Hačimicu to clover
Honey and Clover
Série(2) / Epizody(36)
Obsahy(1)
Seriál Med a čtyřlístek dokonale vykresluje psychologickou povahu postav vysokoškoláků, jejich pocity i myšlenky týkající se tak silných vztahů, jako jsou přátelství a láska. Jemný smysl pro humor, jedinečný, místy surrealistický svět snů vykreslený pastelovými a vodovými barvami je pro tento seriál charakteristický. (oficiální text distributora)
Recenze uživatele Ryuuhei k tomuto seriálu (3)
Med a čtyřlístek (2005)
Med a čtyřlístek mám po víc než 10 letech znovu zkouknutý, uplynula dlouhá doba a já si chtěl tuto svou TOP sérii nejen zopakovat, ale finálně se utvrdit ve svém názoru na ní. První série, nebudu chodit okolo horké kaše, je čistou poznávačkou postav - pomalá, místy nudná a téměř nikam se po celou dobu neposouvá. Každý díl se zbytečně vrtá v několika dějových linkách, oplývá trochu trapnějším humorem a upřímně jsem nechápal, jak se mi to kdy mohlo tolik líbit. Druhá série je přesným opakem - řeší příběhy postav, nepřeskakuje od jednoho k druhému, je mnohem vážnější a zkrátka jí nemám co vytknout. Byl jsem dojatý, napjatý a naprosto unešený. K první i druhé sérii jsem se vyjádřil ve vlastních komentářích, zde to tedy shrnu tak, že nakonec uděluju díky pomalému rozjezdu jen 4*, ale nic se nemění na tom, že jde o moje nejoblíbenější anime vůbec, jehož postavy a příběhy mi přirostly k srdci jako nic předtím a ani potom. P. S.: Animaxový český dabing je u této série super, bylo vidět, že do něj herci dali srdce a místy si to opravdu užívali! ()
Série 1 (2005) (S01)
Med a čtyřlístek je jedno z těch anime, na nichž jsem začínal a jež se okamžitě dostaly do žebříčku mých nejoblíbenějších (zde úplná TOP). Viděl jsem ho ve své době už několikrát, ale po víc než 10 letech přišel čas si ho konečně zopakovat a dospět finálnímu hodnocení. Nikdy bych předtím neřekl, jak může mít tak pomalý a nezáživný rozjezd. Chápu, je to poznávačka postav, která se nicméně táhne až do nějaké 12 epizody, než se konečně začne zaměřovat na jádro problému jednotlivých příběhů a dodávat to, díky čemu jsem si toto anime tak moc oblíbil. Postavy jako takové jsou rozličné. Hlavní představitel a pomyslný vypravěč, Yuta, zde figuruje jako velice obyčejný, nevýrazný člověk, který stále hledá sám sebe a většinu času tráví ve svém hloubání o životě sebe, ale i lidí okolo. Takumi je už o dost zajímavější, zaujímá roli trochu rozumnějšího dospělého, nicméně si neupře posedlost svou nadřízenou, do níž je blázen, ale dává to najevo dost znepokojujícími způsoby. Pak je tu Ayumi, jíž jsem měl pro její typický tsundere charakter nejméně rád - uječená, nevyrovnaná a úplně slepě, hloupě a hlavně neopětovaně zakoukaná do Takumiho. Méně výrazný, byť geniální Matsuda, byl zase takovým tím šílenějším, nepředvídatelným prvkem a držel se spíš v pozadí - někdy tu ani nebyl, jelikož byl schopen z minuty na minutu zmizet z děje třeba do Ameriky. No a lepidlo celé party, Hagumi, mi nepřišla nějak extra zajímavá - kromě svého malého vzrůstu, ambicí a statusu maskota leda tak mávala s city jak Yuty, tak i Matsudy, tudíž dala prostor nechtěné lehčí rivalitě mezi těmito dvěma - samozřejmě jí to nekladu za vinu, sama nevěděla, co to znamená někoho milovat. Ale víte co? V životě mi postavy nepřirostly k srdci tak, jako to dokázaly právě ty z Medu a čtyřlístku. Proč? Protože ať jsou některé sebeotravnější, sebe nevýraznější a sebenejdivnější, pořád zůstávají uvěřitelné, prostě nekarikaturní a lidské. Je snadné se do nich vžít, pochopit, co asi prožívají a mnohým až do konce držet palce. Hudba je výborná, parádně podtrhuje všechny emoce i nálady, zpracování prvního openingu inspirovaného úvodní sekvencí Švankmajerova Jídla brilantní - ze začátku jsem se té krevetové ruky zatraceně lekal, no a všemi nenáviděný český dabing ještě ze zlatých dob Animaxu je překvapivě dobrý a nápaditý (byť ne bez chyb, samozřejmě). Zasazení do prostředí umělecké vysoké školy, živořících studentů a neustálého tlaku na výsledky jak ve studiu, tak i v životě, je jen pomyslnou třešničkou na už tak sladkém dortu. Tak už chápete, proč mám Med a čtyřlístek tolik rád a i když mám za tu pomalou první polovinu sto chutí udělit 3 hvězdy, neudělám to a zůstanu na 4? Příběhově je první série stále jen 2/3 z celku. Uvidím, jak moc jsem změnil názor na druhou a zároveň závěrečnou, kterou jsem měl, co si pamatuju, už tehdy radši. Ale o tom si povíme zase příště. ()
Série 2 (2006) (S02)
Jedním slovem: DOKONALOST! Méně je více a posledních 12 epizod překypovalo skvělým tempem, rozvojem postav a zvraty, které naprosto překopaly celou výslednou pointu. U první série jsem si stěžoval na to, že se některé epizody příliš soustředily na několik dějových linek a žádné z nich pořádně nerozvíjely. Druhá série toto převrátila o 360° a občas jsem měl pocit, že sleduju úplně jiné anime - což je zatraceně dobře. Bylo to vážnější, humorné vložky vybalancované a nepůsobily tolik na sílu. A opening TOP! Každá epizoda mi navodila příjemnou náladu už jen svým hudebně-uměleckým začátkem. Nejvíc se mi líbilo, že jsem se konečně dozvěděl, co měl Shinobu (a jeho bratr) vlastně za lubem a co zahrnovala jeho tajemná zmizení za ještě tajemnější prací. Hagumi se vyšvihla od ustrašené holky bez pořádného charakteru k silné ženě a i ta uječená Ayumi mi naprosto přestala vadit tím, jak se smýšlením posunula kupředu. Jak jsem řekl, jsem nakonec spokojen závěrem příběhů všech hlavních postav, které rozhodně nehrajou na vlnu ideálu, ale spíš razí motto „nevzdávat se kvůli někomu toho, na čem člověku opravdu záleží“ a stejně tak, že „nic netrvá věčně“. Druhá série Medu a čtyřlístku je nakonec tím skutečným důvodem, proč jde o moje TOP anime a zřejmě se to už nikdy nezmění. ()