Elita armády

Relativně slušný akční film s JCVD v hlavní roli. Příběh celkem zajímavý, potěší sympatická hudba a zajímavé exteriéry (žádné Bulharsko ani Rumunsko není vidět). Akce je sice málo, ale film vesměs nenudí, a tak se dá mluvit o jednom z těch lepších filmů belgického karatisty za poslední dekádu. Solidní tři hvězdy. (31.01.2010)

Jeden z nejlepších filmů s Jeanem-Claudem Van Dammem. Černošská „rapersky fuckovací“ verze Osobního strážce, která sice má všechny neduhy, které mají i ostatní Belgičanovy filmy (= nelogický scénář, statická akce, atp.), ale je lepší než ty ostatní nejspíš proto, že zdatně kopíruje velice oblíbené schéma známé právě a především z Osobního strážce. Jean-Claude zde MÁ jisté charisma (ale co to měl za bouli na čele?). (04.06.2011)

Van Dammova výjimečně světlá chvilka za předlouhou řádku let... Ani se mi moc nechce věřit, že to říkám (píšu) ale tahle (J)Elita armády vlastně nebyla vůbec špatná. Celkem to odsejpá, Žán-Kláda je evidentně v nebývalý formě (nebo solidně nadopovanej) a na lyškuu A. Vivicii se hezky kouká (16.02.2010)

Připomínalo mi to Osobního strážce, jen s tím rozdílem, že Frank Farmer měl tady bouli na čele, černošská zpěvačka, kterou hlídal, byla ve skutečnosti bývalý boxer s chlupatým hrudníkem a technická stránka byla na úrovni laciného západoněmeckého krimiseriálu.. Jean-Claude by měl ve svém pokročilém věku zauvažovat o wire-fu, protože pokud nebude přivázaný jak loutka, může si v budoucnu ošklivě natáhnout tříslo. Mimochodem, její výraz už v obličeji má.. Hláška hlavního zloducha: „Chceš kálet s velkým psem? Neochcávej štěňata..“ bezesporu patří mezi nejlepší stovku citátů v historii kinematografie. Přiznávám se, že nad ní přemýšlím již několik dní a dosud jsem ji nepobral.. (26.01.2010)

Van Damme by měl zvážit, jestli se místo herectví nebude věnovat profesionálnímu hraní pokeru. Jeho poker-face, kterej dokázal udržet po celou dobu bez ohledu na to, co se dělo, by odrovnal kdejakýho zkušenýho pokerovýho hráče (problémy by nastaly asi jenom v případě, kdyby si naproti němu ke stolu sednul Seagal). Příběh je klasickou Van Dammovkou, takže scénář s aspirací na Oscara nečekejte. Ale je pravda, že čas od času i nějakej ten jednodušší příběh přijde vhod, hlavně, když si chce člověk trochu oddychnout a nad filmem (moc) nepřemejšlet. Technická stránka věci je kupodivu obstojně zvládnutá, což je menší plus. Když k tomu přidám sympatickou čokoládovou Vivicu A. Fox dostanu se nakonec na dvě hvězdy. (04.06.2011)