Mám strach

Nekompromisnímu a syrovému dramatu o prohnilosti státní moci přidává na síle i velmi naturalisticky pojaté násilí, krve se Damiani opravdu nebojí a mnohdy je to pro slabší povahy i na odvracení zraku. Volontého výkon nepotřebuje komentář, snad přidám jen noticku, že jsem viděl českou verzi z roku 1991 a Švehlíkův hlas mu rozhodně neubral. Ona vůbec ta stará česká dabérská squadra, zde i výborný Eduard Cupák, dokázala někdy i z hloupostí udělat koukatelnou záležitost. Škoda, že dnes je tomu velmi často přesně naopak. Mám strach však rozhodně nepatří k těm filmům, které by toto záchranné lano potřebovaly, šlape jako dobře namazaný a nemilosrdný stroj až k očekávanému tragickému konci. Damiani také tu a tam využil přímého sdělování myšlenek a úvodní scéna, kdy tuto techniku použil u zavražděných a divák se tak při pohledu na krvácející těla dozvěděl ve zkratce i jejich příběh, tak působila o to mrazivěji. Škoda, že později už se soustředil pouze na myšlenky Volontého, ale to je spíš jen taková drobná osobní poznámka než nějaká podstatná vada na kráse další klasické a vynikající filmové deprese, kterou jsem měl tu čest zhlédnout. (11.12.2016)

Sugestivní krimithriller z italského podsvětí, kde proti sobě stojí schopný soudce a jeho věrný policejní ochránce, kteří přijdou na závažné a nemyslitelné styky tajných služeb a jiných stát.úředníků se zástupci Mafie a právě ona navždy neporazitelná a svými chapadly se ohánějící zrůdná organizace, na kterou jen několik málo statečných za celou historii ukázalo prstem. Často však přišli o onen "prst"... (08.12.2010)

,,TO JE NEPRESTREĽNÁ VESTA, NAVLEČTE SI JU!" ,,NAVLEČTE SI JU SÁM!" ,,JA JU UŽ MÁM." ,,TO JE SMIEŠNE." __ Výborný krimi triler, ktorému dám rád plný počet hviezdičiek. Výborného Volontého v úlohe policajta realistu, ktorý dobre vie, že v skorumpovanom štátnom aparáte je lepšie vedieť menej ako viac dopĺňa postava idealistického sudcu veriaceho v silu spravodlivosti v podaní Bergmanovho dvorného herca Erlanda Josephsona (,,Sudca nemá za potreby ochranku pokiaľ budú mať občania úctu k tomu, čo predstavuje."). Keď sa v druhej polovici filmu po vstupe Maria Adorfa začne celý dej prakticky od začiatku zasmial som sa a vravel si, či si Damiani z diváka náhodou neuťahuje. Možno aj hej, ale napokon sa všetko začne uberať novým smerom so zreteľom na stupňujúcu sa bezvýchodnosť situácie a jej (azda) jediné možné riešenie. Film ponúka prakticky stále aktuálnu tému a pri zmene prostredia a ľahkej úprave deja mi v hlave uviazla myšlienka na prípadný remake. (417. hodnotenie, 42. komentár k filmu) (13.04.2019)

Film sleduje spojení mezi tajnými službami, kriminalitou a politiky. Tato spojení jak víme byly v 70.letech skutečná a nyní již neexistují. Jsou to ale banky a mafie. Gian Maria Volontehraje policistu který si je neochotně vědom tajemství , které může vést k jeho smrti. Režie Damiano Damiani je jisté se stejným rytmem a velkým koncem. Damiani později režíroval seriál "PIOVRA", který měl v 80. letech úspěch v Itálii i ve světě. Film má napětí, dobré herecké výkony a varovný vzkaz , stále aktuální. (24.03.2019)

Graziano si myslí, že sa tu hrá komplikovaná dvojitá hra, lenže sudca ho presvedčí, že ona je dokonca trojitá. Ja som chvíľami hral hru štvoritú, keď som si tento film predstavoval ako buddy komédiu, založenú na fakte, že komisár musí ísť so starým sudcom aj na wécé. Inak aj napriek absolútnej vážnosti je tu zopár luxusných hlášok, ktoré tak nejak v tej depresii a prekombinovanosti zanikajú. Ale celé tie dve hodiny napriek cynickým výčitkám poriadne šlapú. Áno, nie je jednoduché sa v tom vyznať, ale záver toho dosť vysvetlí a je aj výborne vymyslený. Nemyslím posledný záber filmu, ten som ako "večný optimista" odignoroval. (06.02.2018)