Sněhový dort

Pokud si potrpíte na vizuálně podmanivá, herecky hřejivá a strukturou nekomplikovaná dramata, potěší vás Sněhový dort stejně jako mě. Marc Evans se zcela vzdálil konceptům i žánrům svých předchozích filmů a hraje na dojemnější strunu divákova srdce. Sněhový dort přitom prochází několika-žánrovou změnou, což častokrát mělo v jiných případech na svědomí klinickou smrt filmu. Evans však v každém motivu tolik netlačí na pilu a zbytečně jí nezaplácává drahocenný čas. Proto jen s lehkým úsměvem na tváři můžeme sledovat počáteční konfrontaci rozverné stopařky a britsky suchého, bývalého kriminálníka, jež probíhá v rámci žánru road-movie. Sám o sobě by potenciál obou charakterů vystačil na samostatný film, ale kdeže. Evans má jiné plány, a tak je tato line doslova (nikoliv obrazně) přetnuta tragickou událostí, jež je natočena s takovou pomíjivostí a nádechem reality, že vyrazí dech. Dál už pak příběh probíhá v prolínající se melancholické náladě dramatu a komedie, která neopustí zdi domu stopařčiny matky, pokud ovšem Alex nezaskočí k atraktivní sousedce. Příběh nechává Evans plynout s jemností a neosudovou civilností, kdy se postupně projevují a následně redefinují vlastnosti a povahy jednotlivých postav, obzvláště Alexe. Postava autismem stižené Lindy Freemové není důležitým středem pozornosti. Stejně jako ona pozoruje okolní svět, ale jde vlastně úplně mimo, tak Evans ji sleduje, ale nikterak její situaci neřeší. Tvoří pouze protipól Alexově postavě, který jí pomáhá proto, že ve smrti Lindiny dcery vidí podobnost se svým životem a ve spojitosti s její bezbranností a otevřeností je uchvácen její povahou. Ta ho mění. Ta pookřeje jeho ledovou duši jako teplé sluneční paprsky sněhový dort. Spolu s kameramanem Stevem Cosensem pak mají cit pro kompozici záběrů, kterým neobyčejný feeling dodává využití digitální kamery, díky níž nejsou některé záběry sentimentálně běloskvoucí, ale začmouzeně nepřívětivé. Navíc nepamatuji se, kdy byl padající noční sníh zachycen tak magicky tajemně. (18.10.2007)

Proč jsou tak vysoce hodnoceny filmy typu Sněhový dort? Vždyť jde o procházku sadem, ač ne zrovna růžovým. Ano, stane se zlomová událost, ovšem poměrně zkraje, načež lze sled věcí příštích charakterizovat jen a pouze stoupající křivkou. Žádné vzrůšo, řekl by jeden. No jo, jenže ta dokonalá psychologie! Upřímně jsem žasnul nad tím, jak byly vykresleny jednotlivé charaktery ústředních postav. Ani vám nedokážu vysvětlit, jestli to bylo promyšleností scénáře anebo zapříčiněním vybraných herců. A je vcelku jedno, kde je větší pravda, podstatné je, že ve filmu vše funguje jako dokonale promazaný stroj. Na diváka působí, vyvolává v něm emoce a podněcuje k zamyšlení. No a to mi stačí, dámy a pánové! :-) (23.04.2011)

Ze začátku slušně rozehraná drama s výborným ale trochu odtažitým výkonem Alana Rickmana. Ten si zde zahrál Alexe, muže který se snaží zařídit pohřeb pro dívku, která zemřela když s ní havaroval v autě. Když se jde omluvit její matce Lindě netuší, že je autistka a zdrží se u ní doma déle než by sám chtěl. Celý film je o tom jak se snaží zařídit pohřeb a o sbližování s autistickou ženou. Sice se zde ještě odehrává příběh kdy Alex prožívá milostný vztah s Lindininou sousedkou ale dalo by se říct, že tento příběh zde nehraje větší roli stejně jako naznáky Alexova tajemství spojeného se smrtí jeho syna. Alan Rickam je v roli Alexe velice dobrý a rozhodně se nesnaží nějak přehrávat ostatní herce. To se však nedá říct o autistce v podání Sigourney Weaver, která se snaží o nějaký "velký" výkon ale nezdála se mi moc přesvědčivá. Ale i tak se jedná o zajímavý snímek u kterého jsem občas uvažoval o vyšším hodnocení. Nakonec se však jedná o snímek, který zaujme, neurazí ale rychle se na něj zapomene. (23.09.2008)

Poslední dobou jsem se do dramatických příběhů ze života docela opřel, ale tenhle mi zas tak silný určitě nepřišel. Opírá se hlavně o autistickou matku, která nedokáže zobrazit city ke své mrtvé dceři a v tom tkví ten háček celého filmu. Upírá se o Sigourney Weaver, i když vedle sebe má neméně slušného Alana Rickmana nebo Carrie-Anne Moss. Sigourney mi totiž zas tak dobře nesedne. Netvrdím, že tu roli nezahrála na oskara, nejspíš podle mě ale nezahrála. Rozhodně jí nezahrála špatně, ale v tom hraní mi něco nesedlo. Přišlo mi to takové omšelé, nudné, děsně nudné, bez jiskry. Sněhový dort možná čerpá ze srdce trhající myšlenky, ale já jsem ani neměl chuť vidět, jak ta celá splácanina dopadne, a v tom bych možná hledal problém. (17.09.2008)

Čekal jsem víc. Tak bych to celkově zhodnotil. Film jako celek mi do sebe úplně nezapadl, myslim ze z toho byla az prilis videt snaha po emocialnim zasahu divaka svym dejem a alespon u me se to nesetkalo s adekvatni odezvou. To herecke obsazeni je zajimave poskladane. Bal jsem se abych tam nevidel porad "Snapa", ale to rychle preslo, Moss je carovne krasna ( i proto jsem na to sel :-)). Problem jsem mel hlavne s Weaver, ktera me proste nepresvedcila o svem autismu - nerikam ze je slaba nebo spatna, ale tyhle role vselijak postizenych a mentalne zaostalych byvaji herecky velmi vdecne a videl uz jsem jejich mnohem lepsi ztvarneni (pr. Penn, Hanks, Day-Lewis!!!, Caprio, Hoffman a samozrejme Zeljko Ivanek! ). Takze Oscara bych ji rozhodne, narozdil od jinych kolegu zde, nedaval. Ovsem podle me to za shlednuti stoji, minimalne pro zamysleni nad zivotem... (30.03.2008)