poster

Kozí příběh - Pověsti staré Prahy

  • slovenský

    Kozí príbeh - Povesti starej Prahy

  • anglický

    Goat Story: The Old Prague Legends

Animovaný / Pohádka / Komedie / Historický

Česko, 2008, 80 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • gudaulin
    odpad!

    Očekávání po množství zříravě jedovatých komentářů byla pochopitelně nízká, a tak mě výsledná podoba Tománkova dílka nezaskočila. Co k tomu říct, abych neopakoval výtky ostatních, když takový Tetsuo dokázal trefně pojmenovat všechny jeho slabiny a věnoval mu víc času a prostoru, než si ve skutečnosti zaslouží. Tohle prostě není film, ale průšvih. Na čistokrevný odpad to možná není, ale vzhledem k financím, které spolykal, jde svým způsobem o zločin, když z finančních důvodů nevznikají v českém prostředí projekty, které by si zasloužily spatřit světlo světa nesrovnatelně víc. Odpad je i za nehoráznou sebedůvěru, kterou tvůrčí tým sršel tam, kde by byla namístě zatraceně velká dávka sebereflexe. Celkový dojem: 15 % za výtvarné provedení.(24.4.2010)

  • Gemini
    *

    Kozí Příběh je první český 3D animovaný film a díky své svébytné výtvarné stránce si určitě zaslouží i pozornost vyjádřenou třeba nominací na Českého Lva za výtvarný počin. A tím bohužel pozitiva končí. Jsem velkým příznivcem stařičkých herních pecek jako je X-Com, Gabriel Knight, Broken Sword atd., takže mě nelze podezírat ze zaujatosti proti vizuální kvalitě čehokoliv, hodláte-li ji měřit počtem pixelů atpd. Jak zjišťuji, když mě některý z mladších sourozenců konfrontuje s aktuální úrovní (často neosobního a obsah postrádajícího) interaktivního grafického díla známého jako PC hra, mám také objektivně vzato dost snížené nároky:) Tvůrci ovšem mají obřího smolíka, protože jim pro samé srdcařské bastlení (které si samo o sobě zaslouží respekt, o tom žádná) toho "počítačového animáku", nějak uniklo, že by se na jejich dílo mělo dát především dívat jako na tendlencten, no, však vědí, film... Tím, že na věci pracovalo po pět let asi deset lidí, a proto vypadá tak jak vypadá, není možné omluvit absenci příběhu, dramaturgie i elementární vypravěčské logiky, která kosí mozkové buňky diváctva s razancí černé smrti, která se v předmětném čtrnáctém století v Evropě řádsky vyřádila. Takovou frekvenci zvednutých obočí a otázek typu "a proč jako teď zase...?" nebo rovnou "cože...???" jsem u sebe nezaznamenal po několik let. Kozí příběh bez jakéhokoliv ladu a skladu míchá několik staropražských legend dohromady (BTW Jan Mydlář ve 14. století opravdu nemá co dělat:P) a dalších několik v náznacích cpe do každého druhého záběru (chlupatý rarach s holou zadnicí), a aby toho nebylo málo, tak tu pohádkovou atmosféru dotváří i osvědčenými rekvizitami typu bezhlavého ponocného nebo kostry v pivnici. Jednotlivé scény ale na sebe vůbec nijak nenavazují, příběh na scestí svedeného učně Matěje zůstává absolutně prostý nějakého obsažného rozuzlení i smyslu jako takového (nemluvě o tom, že původci zla vesele frčí dál a nikdo si jich za celou dobu ani nevšimne), a v největší bezradnosti se to tvůrci snaží po vzoru osvědčených značek zachránit sekundovými gagy, které jsou ale k uzoufání nevtipné. A to jsem se ještě nedostal k otázce, pro koho má Kozí Příběh být. Vzhledem k objemu a frekvenci koz - a tím nemyslím zvířata - i odvážnějších "odhalení", fyzicky ošklivých věcí, které se osobám na plátně stávají, jakož i k počtu scén miliskování s o pozornost konstatně žadonící kozou (a tím myslím zvíře), to rozhodně nebude pro děti. Řádky předcházející tomuto místu ale svědčí o tom, že pro dospělé to asi taky nebude, protože není čím je zaujmout...aspoň ne pozitivně. A když přijde řeč na možnost zahraniční distribuce (BTW přimlouval bych se za trefnější název Příběh Koz), nezbývá mi, než si v šoku otlouct hlavu o stůl a doufat, že to přejde, protože představa, že někomu bude prezentován soubor legend matičky naší stověžaté tak, že tu blonďatá prsatice krade hřebíky z rakví a dodává je na stavby (kde je jich stálý nedostatek), to je na mě už hodně za čárou vyznačující hranici mezi good a bad tripem. Ačkoliv vybavím-li si ten "originální vizuální styl", kterým tvůrci obdařili Prahu po architektonické stránce, slovo trip by leccos vysvětlovalo. Bohužel pro pana Jana "...si jako myslím, že je to srovnatelné s Pixarem..." Tománka nehodlám už nikdy ztrácet ani minutu svého času s tím, že bych se na tohle někdy díval ještě jednou, a to ani pro účely zjištění, jestli nějaká přítomnost alkoholu v těle dovede povznést zážitek z tohoto "filmu" na snesitelnou úroveň. 20%, protože k zábavné zoufalosti odpadu tomu ještě dost schází. PS: V zahraničí Kozí Příběh "slavil úspěchy" a "sbíral ceny na festivalech" - nicméně Kameňáky taky sbíraly divácké ceny, a děti a jejich strhaní rodiče, kteří si chodí do kina dáchnout, jsou zatraceně vděčné publikum;) Uvidíme, jak se tvůrci popasovali s druhým dílem...(27.12.2011)

