Interview

Výtečná komedie postavené na fantastickém scénáři skončí jako tvrdé uvědomění si reality. Nic nemusí být takové, jaké si to přejeme nebo jak je nám to prezentováno. Interview je především skvěle zahráno oběma hlavními protagonisty, které jsem si zamiloval oba dva. Zajímavá sonda a zajímavý režisérský počin Buscemiho. HUDBA: Evan Lurie - prakticky jen jeden klavírní motiv používaný lakonicky, ale vždy ve správném okamžiku. Experimentální. (24.02.2009)

Aby vznikl výjmečný film, tak někdy stačí mít jen dobrý scénář (potažmo námět) a dva kvalitní herce. A to když do sebe Sienna Miller se Stevem Buscemim střílí rychleji než Rambo ve Vietnamu, připomíná to akční jízdu, kde zbraně a kulky nahradil břitký humor a verbální fikanost. Jenom onoho doslovného konce je zde téměř škoda. (03.04.2011)

Nehrálo se tohle někde v divadle? Byla by to totiž výborná věc na jeviště, kromě scény ve vězení, rozhovoru v restauraci a nehodě na ulici se zbytek odehrává v Katyině apartmá. Buscemi zapíjí aspirin vínem, jako by se nechumelilo. Z jednoho úhlu pohledu je možno říct, že protřelý novinář Pierre Peders (Steve Buscemi) školí nezkušenou herečku Katyu (Sienna Miller) a hraje si s ní jako kočka s myší (nevinný výraz, se kterým ji při interview sděluje, že o ní nic neví; ukradení jejího deníku atd). Z druhé strany je ovšem patrné, že Pierre jako psycholog selhává a hra se v žádném případě neodvíjí zcela podle jeho pravidel. Nezvládá své emoce, ztrácí svůj původní nadhled a propadá kouzlu tajemné a čarokrásné Katyi. Brilantní křivka nálad u Katyi v kontrastu stále stejně se tvářícího Pierra je asi to, co nejvíc tenhle film dělá zajímavým. ///// "It's been very nice wasting time with you, Peter Peders."///// "You too, Cunt-ya."///// "And go fuck yourself." (29.06.2008)

Dost rozporuplný film. V první polovině jde o nemastnou neslanou konverzačku mezi nevyzpytatelným novinářem a na první pohled naivní herečkou, nicméně poté začíná atmosféra houstnout a dokonce mě i začalo zajímat, o čem celou dobu ti dva pořád žvaní. Problém je ale v tom, že se člověk ve všech těch emočních veletočích, šokujících vyznáních a scénáristických kličkách začíná ztrácet a po posledním "zvratu" jsem měl chuť spíše vzteky vypnout televizi, protože takový podraz na diváka nejsem ochoten jen tak odpustit. No však uvidíte... (25.11.2009)

Novinář, bývalý válečný zpravodaj, dnes zaměřený na politiku, má udělat rozhovor s průměrnou herečkou, známou svými výstřelky, aniž by viděl jediný její film, tedy jeden vlastně ano, omylem („Viděl jsem ho v letadle. Moc si ho nepamatuju. Většinu času jsem měl vypnutý zvuk. A pořád jsem si přál, aby to letadlo spadlo.“). Její prací opovrhuje, ona zase nedbá dochvilnosti a vrací mu stejnou mincí. Ani jeden není schopen vzít vážně svět toho druhého. Jako dva kohouti v souboji čistě konverzačním se ocitají v jejím bytě, kde rozhovory o ničem a o všem získávají konečně na síle – předešlé situace se ale stále vrací, tu má navrch on, pak zase ona, jsme jako v začarovaném kruhu, ve kterém hraje hlavní prim „hra“. Ale je to moc příjemná hra, ve které za přítomnosti štěkajícího telefonu padne láhev skotské, lajna koksu a řada nejniternějších tajemství. A nebo také ne!?! Je s povzdechem, že dialogy i situace jsou občas (přiznejme si) minimálně nevěrohodné, že zpochybňují celou myšlenku. Naštěstí je tu autentická kamera, která podtrhuje minimalistické uchopení celé látky a zvláštní chemie mezi oběma představiteli, jenž se permanentně pohybují v mezích sexuálního jiskření a absolutního opovržení. Hudební motivy pak přicházejí v pravou chvíli, jakoby dávaly hrdinům prostor si vydechnout. Skladbu Love Gets In The Way (Dayna Kurtz) jsem si musel hned sehnat. Prakticky po celý „filmový život“ neselhávající Steve Buscemi je ale stále lepší herec než režisér (zde i scénárista) a jeho okoralý a vyhořelý cynik zanechá nejednu vzpomínku a koneckonců i nepřehlédnutelně půvabná Sienna Miller dokazuje, že v ní roste zajímavá směsice hereckého nadání. Základ to mělo znamenitý, ten se jen průběhem děje mírně převařil, tu a tam připekl. Rozhodně tu ale platí – v jednoduchosti je (pořád) síla. Mimochodem, komorní Interview je prvním článkem zamýšlené trilogie. *** až ****, tak si vyberte!! (29.01.2008)