Režie:
Ken LoachScénář:
Paul LavertyKamera:
Barry AckroydHudba:
George FentonHrají:
Cillian Murphy, Liam Cunningham, William Ruane, Padraic Delaney, Mark Wakeling, Scott Peden, Roger Allam, Siobhan McSweeney, Frank O'Sullivan, Denis Conway (více)Obsahy(1)
Ve dvacátých letech minulého století se mladý irský doktor Damien O'Donovan (Cillian Murphy) rozhodne opustit Irsko, aby mohl pracovat v nemocnici v Londýně. Po návštěvě farmy Peggy (Mary Riordan), se kterou se chce rozloučit, se však rozmyslí. Britské vojenské jednotky Black & Tans, které mají udržovat mír, vyhlásí zákaz shromažďování a všech kolektivních zábav a Peggyna vnuka Micheaila (Laurence Barry), který nerozumí anglicky, ubijí k smrti. Damien se, k radosti svého bratra Teddyho (Padraic Delaney), rozhodne přidat k formujícímu se republikánskému odporu proti britské kruté nadvládě a k boji za nezávislost Irska. Zezačátku operují v malých skupinách, kradou zbraně a občas "picnou" nějakého policajta. A pak je jednoho dne odhalí... (monolog)
(více)Videa (1)
Recenze (80)
Realita zobrazená ve filmu možná překvapí diváka málo informovaného o této etapě irských dějin, ale asi nezklame nikoho kdo je s irskou historií alespoň trochu hlouběji seznámen. Každý kdo o Irsku viděl třeba i jen filmy "Michael Collins" nebo "Krvavá neděle" snad pochopí, že v tomhle snímku zobrazené jednání Britů nebylo rozhodně ničím výjimečným a v konečném důsledku nemohlo mít ani jiný výsledek než vznik slepě mstivé síly jako je IRA.http://www.youtube.com/watch?v=eVAOW23GnFM ()
Dáme si lekci historie děti: Angličtí vojáci jsou brutální svině, áno? Členové Irské republikánské armády jsou dobří lidé, áno? Překvapilo mě, skoro mě šokovalo, že britští producenti finančně podpořili film takhle hnusně vykreslující "jejich" vojáky. Údajně má jít o Loachův způsob, jak se vyrovnat s pohnutou historií, ale ve skutečnosti to přece vypadalo jinak. Nebo ne? Opravdu byli všichni Britové v Irsku uřvaní sadisti (až na jednu vlaštovku, která jaro nedělá)? A opravdu byl boj členů IRA správným bojem za správnou věc? Nebyli to tak trochu teroristi? Sakra, Kene, že ty nám valíš klíny do hlavy? Já bych tomu snad i uvěřil, kdyby to nebyla taková nezajímavá nuda. Film by mohl být se slovy „Dívejte se a učte se“ promítán začínajícím režisérům. Těm, kteří chtějí točit tuctová akademická dramata s přesně dávkovanými dialogy a akcí. Před třiceti, ale spíše před čtyřiceti lety, by Loach za stejný film (snad jedině bez přemíry vulgarit a vytrhaných nehtů) možná dostal Oscara, ale komu tím poslouží dneska? Zvlášť, když očividně zkresluje pravdu a přizpůsobuje ji vlastní ideologii? Sprostá manipulace bezbranným divákem, či odvážná demonstrace režisérovy moci? Zcela určitě nuda. 60% Zajímavé komentáře: Radko, agathon ()
Vítěz festivalu v Cannes se stal pro mě nepříjemným překvapením. Takřka hodinu a půl sledujeme sled scén, kde střídavě Britové mlátí Iry a Irové mlátí Brity. A pak najednou, jako blesk z čistého nebe, je příměří a snímek se přehoupne do politického kecání, zda podmínky pro ustanovení Irské republiky jsou uspokojivé či zrada. Teprve teď jsem konečně zaregistroval, kdo jsou vlastně hlavní hrdinové - bratři, neboť doposud jsem se v tolika postavách ztrácel. Závěr pak působí poněkud vykonstruovaně. Celkově se jedná o průměrný, místy nudný, ne moc zajímavý film. Za co to ocenění? ()
Príbeh silný a veľavravný. Málokto si uvedomuje, že Briti boli vo svojej histórii rovnako krutí ak nie ešte krutejší ako nacisti. Veď koniec koncov napr. taký koncentračný tábor je ich výmysel. O tom by vedeli rozprávať nielen Íri ale aj Búri v Afrike - búrske vojny bol jeden neskutočne krvavý masaker. Z tohto pohľadu hodnotím snímok veľmi vysoko, navyše bol v mnohých scénach aj emotívne nabitý, avšak na mňa tam bolo až príliš veľa politiky a z toho dôvodu pre mňa veľa nudných pasáží. 70/100 ()
Neuvěřitelně asketický film. Loach absentuje od všeho, co by se z diváckého hlediska dalo nazvat atraktivním pojetím. V jeho pojetí film neplní funkci atrakce, která by diváka lákala okázalými gesty nebo nějakým romantizujícím pojetím skutečnosti. Jeho pohled na realitu britsko-irského konfliktu je striktní a čistě neosobní. Nenabízí prostor k identifikaci s tím či oním hrdinou, nevnucuje divákovi stranu, na kterou se má přiklonit, a v konečném důsledku se ani neopovažuje nikoho soudit. Otázka viny či neviny se zde dostává na zcela novou rovinu. Postavy jsou spíše než lidsky cítící empatické bytosti otroci přesvědčení a naplňovatelé idey, kterou si předurčili za tu správnou. Povinnost zodpovědnosti a vlastenectví zde stojí na samotném vrcholu lidských hodnot. Zajímavé by bylo třeba srovnání s Flanders Bruna Dumonta, které v témže roce shodou okolností také získali jednu z hlavních cen v Cannes (Zvedá se vítr – Zlatá palma, Flanders – Velká cena poroty). Filmy jsou to samozřejmě v mnoha aspektech zcela odlišné a těžko srovnatelné, ale spojuje je jistý chlad a odcizenost plynoucí z chování hlavních postav, které filmu propůjčují silně neosobní až beznadějné vyznění. Bohužel si ale nejsem jist, jestli tenhle radikální přístup tomuto Loachovu filmu úplně prospěl. [LFŠ 2010] ()
Galerie (37)
Zajímavosti (3)
- Název filmu je převzat z básně irského spisovatele a básníka Roberta Dwyera Joyce. (Matros)
- Cena IFTA 2007 za nejlepší film. (bonolennes)
- Ceny: MFF Cannes 2006: Zlatá palma; Evropské filmové ceny 2006: nejlepší kamera. [LFŠ 2010] (Krouťák)
Reklama