  • tron
    ***

    „Obě vás mám rád. Ale každou jinak.“ Tento film má k dokonalosti ďaleko (už grafika mi nepripadala nijako extra zaujímavá a to sa v tom vôbec nevyznám), ale viete čo? Nechcem kydať hnoj na film, ktorý vznikol z takých pekných cieľov a má také veľké srdiečko. Iste, toto je zle, tamto je zle, hento je zle. Má to však krásnu atmosféru „starej Prahy, keď sa ešte stavala“, má takých pozoruhodných obyvateľov a tvorcovia dej zasadili do doby, kedy ešte „žili legendy“ a v noci na ulici bolo možné stretnúť „chlpatého ducha“ a v krčme Smrtku hrať karty o duše spoluhráčov, že som počas pozerania dostal hroznú chuť napísať o tom román (možno hororový, ale možno aj nie).(27.5.2010)

  • NinadeL
    ****

    Pražský příběh o koze není taková prohra, jak by se mohlo zdát. Kvalitní Lábusův dabing dává celé story nádech ironie, což je fajn. Nepovažovala bych za nutné se obávat vlivu Kozího příběhu, že by se mohl stát pro příště normativním pro další české animáky - což se taky nestalo. Takže to chce jako vždycky zklidnit hormon a těšit se na dvojku.(23.3.2017)

  • rikitiki
    odpad!

    Už hrozně dlouho si přeji, aby někdo natočil film podle Starých pověstí pražských. Jsou tak nádherně ponuré! Taky magické. A někdy i psychologické. ------ Mojí oblíbenou je ta o moru a černém kocourovi. Trochu připomíná Poea. Mladý, zajištěný, milující se manželský pár si šťastně žije a mají i věrného majordoma, který se jim o všechno vzorně stará. Život je nádherný, plný krás, postele jsou rozházené a ve spíži je spousta jídla a dobrého vína. Tu náhle propukne mor. Radovánky skončí, ulice jsou plné kár naložených mrtvolami a lidé už jen šeptají. I mladý pár se zklidní a začne myslet na poslední věci. Požádají sluhu: "Kdyby se nám něco stalo, necháme ti dům, ale postarej se o děti." Sluha jim to slíbí. Zanedlouho zazní umíráček i nad tímhle ještě před nedávnem rozezpívaným domem. Ztuhlé a plné skvrn vynášejí mladé manžele na umrlčí káru. Sluha je jde doprovodit na poslední cestě a pak se vrátí domů, kde se k sobě choulí dvě ustrašené děti. ___ V domě už sice nikdo nezpívá, ale pořád je plný bohatství. Krásný nábytek, benátská zrcadla, stříbrné poháry a truhlička se zlaťáky. A jen dvě děti stojí překážkou. Kdo by se v době moru o to staral? Stačí dva hřebíčky zatlučené do malých zlatovlasých hlaviček a majetek, kterému sloužil, mu už teď říká pane. Ze slušnosti šel vyprovodit i dva sourozence, u kterých nikdo nebude zkoumat, jestli jim pod loknami nenahmatá ostrý hřeb. ____ A pak se vracel domů. Do svého domu! Jak si tak pyšně vykračoval morovými ulicemi, najednou zahlédl pohyb. Něco velkého černého se mihlo těsně za ním. Přidal do kroku. Temná šmouha taky a začala se zvětšovat. Černý kocour! Kocour tak velký, že to snad ani nemohla být normální kočka. Sluha začal utíkat. Kočka taky. Přibližovala se, stíhala ho. Pak jeden skok a zachytila se mu drápy na rameni. Zaleskly se tesáky. Hryzla ho do tváře. Začala drásat. Sluha se bránil rukama, ale marně. Černý kocour na něm tancoval a při každém tanečním kroku vykousl jeho tesák nebo vydrápl jeho dráp kus sluhova masa. "Pomozte mi, prosím, pomozte mi, ten černý kocour mě zabije," křičel sluha na netečné, morovou nákazou otupělé lidi kolem sebe. Nikdo mu nepomohl. ____ Sluha se zoufale bránil a přitom se snažil ustupovat. Šel pozpátku, až najednou - ale možná že to ani nepocítil, protože kocour ho stále sekal ze všech sil - se ocitl na nábřeží. Možná jen jemný tlak zábradlí, do kterého se opřel. A při neustálém boji proti černé zhoubě se svítícíma očima přes zábradlí přepadl do Vltavy. Ještě s sebou zmítal, když se nořil pod její hladinu, ale to trvalo jen pár chvil. Pak se přes něj řeka přelila a plynula si dál svým rozvážným tempem. _____ Lidé na nábřeží na chvíli vytržení touhle podívanou z trudomyslnosti morových časů se po sobě udiveně podívali: "Co to křičel?" "Něco o černém kocourovi.." "To je zvláštní, vždyť tu přece žádná kočka není. Jen ten chlápek, co tak divně poskakoval a pak se utopil ve Vltavě." Potřásli hlavou a šli dál v zamyšlení, koho mor dostane příště. ___ Jo, tak tohle v tomhle pokusu nedostanete. Jen příšernou animaci, proticírkevní agitaci jak z padesátých let, jednu neslušně kozatou ženskou, co nosí hřebíky ve výstřihu a zoofilní poměr s kozou. Je to tak trapný, že jsem zvládla jen půlku téhle hrůzy.(20.12.2017)

  • - Finální film se skládá z 117 648 ručně animovaných obrázků. (blitzer)

  • - Film získal výroční cenu české filmové kritiky Kristián. (M.B)

  • - Pro Kozí příběh bylo nahráno přes 21 000 samostatných zvukových efektů a ruchů. (blitzer)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace