poster

Návštěvní hodiny (TV film)

Drama

Československo, 1986, 68 min

  • kingik
    ***

    Zástupce televizního nadstandardu, kterému z kapsy nápadně vykukuje kvalita. Hereckou jistotu má jasnou. Je jí Rudolf Hrušínský, kterému se dá věřit každé gesto, které udělá. Sestava kolem něj je neméně silná. Většina herců z ní je herecky už dost ostřílená, takže nebyl problém ani u nich. Podstata příběhu tkví v tom, že smrtelně nemocný otec z nemocničního lůžka zjišťuje, jak rakovina obrazně rozkládá i jeho rodinu a jejich rodinné vztahy. Předmětem sporu se stává rodný dům, o který už nikdo nemá zájem. Pavel Háša režíruje místy poněkud jednotvárně, ale jede v dobře nasazeném tempu. Z nemocnice, do nemocnice, úplný odpich se nekonal. Postavy mají různorodé charaktery, není jim cizí sobecký, manipulační a pokrytecký přístup. Následné neurčité vyznění jejich charakterů působilo dost unáhleně, protože divák poměrně tápal, zda brát postavy souhrnně za negativní. Sice s umírajícím otcem vždy na rovinu a čestně nejednaly, ale posléze přece jen k nějakému stmelení dojde. Divák vesměs sledoval přetahovanou o dům ve zkušeném režijním provedení. Převládal kolovrátkový průběh s řadou neshod a výměn názorů mezi rodinnými příslušníky. Herci ale ze svých dobrých kreací nic nesleví a v pohodě dotáhnou tenhle mírně neurovnaný počin až do optimálního závěru. Scenáristická důslednost i vybroušenost by určitě neškodila. Dá se to vidět, ale je třeba tolerovat rok vzniku. 60%(18.10.2015)

  • D.Moore
    ****

    Propracované a do jedné postavy naštěstí také dobře zahrané televizní drama (ano, dokonce včetně hrůzu nahánějícího Martina Stropnického), které má navzdory vážnému tématu i optimistický nádech a najde se v něm také místo pro jemný humor. O hereckém umu Rudolfa Hrušínského se není třeba rozepisovat a všichni jeho filmoví potomci jsou rovněž bez výhrad (měl-li bych někoho z nich vyzdvihnout, tak asi Antonína Molčíka), čili ještě pochválím úžasně jedovatého dědka Jana Skopečka a s obdivným hvízdnutím dodám, že Dana Batulková vypadá třicet let stejně (úžasně).(18.10.2015)

  • blackrain
    ****

    Rudolf Hrušínský byl opravdu Pan herec,i když se tady ploužil na smrt nemocný. Exteriéry tohoto příběhu se natáčely před říčanskou nemocnicí. Ulicí, kde jezdil Ladislav Frej autem jsem chodila školy. Dokonce vjednom záběru je vidět restaurace Morava. Dnes je tato restaurace už zbouraná a místo ní je autobazar s luxusními vozy, což je docela škoda. Byla to poměrně vyhlášená restaurace.(14.2.2013)

  • triatlet
    **

    Námět je sice zajímavý, ale dramatičnost bohužel končí ve chvíli, kdy se zásadní věci řeší při jízdě autem (záběr na střetávající se auta byl teda přímo komický...). Herecky (až na Rudolfa Hrušínského a Jana Skopečka) nepřesvědčivé, ale spíš to vychází z nefunkčních postav a scén (zmrzlinový prolog, kobercové maloměšťáctví, podávání si rukou...).(12.2.2013)

  • Martin741
    ****

    Krasny film o tom, ako otec /Rudolf Hrusinsky- Vesnicko ma Strediskova, Smrt Krasnych Srncu, Kulovy Blesk/ chce uzmierit rozhadanu rodinu. Normalizacia sa roku 1986 v byvalom Ceskoslovensku zdala byt nekonecna a normalizacne filmy pomaly ale isto dodychavali a ponukali tak akurat hodne zidealizovany zivot na vidieku /Vesnicko ma Strediskova/, lebo ak zobrazili realitu /Prodavac Humoru/, siel film hned do trezoru. A tak sa tocili taketo normalizacne filmy. A mne je to po srsti- Hrusinsky v roli dobraka, normalizacny film s optimistickym koncom - a nepotrebujem to tu zase zadristovat pseudoynteleguanskym hnojom ako to vedia Bluntman alebo Madsbender. Teda proti nikomu nikdy neutocim - odporuje to mojej metafyzike - ale delat si prdel z vystudovanych filmovych ynteleguanov a prechytralych tlchub ma neskutocne bavi a nikto mi v tom nezabrani. 88 %(9.5.2015)

  • - Stánek, na kterém bylo napsáno občerstvení, se prodávali květiny. (M.B)

  • - Nemocnice, kde se natáčeli pouze venkovní scény, byla nemocnice v Říčanech, ostatní scény se natáčeli ve studiu. (M.B)

  • - Během dialogu mezi Martinem Stropnickým a Ladislavem Frejem st. v autě je možné všimnout si, že záběry na každého z nich jsou natočeny zvlášť. Ve střídajících se záběrech je totiž pokaždé jinak stažené zadní okénko. (M.B)