Americké drama vzniklo podle slavného stejnojmenného románu Betty Mahmoodyové. Autentický příběh ženy, která se stala zajatcem v zemi svého manžela, zaujal nejen čtenáře na celém světě, ale ve své filmové podobě se stal klasickým snímkem, bojujícím za práva žen a rasovou snášenlivost. Vynikající výkon zde podává nositelka dvou Oscarů Sally Fieldová. Američanka Betty se provdala za amerického Íránce. Jejich vztah byl plný štěstí, narodila se jim dcerka Mahtob. Když jí byly čtyři roky, začalo manželství skřípat. Bettyin manžel Moody, povoláním lékař, měl problémy v zaměstnání. A navíc se prostřednictvím sdělovacích prostředků živě zajímal o průběh revoluce ve své rodné zemi. Po sesazení Ajátoláha se ale Moody rozhodl navštívit své příbuzné. S neblahými předtuchami odletěla Betty s dcerkou a manželem do Íránu. Írán, jeho hlavní město Teherán i tamější obyvatelé, Betty a Mahtob doslova otřásly: špína, hmyz, špatná hygiena, všude přítomný pach potu, povinné zahalování žen, svrchovanost mužů, bezpráví žen, nevlídnost příbuzných a nakonec i Moodyho. Všemu ale statečně čelily a těšily se na návrat domů. Po čtrnácti dnech jim ale Moody oznámil, že se do Ameriky už nikdy nevrátí. Protože byly Betty a Mahtob podle íránských zákonů Moodyho majetkem, nesměly se do vlasti bez jeho svolení vrátit ani ony a staly se jeho vězni. Betty byla chycena do pasti a tehdy začala její strastiplná cesta za svobodou...(oficiální text distributora)
V kinech
od:
IrisHelenka
Vážení přátelé, tento film by měl být součástí základní výuky ve škole... Pustit každé holce, kterou by napadlo, vzít si muslima, pustit každému člověku, který by snad chtěl bránit islámské náboženství, každému člověku, který by se chtěl vypravit na "dobrodružnou cestu" na střední východ, no prostě každému, každému, každému... A povinně. Je to jen ukázka jednoho z miliónu případů a děsí mě nevědomost většiny lidí, kteří neví nic o islámu ani o poměrech v islámských zemích. Jinak k samotnému filmu... nervy jsem měla celou dobu, beznadějnou atmosféru, ze které vám běhá mráz po zádech od okamžiku, kdy se na Betty sesype Moodyina rodina před letištěm, se podařilo vystihnout naprosto dokonale, tak dokonale, že vám naskočí husí kůže a sami se vžijete do děje.(6.4.2013)
Barak
Kdysi dávno jsem tenhle film viděl v televizi a moc jsem se těšil, až se na něj podívám znovu, protože mi utkvěl v hlavě. Molina je tu hodně super a toho týpka jsem mu hodně věřil.. ;) Je to sice poněkud tvrdý pohled, možná až odpudivý, ale atmosféru to dělá pořádně hustou. Když se u toho přivřou oči, tak je to velmi napínavá podívaná, kterou jsem si vážně užil, sic je velmi průměrně natočena - jde tu hlavně o ten příběh samozřejmě....(20.8.2008)
Lenarek
Napřed kniha, potom film- takhle to u mě platí a v tomhle případě jsem byla spokojená. Kniha byla napsána skvěle i když někdy až moc detailně (zrovna když to nebylo nijak zajímavé). Film se velmi, velmi dobře drží knižní předlohy. Připadá mi to, jako celá kniha v "kostce", kde je použito to nejdůležitější. Tudíž jsem se ani trochu nenudila, ale spíše napjatě sledovala výkony herců. Vyvedený snímek.(9.3.2008)
lskala
Blízký východ je pro mě velmi přitažlivý a každý snímek, dokument či seriál z této části planety je pro mě předem nadhodnocený. Konfrontace západní a východní (Arabské) kultury je zde solidně vykreslena. Bohužel pro většinu muslimů, je slovní spojení - ALLAHU AKBAR - nevyvratitelný argument k řízení sebe sama Koránem. 60% - 3***(23.9.2009)
Mikeowka
Kniha dokonalá, film už méně, ale tak to už bývá. Představujete si tisíc obrazů, které jste před sebou viděli při čtení knihy a nakonec... někdo to vše zrealizoval "za Vás" a najednou je to špatně. Tenhle měl vypadat jinak, tohle tam chybí atd. Jó, hodnotím film, já vím, ale to se prostě nedá oddělit -> chyběla mi tam spousta toho "hnusu", jako posmrkaný čádor, perský koberec nejen od cukru, vaření choreš a použití dombe, švábi na toaletě, sprchování jednou měsíčně a i třeba hloupost jako proleželé matrace s péry ven. Vím, že jsou to třeba nepodstatné detaily, ale mně osobně ubíraly na autentičnosti celého obrazu o tom, jak tam lidé žijí. A spíš o tom, že tam nedokázala zůstat. Je to samozřejmě nepochopitelné pro "západní" svět, na druhou stranu věřím, že tento svět není až tak špatný. Protože věřím i v to, že tam se najdou opravdu dobří lidé, kteří "u nás ne". Lidé s jinými hodnotami. Možná jednoduššími, ale možná jsou i šťastnější...(6.10.2013)