Ptačí král

Mám několik dotazů: Jak to, že sultán dvacet let stonal doma a současně seděl v prachu u cesty? Jak to, že dceři poskytl špunty do uší a synovi ne? Proč byl ptačí král v kleci? Proč byla ptačí klec na vrcholu skály na nějakém zlatém vajíčku, když pták stejně nemohl lítat, a jak se tam dostala? Proč ptačí král s někým mluvil a s někým ne, když se řeklo, že mluvit může jen s tím, kdo ho zachránil? Proč místo otevření dvířek sejmula dívka vrchní část klece, aby ptáka pustila, ale v následující scéně klec s ptákem nese za vršek? A co na to Jan Tleskač? Nevím, co přesně vede naše tvůrce k tomu točit pohádky neevropské, když je tato cesta dlážděna řadou nezdarů a stále se opakujících chyb (čínské pohádky z brněnského studia, hahaha). Stačí jen trochu uhnout z cesty a z pohádky se stane fraška, což zde je např. v záběru na naservírovanou falickou okurku s rajčaty po stranách, a nezachrání to ani, kdyby byla narvaná skutečnými perlami a nikoli voskovkami z Preciosy i s dírkami. Přitom stejný kánon nalezneme v řadě pohádek evropských, Boženku Němcovou nevyjímajíce. Sourozenci se mi herecky nelíbili, navíc dcera vypadala starší než matka (což jsou herečky i ve skutečnosti), jejich jména působila legračně v kontextu s ostatními nešvary. Ani Vetchý chvílemi neví, jak to má hrát... Atd., atd. Mám respekt k práci Františka Filipa, ale toto rozhodně nebyl můj šálek čaje. Jednu hvězdu dávám za výpravu, rekvizity, kostýmy a samozřejmě loutku, protože klobouk dolů, tahle parta odborníků si ví rady snad v každé pohádce. (15.03.2015)

Dosti špatná pohádka s topornými studiovými efekty (nejhorší jsou démoni představovaní zkreslenými hlasy a barevným dýmem, fakt síla). V malé a kupodivu pozitivní roličce poněkud mezopotamsky vyhlížejícího vezíra se tu objevuje Boris Rosner. Ale jinak tyto příběhy s prozřením po dvaceti letech, kdy lze bez problémů nespravedlivě odsouzenou oběť někde najít a nedotčené časem se jí omluvit (protože je to obvykle manželka) a tak uvést vše do pořádku, zrovna moc neoblibuju, nepřijdou mi totiž moc věrohodné. (14.02.2010)

Spíše než TV film bych to navzal TV tragédií. Herecké výkony naprosto zoufalé, herci mě spíše odpuzovali od obrazovky, jediní, kteří to tam drželi, byli vousáči Vetchý a Rösner. Příběh sestavený jako vykradačka starých dobrých pohádek, ale tak neumětelsky zakomponovaných do příběhu, že to v nejlepším případě vyvolá úsměv na tváři. Duchové vyhrožují a slibují tak uboze, až to vypadá, že to musejí dělat z donucení a ne z vlastní přirozenosti. Závěr byl opravdu geniální, i když to tvůrci asi ani nezamýšleli. Hlavní postavy ke konci naprosto ztrácejí vlastní myšlení, ptají se krále ptáků i na naprosté kraviny a chyběla snad jen otázka: "Králi ptáků, co myslíš, potřebuji na záchod?" Ale zlatý hřeb večera, sultánova hostina ve tvaru pánského přirození, se už prostě rozdejchat nedal. (01.12.2012)

Totální kulisovka - což by až zas tak nevadilo. Ale tato pohádka je tak totálně bez tempa a energie, až to snad ani není možné. Obecně mi arabské příběhy s Alláhem nevadí, ale tentokrát to bylo zcela bez humoru, scény s mladými dvojčaty především ve skalách jsou opravdu špatné, spousta dialogů až trapně tupých a umělých. Zpracováním je to spíše z osmdesátých let. Jako poobědová pohádka mnoho radosti nepřinese. (07.02.2016)

Ptačí král je na studiové poměry výpravná pohádka. Ano, zní to zvláštně, ale kulisy i kostýmy jsou vcelku výpravné, na studiové poměry jistě ano, a že jsem studiových pohádek viděl. Jezinka.Jezinka má pravdu, že O. Vetchý často hraje krále, který se toulá kdesi po okolí než zahlédne tu svou vysněnou. Otázkou je, jak se může stát vysněná vysněnou jen proto, že mluví krásně o panovníkovi a on ji uvidí napoprvé, už je ale rozhodnut se s ní oženit. Budiž, láska na první poslech/pohled. Já se podivuji i nad tím, že moudrý sultán věří tomu, že se opravdu člověku mohou narodit psi, čehož si ovšem při porodu nikdo nevšiml. A co vlastně hledala tulačka - manželka krále? Své děti? Vždyť za ty léta museli vyrůst a ona ani nevěděla, jak vypadají, což se potvrdilo při setkání s dcerou... Chlapec se pak při horském výšlapu několikrát ohlédne za sebe i nad sebe, ale nezkamení, to až posléze. Dívka zase nalezne ptáka v kleci? To jako fakt? On je to král a zároveň je v kleci? Vrchol její inteligence je, když jí pták oznamuje, že v kleci zavřený jí pomůže asi těžko, což vzápětí dívce dochází a konečně ho tedy pouští. A doplní to ještě lepší hláškou: „Ta žena nelhala, ty jsi opravdu chytrý pták." Proč je Ptačí král následně pořád v kleci, když ve skutečnosti několikrát pomohl a poradil a nemá volnost pohybu, je záhadou. Česky vypadající koláče v arabské pohádce je též nejspíš světový unikát. A tak zatímco sultán nám trochu zestárl, jeho po světě chodící manželka vůbec, kdo ví proč jí courání z místa na místo přestalo bavit a zakotvila ve svém starém domě. Třeba proto, aby ji pak její starý snadněji našel. A až pták musí sultánovi poradit, co má dělat, aby vše alespoň částečně napravil...opravdu moudrý to člověk. Ano, je to pohádka plná nelogičností, ale to moc děti zajímat nebude. Chlapci by si měli uvědomit, že je třeba poslouchat svého ptáka, dívky, že je třeba poslouchat jakéhokoli ptáka, mohou mít leckdy pravdu. Vcelku dobří herci a výpravnost za jedna, ale příběh za čtyři mínus. (14.09.2021)