnejších scén neprináša vlastne nič nové. Celkovo nejde o film, ktorý by som si púšťal zas a zas ale kvalitné dielo hodné povšimnutia je to určite. (28.02.2007)

Faunův labyrint mě dokázal nadchnout snad v každé minutě. Už dlouho mě nic natolik nepřekvapilo a nejde jenom o nadšení z čehosi vymykajícího se z běžné hollywoodské šedi. Labyrint není jenom jiný, on je i skvělý. Nenapadá mě film, ke kterému bych jej přirovnal. Nenapadá mě totiž žádný film, který by tak mistrně skloubil fantasy pohádku se syrovým válečným dramatem. Guillermo del Toro dokázal, že oplývá opulentní imaginací, a dokáže s ní zacházet mnohem obratněji než takový Tim Burton. Nadreálné výjevy jsou nám servírovány v menších dávkách a nikdy nepůsobí samoúčelně. Do poslední minuty není a ani nemá být jasné, který ze dvou světů je pro příběh důležitější. „Alenkovská“ návštěva říše divů je pojata s podstatně větší mírou invence než kdy dřív, pointu lze chápat přinejmenším dvěmi způsoby a teprve při zpětném pohledu plně doceníte všechny vrstvy tvořící ve finále příběh, jenž dokáže zasáhnout na těch nejcitlivějších místech. Zpočátku vám asi mnoho věcí nebude dávat smysl, ale nechtějte odpovědi logické a nechtějte je hned. Nechte se postupně vtáhnout do fascinujícího světa na pomezí snu a reality, dobře sledujte a pečlivě naslouchejte. Ale proč vám to vlastně říkám, Labyrint nepotřebuje příručku k použití. Prostě naberte odvahu a vstupte do něj. Je těžké vyjít nepoznamenán. 95% Zajímavé komentáře: Superpero, mm, Desperado, stration, Amadeo (03.03.2007)

Fantazy v realitě španělské občanské války? Ano... pokud si malá holčička vysní svůj vlastní svět, aby unikla krutosti, pak ano. // Nádherná kamera, působivá atmosféra, fantaskní reálie. Faunův labyrint je takovou temnou pohádkou... nebo krásnou skutečností? Každopádně nejlepší dílo Guillerma del Toro. (04.04.2008)