Muž v soli

Máme rok 1618, čemuž oficiální text distributora říká středověk (pro upřesnění, za konec středověku se podle nejzazšího termínu počítá objevení Ameriky). Na druhou stranu, hudba tu zní ve stylu Vivaldiho, což je taky mimo mísu. V týhle době ovšem žít zjevně nebyla žádná bžunda. Otázka víry byla na hranici života a smrti, obě víry (katolíci versus protestanti) pak spojuje společný boj proti Ďáblovi, což z pohledu 21. století působí hodně kuriózně (téma, jestli se mumie zakonzervovaná v soli smí pohřbít křesťanským způsobem). Ale jestliže tu funguje nekompromisní řád a disciplína, pak mi trochu nesedí hlavní hrdina David (Michael Roll), kterej dějem proplouvá tak nějak v pohodě, bez peněz, zázemí a náležité úcty k autoritám. Nemluvě o tom, že by to mohl bejt pro ženy celkem šukézní týpek, kdyby neměl kontinuálně sádelnatě mastnou hlavu (smysl to má, když je zpocenej v solným dole, ale nikoli celý tři hodiny). Jinak ale věrohodné, přesvědčivé a místy hodně naturalistické. Suma sumárum, velmi dobrej televizní kousek, neprávem málo známej. (01.05.2016)

Silný, krutý film o tom, o čom by sa najradšej mlčalo. Neodporúčam slabším povahám, lebo niektoré veci, sú tam dosť desivé a násilné. Aj keď ich nevidno priamo, ale keď si človek uvedomí, čo sa tam dialo, nebude mu len tak ľahko. Ja osobne mám rád také filmy, kde sa otvorene a bez príkras hovorí pravda o cirkvi. (05.07.2010)

Na tento film som si spomenul len nedávno v súvislosti s novým Halamovym filmom Dubček a pozrel si ho po dlhých rokoch ešte raz. Ide naozaj o kvalitnú historickú drámu z obdobia čarodejníckych procesov a to je téma, ktorá ma baví. Katolícko-protestantské spory nemusia byť pre každého jasné, ale to jadro filmu založené na absurdnej viere v nezmysly bude pochopiteľné každému. Na televízny projekt naozaj dobré dielko. (27.04.2018)

V deseti jedenácti jsme chodili na filmy typu Mandrin a Scaramouche; občas (tedy dost zřídka) dostane člověk chuť podívat se něco podbného (nemusí to být až tak francouzského) i po šedesátce. A taky se mi to líbilo. Ale ne zas tak, abych přitom nad něčím neuvažoval (jeden z možných smyslů filmu jako takového): Tedy, označení "čarodějnice" se se v hovorové řeči téměř nepoužívá, je vyhrzeno určité historické době a tu nepřekračuje. Slovo "bosorka" už je frekventovanější i v běžném úzu. Další (románská) označení "bruja" nebo "strega" se běžně používají v současné literatuře i v hovorové mluvě. U pojmu "witch" není třeba ztrácet slov. Možným důvodem je zakořeněnost těchto pojmů v uvedených jazycích spolu s intenzitou jejich používání ve středověku. Jiným důvodem může ale také být délka slova a jeho snadná vyslovitelnost. Kdo by se namáhal říkat někomu (některé) "čarodějnice", když máme patřičnější slova na dvě slabiky. Tak jako "bruja" nebo "strega" ve španělštině a italštině; o saském ekvivalentu nemluvě. - Dalším zajímavým pojmem je "nečistá síla", ale o tom zas někd jindy. (01.06.2018)

"Bože, daj aby krv tiekla!" Sedemnáste storočie nebola bohvieaká doba k životu. Bežný plebs buďto pracoval alebo bol v kostole a jedna z mála možností k obveseleniu boli katolícko-luteránske spory alebo verejná poprava, najlepšie bosorky prostredníctvom ohňa. Hlavný hrdina je na svoju dobu trošku precitlivelý, pri prvej náhodnej diváckej účasti na upaľovaní pokazí všetkým zábavu a ešte si vybuduje traumu so silnou potrebou chrániť nevinné devy povalením na zem a zaľahnutím. Z nedostatku iných pracovných príležitostí sa zamestná v soľnej bani, kde sa pokúša o vedecko-technickú revolúciu, no objavom nasolenej múmie uvrhne okolie do stredovekého tmárstva, povier a inkvizičných radovánok. Ešteže je tu pokroková inteligencia, prekvapivo v podobe mníchov v kláštore. Prvá časť rozbiehacia, druhá akčnejšia. Solídna výprava, herci nemecko,-slovensko-českí slušní a predabovaní (otec a syn Romančíkovci sa vďaka dabingu stali bratmi), dobrý príbeh, ale v porovnaní s predsa len o niečo lepšou Vojnou volov je to o jeden výsluchový stupeň slabšie. "Klameš, chceš ľuďom vziať vieru v diabla!" (30.01.2023)