Milan Rastislav Štefánik
Režie:
Jan SvitákScénář:
Bohumil ŠtěpánekHudba:
Alexander MoyzesHrají:
Zvonimir Rogoz, Ján Sýkora, Oľga Borodáčová, Andrej Bagar, Zdenka Bezručová, Jan Pivec, Mária Sýkorová, Štefan Letz, Ján Borodáč, Míla Pačová (více)Obsahy(1)
Životní příběh slavného vědce, vojáka a diplomata, jednoho ze zakladatelů Československé republiky. Farář Štefánik, zraněný během demonstrace za volební právo Slováků, vyzve svého syna Rastislava, aby odjel a pracoval pro národ v zahraničí. Mladý Štefánik se v roce 1914 přihlásí do armády v Paříži a ihned začne s francouzskými generály jednat o vzniku československých jednotek. O rok později se účastní bojů v Srbsku, kte během letecké bitvy havaruje. Po okupaci Srbsa Rakouskem se vrátí do Paříže, kde se setká s profesorem T. G. Masarykem. Zatímco válka pokračuje a seznamy mrtvých Čechů a Slováků denně rostou, Štefánik se – už v hodnosti generála – dostane k československým spolubojovníkům na Dálný východ. Ze založení samostatné republiky se raduje jen krátce: když se 4. května 1919 vrací z Říma do Bratislavy, jeho letadlo se zřítí… Životopisný portrét jednoho ze zakladatelů samostatného československého státu vznikl v roce 1935 v české produkci pod režijním vedením Jana Svitáka. Svou největší filmovou roli zde ztvárnil charismatický chorvatský herec Zvonimir Rogoz, známý i z desítek dalších českých filmů. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Myslím si, že s ohledem na skutečnost, že se jednalo o vůbec první filmové zpracování, které bylo věnováno osobě M. R. Štefánika, nejvýznamnějšího Slováka vůbec, to v žádném případě nebyl vůbec špatný film. Důležité události jeho života zde byly zobrazeny velmi dobře, a jeho touha a odhodlání udělat vše pro vznik samostatného státu byla naprosto evidentní. Je úžasné, co všechno M. R. Štefánik ve svém bohužel krátkém životě stihl, co všechno dokázal v osobním i profesním životě a jakou obrovskou měrou se postaral a vznik samostatného Československa. Vždyť to byl právě on, který otevřel dveře Tomáši Masarykovi k těm nejvyšším francouzským činitelům. Film samozřejmě v určitých místech může působit chaoticky, zejména pro laického diváka, který není dostatečně obeznámen danou problematikou, ale pro člověka, který má alespoň elementární znalosti historických reálií, by to v žádném případě nemělo být úplně nesrozumitelné. ()
"Je francouzským občanem, ale většího vlastence jsem neviděl." Dobová agitka o živote MRŠ, vytvorená najskôr pre pozdvihnutie národnej jednoty a morálky v pohnutých časoch. Popisuje sa tu Štefánikov život počas exilu vo Francúzsku, kariéra vedecká aj armádna, prvá svetová vojna, fungovanie legionárov v Rusku aj tragický koniec. Plno bojových scén, patetických prehlásení a nejaké historické nepresnosti s ktorými sa u tohto typu filmov tak nejako počíta. Ako obyvateľa Štefánikovho kraja ma potešil výskyt autentických krojov, na druhú stranu mi boli smiešne zábery na skalnaté zasnežené končiare, ktoré mali symbolizovať prechádzku hlavného hrdinu po rodnom kraji (najvyšší vrchol Myjavskej pahorkatiny má výšku 543 m.n.m.). Má to svoje momenty, ale pred skoro 90 rokmi to bol iste silnejší zážitok než dnes. ()
Je všeobecně známé, že Štefanik zastával zásadně odlišný názor na státoprávní uspořádání Československa a při návratu ze Sibiře vůbec nepokládal za rozhodnuté, jakým státem bude Česko-Slovensko, ale ani, zda bude republikou.Proto jehoi tragická smrt nejvíce ulevila Masarykovi a Benešovi, a to tak důkladně, že nebyli schopni přijet do Bratislavy, aby se s ním rozloučili... ()
Trochu zkreslený film, ale základu se drží. Hodnocení: 55 % ()
Životopisný film vypráví tragický příběh o významném slovenském politikovi a generálovi francouzské armády. Štefánik patřil k lidem, kteří se významně podíleli na vzniku samostatného Československého státu. Jeho život byl pestrý, hodně studoval a cestoval. V roce 1914 působil v Paříži, kde se přihlásil do armády a jako důstojník zde s francouzskými generály jednal o vzniku čs. jednotek. Účastnil se leteckých soubojů v Srbsku. Na italské frontě počítal mrtvé a ze všech svých sil se snažil o uzavření příměří. Na dálném východě ho šokovaly podmínky, ve kterém naši vojáci museli žít a bojovat. A když se konečně dočkal vítězství, vstoupilo do jeho života tragické neštěstí. Za hlavní roli v tomto životopisném dramatu si Zvonimir Rogoz vysloužil v roce 1935 cenu Filmového poradního sboru. ()