Kozí příběh - Pověsti staré Prahy

Kozí příběh postrádá i zcela základní parametry, aby se vůbec mohlo začít vyprávět. Nemá ujasněný žánr a cílové publikum, promyšlený svět, v němž se má odehrávat děj, a u postav je zřejmé, že bylo věnováno více úsilí designu a vymodelování počtu chlupů, vlasů a ohybatelných kloubů než jejich charakterům.___________________Kozí příběh naplňuje nejhorší možné představy o tom, jak by vypadala kultura, kdyby ji dělali barbaři bez rozhledu, talentu a smyslu pro humor a pouze napodobovali něco, co už před nimi dávno udělali lépe jiní. Myslím, že jsem od Crash Roadu s Agátou Hanychovou neviděl český (ale ani jiný) film, kde by víceméně žádná scéna neměla pointu a téměř žádná scéna nenavazovala pořádně na scénu předcházející.__________________Kozí příběh nenaplňuje ani jeden z nejběžnějších modelů celovečerního animovaného filmu pro celou rodinu - 1) disneyovský muzikál, 2) shrekovská parodie Disneyho a hollywoodských žánrů a 3) pixarovská pocta žánrům. Vlastní zvolená „česká cesta“ je přitom spíše důsledkem totální nekoncepčnosti než tvůrčí vize. ___________ Tradici českého animovaného filmu, který se nelíbí dětem, ale líbí dospělým (Trnka, Týrlová a spol.), se zde podařilo „povýšit“ a „vylepšit“ na film, který se nelíbí ani dospělým a navíc mu chybí i jakákoli poezie, neboť tu – jak si žádá nejpřízemnější mainstreamová strategie – nahradila estrádní fraškovitost, nevkus, trapnost, komunální satira, oslavování zlatých českých ručiček a obludný šovinismus a sexismus. _______________Kdyby nic jiného, založit film pro děti na tom, že koza vyžaduje sexuální vztah po svém majiteli, a jediné dvě ženské postavy ve filmu jsou „holka pro všechno a pro všechny“ a prostitutka, která zřejmě hodlá provozovat pohlavní styk s kozou, znamená buď nemít soudnost a myslet si, že toto děti můžou bez problémů konzumovat, anebo to znamená nemít soudnost jiného typu a myslet si, že točím další Southpark. Bohužel, je to Crash Road v 3D. Bez Agáty a s Mácou. (23.10.2008)

Příběh je teda hrůza osobně, ale grafika zase až tak hrozná nebyla. Rozhodně jsem i v Amerických 3D animácích viděl horší, to teda určitě, a že tohle dělalo pár nadšenců z Prahy, proč ne, jen to nemuseli tolik přehánět s tím, aby chytli co nejširší objem diváků. Nedokázali si totiž podle mě rozdělit, pro koho to bude určený. No i když to bych přeháněl, každopádně pro dětičky tohle určitě být nemůže, je to až moc ujeté a sexistické. Na druhou stranu já se u toho zasmál, párkrát, a to mě dost mrzelo. Rozhodně ten příběh měl na víc. Ale co čekat od české 3D animované pohádky, to radši opět ty hrané, ale upřímně ty tři hvězdičky tomu dám. Ta snaha se cení, už jenom proto, že ten tým byl stokrát menší než v Americe jakýkoliv, co tvoří 3D filmy, a hlavně s tisíckrát menšími zkušenostmi. Podle mě i tak dokázali zázraky a ty se musí ocenit. Škoda jen, že když už do něčeho takového šli a dělali to takovou dobu, že to neudělali pořádně. Nechci hanit grafiku, ta se mi kupodivu líbila. Spíše mě mrzel ten příběh. Mohl být daleko lepší, když už takhle dřeli. Naopak dabing samotný byl v pohodě, a kostra příběhu taky nebyla marná, taková ta klasika, co víc čekat, ale ten obsah...ten obsah. (08.09.2009)

Tenhle film má jedno pozitivum - pouhých 13 let po prvním Toy Story se i český národ dopracoval ke svému prvnímu celovečernímu 3D animáku! Tím pozitiva končí. Místo vyjmenovávání negativ řeknu jen - CO TO SAKRA BYLO??? Pro děti moc obskurní (či jak jinak to nazvat), pro dospělé těžce poživatelné (snad i muchomůrka hlízovitá projde trávicím traktem snáze, než toto). Bylo to prostě divné - počínaje tou zvláštní animací a konče jednotlivými charaktery. Tvůrci zabili 5 let života zbytečně.... (23.08.2010)

Ten film nemá duši ani děj, který by vás chytil. Dělá to na mě dojem, že do prvního 3D českého (a dokonce východoevropského) animovaného filmu tvůrci vrazili vše, co je napadlo, věděli totiž, že "budou první." A všechno to je nesourodé či špatně zpracované. Holt technika se nemá přeceňovat, ta špatný film do červených výšin nevytáhne, já to říkám pořád. (06.04.2010)

