Hwaryeohan hyooga

Nacionalistická limonáda, která přebublala svým prvoplánovým cílem sama sebe. Moje hodnocení se nijak netýká samotných událostí, ale opět se dotýká toho, co už jsem tvrdil jinde - nepouštějte korejce k filmům podle skutečných událostí! Jen vícero pěkných scén zachraňuje tenhle film, ve kterém jsou 2 přidané komické postavičky, doktoři s prázdným výrazem v očích, mizející komanda v radnicích, zranění lidé nahlas vřískající do vysílaček, zatímco se skrývají před bezcitnými démonickými vojáky. Samozřejmě se tak nějak čeká, že v tomhle filmu budou hrdinové i umírat, ale vskutku... V některých případech už debiln... méně uvěřitelněji nemohli. Od začátku do konce se navíc všechno přidržuje osvědčené hlavní podlinie z Taegukgi, což by nevadilo, kdyby se ale těchto bodů využilo jinak než na zdůraznění "bezmezné bratrské lásky" vedoucí k přinejmenším nepravděpodobným akcím. Shrnuto podtrženo, nejsem korejec a tedy nejsem cílové publikum. A tenhle film míří jen na ty, kteří korejci jsou a chtějí si povzbudit svého ublíženého ducha. (13.01.2008)

K filmu - když nebudu brát v potaz úplný úvod, tak to ze začátku vypadalo na pohádku máje, jenže se děj pak zvrtl do hrůzných událostí. Patosu tu - pravda - bylo docela dost, ale ono to u filmů tohoto typu snad ani jinak nejde. Jde o fakt jestli ho tvůrci udrží v přijatelných mezích. Tady se to dařilo tu líp, tu hůř, ale já jsem odchovaná socialistickou televizí let sedmdesátých, takže už jsem zažila mnohem šílenější scény. K událostem - tak z těch mě jímá hrůza. Bojím se fanatismu a bojím se násilí, které vyplodí. Je pro mě nepředstavitelné, že lidi takhle střílí do lidí a ještě ke všemu neozbrojených... Nedivím se, že tohle je téma, které Korejcům nedá spát a podobnost s událostmi u nás v 68, v Maďarsku, východním Německu nebo Polsku v letech padesátých je neuvěřitelná. K hodnocení - je to tak za 3,5, protože jsem se nenudila a film dost jasně ukazuje kdo s kým i proč. Asi mi přibylo pár vrásek, neb jsem se chvílemi přistihla, že se i mračím. Ale na druhou stranu ten konec s vysílačkami byl tak nějak přes okraj sklenice. Za to bych i jednu hvězdu sundala, ale ústřední dvojice (An Seong-gi a Kim Sang-kyung) byla skvělá a tu půl hvězdu navíc si pánové zaslouží. (04.04.2012)

Korejská produkce mi je po té americké asi nejbližší, díky řadě zkušených tvůrců. May 18 je však přesně tím snímkem, který mi tolik nesedl. Hlavní problém jsem měl s tím, že jsem filmu nevěřil nic, co se odehrálo a celou dobu jsem nevěděl, jestli se jedná o smrtelně vážnou rekonstrukci něčeho co se možná stalo, nebo se jedná o akční béčko ve stylu kultovního "Red dawn". Každopádně jsem se celé dvě hodiny nudil. (26.05.2013)

Povstanie v Gwanju si istotne zaslúži aj filmové spracovanie, no možno sa inšpirácia Kima Ji-huna mala nechať viesť viac spielbergovským obcas az kruto cynickým prístupom (a pátosom), než bayovským pátosom s humornými kontrastmi. Téma, možno až príliš silná na takto prvoplánové spracovanie, by si zaslúžila trochu prepracovanejší scenár, ktorý by napätie vyvodzoval zo situácie, v ktorej sa Kórejská republika ocitla po onom coup d´état v decembri 1979. Nepopieram, že moje myšlienky vedie aj moja aktuálna profi úchylka, ale stav stanného práva osebe a jeho dôsledky v danej situácii by boli dostatočne dramatické na obyvateľov ako kolektívneho hrdinu, že by film nepotreboval natoľko pretláčať individualistov, umelo vytvárať hrdinské situácie, dojímavé situácie, a inak dosť prvoplánovo nechávať diváka "preciťovať a uvedomovať si". (17.08.2008)

Velice slušně rozehrané drama, které ze začátku vypadalo spíše jako nahlédnutí do všedního života obyčejného města s nenaplněnou romantickou linkou, postupně se měnící ve válečné drama s předem jasným výsledkem.... I na korejské poměry mi přišlo, že emoce jsou lehce přehrávané a i závěrečná pasáž filmu příliš citově vydírá, ale jako celek film funguje dobře a tento kus korejských dějin je vysoce nadprůměrnou filmovou "zábavou"... A místy je to i neskutečně vtipné.... Až na to vraždění... (27.06.2012)