Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Před jedenašedesáti lety se na Iwo Jimě utkaly americká a japonská armáda. O několik desetiletí později bylo v lávové půdě ostrova objeveno několik stovek dopisů. Tyto dopisy pojednou dávají anonymním šikům bojujících vojáků tváře a hlasy. Japonští vojáci, kteří jsou odveleni na Iwo Jimu, si uvědomují, že pravděpodobnost návratu z bitevního pole je mizivá. Velitelem obrany je generál Tadamichi Kuribayashi, jehož cesty po Americe mu ukázaly nemilosrdnou tvář války, ale vedly jej i k pochopení toho, jak Američanům v Tichomoří zabránit v další expanzi. Díky Kuribayashiho nevídané taktice se boje, které si Američané představovali jako rychlou a krvavou porážku, protáhly na čtyřicet dní hrdinné a vynalézavé obrany. Podařilo se to i kvůli tomu, že Kuribayashiho bojovníci dokonale zvládli orientaci v prostoru vulkanického ostrova... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (407)

Phobia 

všechny recenze uživatele

Jako každý Eastwoodův film, také "Dopisy z Iwo Jimy" se vyznačují precizním řemeslem, pomalým tempem, koňskou dávkou emocí, kýblem témat k zamyšlení a plnou cisternou patosu. Pak už záleží jen na povaze a momentálním rozpoložení diváka, jak ten cílený útok na city přijme. Já jsem si bez větších námitek užila sledování vyhladovělých japončíků, co kopou do zblbnutí tunely, aby zabránili početně i technologicky zdatnějšímu nepříteli v ovládnutí strategicky významného pustého ostrova. Poslušní žluťáci, rozervaní mezi vštěpovanou loajalitou k Císaři a touhou přežít, vrátit se k rodinám, ryzí hrdinové i sebevražední fanatici, intriky a rozpory mezi nejvyššími důstojníky, nedostatek zásob, sračky ze špatné vody, námaha, hlad... a bombardování, trvající celé dny i noci. Na tomto pozadí se chvílemi promítají střípky ze životů některých vojáků - od nudnějších záblesků generála, přes silnější úryvky pekaře Saigó a fízla Šimizu. Prostě normální lidi semletí ve víru nelítostných událostí... no, vlastně ne tak úplně normální - pro většinu kultur je asi obvyklé za všech okolností bojovat až do posledního dechu, dokud zbývá alespoň nepatrná špetka naděje, a nepokládat předčasně hlavu na špalek, aby cti bylo učiněno zadost. Celkem by mě zajímalo, jak emerické publikum přežilo nutnost po většinu stopáže louskat titulky:-). 80% ()

Spooner 

všechny recenze uživatele

Rozhodně lepší než Clintův pohled na americkou stranu. Tady se to totiž Clint věnoval hlavně bitvě samotné, než nějakým osudům vojáků v Americe. Celý to tak působí daleko uceleněji a divák se taky daleko více zžije s postavama. Po tomhle filmu bych skoro více fandil Japoncům, protože u těch v tomto dvojfilmu aspoň člověk zná motivaci. A navíc herci hrajou fakt úžasně v čele s Kenem Watanabem. Na Eastwoodovi nejlepší snímky to ale pořád hodně ztrácí. ()

Reklama

sepp 

všechny recenze uživatele

První půlka zajímavá, taková klasická rozjížďka a těšení se na to, co uvidíme dále. No a od půlky totální zlom, a to i co se týče kinematografického podání - jako by došly peníze či co. Ale zejména zlom v samotném vyprávění a zabřednutí do těžkého patosu a prazvláštních scén. Prostě rozčarování a smíšené pocity až na půdu. Tohle se Clintovi moc nepovedlo... ()

Kaka 

všechny recenze uživatele

Mnohem upřímnější a silnější válečný film, než uslzené a nesmírně patetické Vlajky. Eastwood se při druhém filmu, který pro změnu ukazuje konflikt z té druhé strany, pořádně pochlapil, a natočil výtečnou story plnou japonských tradic, obyčejů a taktik. Nakolik se to shoduje se skutečností musí posoudit už jen pamětníci a váleční experti, nicméně troufám si tvrdit, že divákovi byl film sprostředkován ve velice únosném podání. Díkybohu neukazuje japonce jen jako sebevražedné šílence a bezcitné mašiny na zabíjení, ale stejně jako z druhé strany jde pěkne od začátku. Od mladých chlapců odloučených od rodin, až po nejvyšší generály s konexemi na západě, kteří jsou za svou vlast ochotni hrdě položit život. Watanabe je vynikající, akce pouze ucházející a nebojové scény jsou velice působivé. Už jen proto, že snad poprvé zde máme přiležitost vidět komplexní náhled na válečnou událost z toho odvráceného a kulturně tak odlišného pohledu. Snad až na nějaké drobnosti a lehce přepálenou stopáž (resp. některé zbytečné scény) se jedná o solidní pokoukání. ()

Galerie (48)

Zajímavosti (25)

  • Režisér Spike Lee kritizoval Clinta Eastwooda, že ve filmu je nedostatek afroamerických vojáků, stejně jako ve filmu Vlajky našich otců (2006). Eastwood odpověděl, že v tehdejší době se k tomu americká armáda stavěla tak, že odmítla nechat ty "barevný" opraváře v první linii. (aporve)
  • Clint Eastwood se rozhodl nenatočit jen Vlajky našich otců (2006), ale i tento film, během historických rešerší: "Stále znovu jsem narážel na popisy důmyslného podzemního obranného systému Japonců a velký dojem na mě udělalo i strategické umění velitele ostrova, generála Kuribajašiho. Ukázalo se, že generál ve 20. letech studoval na Harvardu angličtinu. Měl Spojené státy velmi rád, měl tam řadu přátel a pokládal za hrubou chybu, že jeho země vedla proti USA válku. Připadalo mi velmi zajímavé prozkoumat jeho osobnost blíž a ukázat, jak ostrov hájil. To je tématem Dopisů z Iwo Jimy." (NIRO)
  • Scénář byl napsán v angličtině a následně přeložen do japonštiny. Ken Watanabe si navíc vyžádal další překladatele, aby repliky odpovídaly co nejvíce skutečnosti. (Brousitch)

Reklama

Reklama