O rodičích a dětech

V poslední době se zaměřuji na české filmy a tento je dalším z nich. Procházka syna se svým otcem je velmi věrohodná a možná některé diváky donutí se také na nějakou vycházku se se svými rodiči vydat a svěřit se jim co je trápí. Přece se říká: Svěřená starost, je poloviční starost. A zpět k filmu. Pan Somr, kterého jsem nikdy moc neobdivoval (výjimkou byli Tři veterání) zde hraje dobře. Novotný v roli syna, kterému je 40 let mě překvapil. Rozhodně jsem čekal od této, ne moc známé tváře, podstatně horší herecký výkon. Po shlédnutí si myslím, že autoři filmu nemohli vybrat do role syna někoho lepšího. Dále se mi líbil slovenský herec Kostelný, který byl vtipný. Zajímalo by mě jak dlouho hledal pan režisér herce, aby byl podobný svému otci (Novotnému). S Kostelným se mu to povedlo na jedničku. Příjemně jsem se celý snímek bavil, ale s bolestí u srdce nemohu dát více než tři hvězdy. Tento film doporučuji hlavně starší generaci. (01.11.2008)

Michálek, Štrba a Lorenc tvoria priam geniálnu "trojku", s ktorou si budem navždy spájať ich prvé spoločné majstrovské dielo z roku 1998. Najnovšia spolupráca týchto pánov však nemala možnosť dosiahnuť tak vysokej kvality vzhľadom na "suchý" a miestami dosť nudný príbeh (komédia? dráma? oboje?) zo súčasnosti o vzťahoch medzi rodičmi a ich potomkami . Dejová línia smeruje v podstate odnikadiaľ nikam (nie ako pri prechádzke, kde sa ide z bodu A do bodu B)... Okrem toho, Kostelný je nepríjemne rušivý element. (29.06.2008)

Na snímek se dobře dívalo, chvílemi byl i úsměvný, ikdyž ve své podstatě hlavně hořký. Dialogy (nebo taky jeden dlouhý rozhovor) mezi otcem a synem na mě opravdu zapůsobil/y, hlavně svojí přirozeností, obyčejností a zároveň takovou laskavostí. Vedlejší dějová linie mezi přítelkyní a synem mi nevadila, přestože ve mně hlavně vyvolávava pocit očekávání, kdy "to" příjde. Film je ukončen (dle mého názoru) taky dobře a tak můžu jen konstatovat, že mě Michálek znovu nezklamal (ale vrchol jeho tvorby zůstává stále nepřekonán). (03.07.2010)

O rodičích a dětech zapadá do současného trendu nežánrových snímků založených na dialozích a věnovaných mezilidským vztahům. Od stávajícího českého (pod)průměru, ale film odlišuje řemeslná kvalita, věrohodnost zmíněných dialogů a zobrazených vztahů. Na druhou stranu Michálek už natočil lepší kousky a některé motivy, jako např. sice očekávaná, nicméně problematická milostná scéna mezi hrdinovým synem a jeho partnerkou, mě jednoduše iritovaly a především jsem Luboši Kostelnému přes veškerý jeho talent a hereckou snahu nevěřil jeho postavu. Je zkrátka na puberťáka poněkud odrostlý. Celkový dojem: 75 %. (01.02.2009)

Tak už je mi jasné, kam se mi ztrácí zásoba pití ze soukromého baru. Já bláhovej podezíral souseda a on mi na to chodí orangutan zaběhnuvší se z nedaleké Trojské ZOO :-) Teď vážně. Tahle nenucená procházka životem a konfrontace stáří s mládím (rodičů a jejich dětí) a kterou navíc tak dobře zná každý z nás, (z toho svého vlastního soukromého života), vám uběhne tak rychle, jako když padáte ze skály a vám se před očima v okamžiku promítne celý váš dosavadní život. A musím (si) přiznat jedno. Přicházel jsem ji na chuť („procházce“) s každou další ubýhající minutou víc, zvlášť, když se začalo (UPŘÍMNĚ) brnkat na vážnější strunu. Jsem nesmírně rád, že pan Somr dostal příležitost dokázat, že je stále plný sil a „umí“, (byť dotyčný nemusí už nikomu nic dokazovat) a ve spojení s D. Novotným vytvořil (lehce) netradiční, ale náramně se doplňující dvojici. Snímek O rodičích a dětech je civilní , nenucená a naprosto přirozená (vztahová) tragi-komedie ze života, kde se obdivuhodně promýchávají úsměvné momenty s těmi vážnými (inu, to je ŽIVOT) a jelikož už „jsme byli“ dost dlouho vážní, dovolte mi komentář zakončit v poněkud odlehčenějším duchu. „Jdi doprdele s koprem!“.... SOUHLAS! :-) a poprosil bych o dvojitej nášup pravý číny a jako druhý chod lehce netradiční ragů! Kdo viděl ví, kdo teprve uvidí, pochopí...... p.s. a ano, řadím se taky mezi ten zlomek z vás, kteří jsou toho názoru, že bez dvojice Kostelný-Kroftová by se jednalo o mnohem větší zážitek. Tahle linie slouží tak max jako rušivý element. Já bych mnohem více uvítal, aby ta „procházka“ pana Somra s D. Novotným nebyla ničím rušena a s pomocí flashbacků do mládí (dětství) nás oba provedli až na konec (procházky). Btw, samotný závěr pohladil po duši a vykouzlil úsměv (tedy alespoň na té mojí tváři). Srovnání s Linklaterem je na místě a musím (si) přiznat, Michálek (resp. scénář) v mém případě z tohoto „minisouboje“ vychází jako vítěz. Možná to bude tím, že už mi dávno není náct. Ještě pár let a v mém případě bude spíš aktuální Babí léto. No, zase tak brzy to nebude :o) (18.11.2011)