Kozí Příběh je první český 3D animovaný film a díky své svébytné výtvarné stránce si určitě zaslouží i pozornost vyjádřenou třeba nominací na Českého Lva za výtvarný počin. A tím bohužel pozitiva končí. Jsem velkým příznivcem stařičkých herních pecek jako je X-Com, Gabriel Knight, Broken Sword atd., takže mě nelze podezírat ze zaujatosti proti vizuální kvalitě čehokoliv, hodláte-li ji měřit počtem pixelů atpd. Jak zjišťuji, když mě některý z mladších sourozenců konfrontuje s aktuální úrovní (často neosobního a obsah postrádajícího) interaktivního grafického díla známého jako PC hra, mám také objektivně vzato dost snížené nároky:) Tvůrci ovšem mají obřího smolíka, protože jim pro samé srdcařské bastlení (které si samo o sobě zaslouží respekt, o tom žádná) toho "počítačového animáku", nějak uniklo, že by se na jejich dílo mělo dát především dívat jako na tendlencten, no, však vědí, film... Tím, že na věci pracovalo po pět let asi deset lidí, a proto vypadá tak jak vypadá, není možné omluvit absenci příběhu, dramaturgie i elementární vypravěčské logiky, která kosí mozkové buňky diváctva s razancí černé smrti, která se v předmětném čtrnáctém století v Evropě řádsky vyřádila. Takovou frekvenci zvednutých obočí a otázek typu "a proč jako teď zase...?" nebo rovnou "cože...???" jsem u sebe nezaznamenal po několik let. Kozí příběh bez jakéhokoliv ladu a skladu míchá několik staropražských legend dohromady (BTW Jan Mydlář ve 14. století opravdu nemá co dělat:P) a dalších několik v náznacích cpe do každého druhého záběru (chlupatý rarach s holou zadnicí), a aby toho nebylo málo, tak tu pohádkovou atmosféru dotváří i osvědčenými rekvizitami typu bezhlavého ponocného nebo kostry v pivnici. Jednotlivé scény ale na sebe vůbec nijak nenavazují, příběh na scestí svedeného učně Matěje zůstává absolutně prostý nějakého obsažného rozuzlení i smyslu jako takového (nemluvě o tom, že původci zla vesele frčí dál a nikdo si jich za celou dobu ani nevšimne), a v největší bezradnosti se to tvůrci snaží po vzoru osvědčených značek zachránit sekundovými gagy, které jsou ale k uzoufání nevtipné. A to jsem se ještě nedostal k otázce, pro koho má Kozí Příběh být. Vzhledem k objemu a frekvenci koz - a tím nemyslím zvířata - i odvážnějších "odhalení", fyzicky ošklivých věcí, které se osobám na plátně stávají, jakož i k počtu scén miliskování s o pozornost konstatně žadonící kozou (a tím myslím zvíře), to rozhodně nebude pro děti. Řádky předcházející tomuto místu ale svědčí o tom, že pro dospělé to asi taky nebude, protože není čím je zaujmout...aspoň ne pozitivně. A když přijde řeč na možnost zahraniční distribuce (BTW přimlouval bych se za trefnější název Příběh Koz), nezbývá mi, než si v šoku otlouct hlavu o stůl a doufat, že to přejde, protože představa, že někomu bude prezentován soubor legend matičky naší stověžaté tak, že tu blonďatá prsatice krade hřebíky z rakví a dodává je na stavby (kde je jich stálý nedostatek), to je na mě už hodně za čárou vyznačující hranici mezi good a bad tripem. Ačkoliv vybavím-li si ten "originální vizuální styl", kterým tvůrci obdařili Prahu po architektonické stránce, slovo trip by leccos vysvětlovalo. Bohužel pro pana Jana "...si jako myslím, že je to srovnatelné s Pixarem..." Tománka nehodlám už nikdy ztrácet ani minutu svého času s tím, že bych se na tohle někdy díval ještě jednou, a to ani pro účely zjištění, jestli nějaká přítomnost alkoholu v těle dovede povznést zážitek z tohoto "filmu" na snesitelnou úroveň. 20%, protože k zábavné zoufalosti odpadu tomu ještě dost schází. PS: V zahraničí Kozí Příběh "slavil úspěchy" a "sbíral ceny na festivalech" - nicméně Kameňáky taky sbíraly divácké ceny, a děti a jejich strhaní rodiče, kteří si chodí do kina dáchnout, jsou zatraceně vděčné publikum;) Uvidíme, jak se tvůrci popasovali s druhým dílem... (27.12.2011)