Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (156)
Další z geniálních kousků Divadla Járy Cimrmana. Hlášky jako "Pivo dodá síly, Plzeň zdraví Díllí, "Chceš-li být však virtuosem – a to ty jistě chceš – musíš vše, co jsi dosud hrál smyčcem před kobylkou, hráti za kobylkou", "To jste divný chodec, když Vám chybí bodec" a další prostě nikdy nezestárnou, stejně jako celá tato brilantní hra ()
DJC-6. Hra specifická tím, že je to "opera". Zároveň překvapivě jedna z nejtrhlejších cimrmanovek, i když seminář chvílemi začíná až skoro bych řekl nudit - naštěstí to zachrání závěrečný akord. Zásadní podíl na mém vysokém hodnocení má ovšem geniální vykradačská práce Jana Klusáka. To jste divný chodec, když vám chybí bodec!! ()
Přiznám se, že od téhle hry jsem toho zase tolik nečekal, přeci jen, je to opera, že. Ale naštěstí srozumitelná a s jasným dějem, takže já jsem si to opět neskutečně užil. Seminář, který tentokrát sice trvá celou hodinu, sice možná mohl být nepatrně kratší, ale takové klenoty jako Nechoď domů opilá, sestřičko má rozmilá, nebo V chaloupky stínu (Rozmysli si Jíro, rozmysli, na své štěstí dobře pomysli) nebo ta zvukotěsná záležitost pro cvičení na hudební nástroj, nebo to, jak se na sebe Vondruška neustále snaží upoutat pozornost různejma vysvětleníma a trapnejma vtipama, z něj dělají další nezapomenutelnou záležitost. A samotná hra, ve které Brukner celou dobu zpívá německy, Svěrák kandiduje na ministra švihlé chůze místo Johna Cleese, vykrádají se již známé melodie (nebo je tomu naopak?) a dělá se reklama na české výrobky samozřejmě také stojí za to a songy jsou naprosto famózní - zejména Plukovník Colonel, v bílých šortkách, řekne good, řekne well, a vše je ólrajt! 100% je opět málo. A choreografie opět naprosto geniální a mńamózní. ()
Představení, kterému asi nejvíce ubírají na kvalitě diváci, kteří hercům nikterak nepomáhají v hraničních a svízelných situacích... a naopak nechají neopomenutě "ležet" několik dobrých a trefných vtipů a narážek... ale abych vše neházel na diváky, musím uznat, že se Cimrman necítí v říši hudby zdaleka tak dobře jako na Severním pólu či při Vyšetřování ztráty třídní knihy, protože narozdíl od této hry, tam hluchá místa hledáte jen těžko :( ()
Plukovník colonel v bílých šortkách, řekne good, řekne well a vše je "ol raaaajt" Cimrmani lehce ztratili dech. Vtipy nejsou tak dobré jako obvykle. I reakce publika jsou mnohem vlažnější. Celý výstup zmateného "možná se ptáte, proč jsem oblečen jinak než ostatní" Vondrušky mi přišel místy až trochu navíc. Jste-li Cimrmanem nedotčeni, nedoporučuji s touto hrou začínat. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (14)
- Zde jsou všechna hudební témata z opery: Předehra, která používá dvě témata ze 4. věty 6. symfonie C dur Franze Schuberta, má klasickou sonátovou formu. Začíná v C dur čtyřikrát opakovaným úderným tónem C (v několika oktávách) v pozměněném rytmu. Následující téma je tvořené pouhým opakováním tónů C (tónika) a G (dominanta) směrem dolů v houslích a kontrabasu také s rytmickým obměňováním. To je pak přebráno fagotem ve vertikální inverzi – C a G směrem nahoru. Následně trubkou s přidaným tónem E. První téma tím vlastně od počátku inklinuje k tónickému akordu (C,E,G). Druhé téma je G dur stupnice vzestupně a sestupně po sobě. Toto téma postupně moduluje a vrcholí podpořeno výrazným tremolem smyčců, které by se dalo označit za začátek provedení. Na to navazuje kontrastní tišší provedení druhého tématu, které zazní pouze jednou a je přerušeno reprízou. Ta představuje obě témata a vrcholí opět nad dramatickým tremolem s náznakem fanfár z opery „Libuše“ Bedřicha Smetany. Celá opera v sobě skrývá množství hudebních manýr a převzatých známých i méně známých hudebních skladeb a melodií. Dalo by se spekulovat o původu každé melodie nebo rytmické figury a hledat její původ v celosvětové hudební tvorbě, ale jejich skutečný původ a důvod zařazení do opery zná patrně jen sám autor. Mezi ty nejznámější patří hlavní téma ze symfonické básně „Vltava“ z cyklu „Má vlast“ Bedřicha Smetany, na jehož melodii zpívá při příchodu na scénu český inženýr Vaněk, a na něj navazující téma ze symfonické básně Vyšehrad z téhož cyklu. Celý kontext je navíc uvozen motivem z předehry k opeře „Hubička“ rovněž od Bedřicha Smetany. Motiv z árie „Věrné milování“ z opery „Prodaná nevěsta“ téhož skladatele se zde objevuje dokonce dvakrát. Poprvé v árii inženýra Vaňka „Chytré hlavičky“, která chválí českou šikovnost a podruhé jako úvod slavnostního odhalení, že mok, který inženýr Vaněk přinesl do Indie, je české pivo. Při příchodu plukovníka Colonela na scénu můžeme poznat úvodní fanfáry z předehry k opeře „Vilém Tell“, jejímž autorem je Gioacchino Rossini. Při následující árii plukovníka „Když se hádáme“ zní v refrénu melodie z árie „Di quella pira“ z opery „Trubadúr“ od Giuseppe Verdiho. Z lidových melodií je nejznámější píseň „Andulko šafářova“, která je uvedená dokonce s původními slovy, pouze v úpravě z třídobého do čtyřdobého taktu a parafráze koledy „Slyšeli jsme v Betlémě“ nebo také „Hle hle támhle v Betlémě“. Mezi nejpůsobivější parafráze patří árie německého inženýra Wagnera, který na hlavní téma Valkýr (nazývané Jízda Valkýr, der Ritt der Walküren) z opery „Valkýra“ z cyklu „Prsten Nibelungův“ Richarda Wagnera zpívá slova Ich bin Ingenieur Wagner, píseň Indičtí sedláci, která je parafrází na píseň Jsme čeští sedláci z opery „Šelma sedlák“ Antonína Dvořáka a píseň „Posaďte se, jak je v Praze?“, která skrývá velmi zpomalenou verzi pochodu Vjezd gladiátorů od Julia Fučíka. Poslední a závěrečná árie „My dear“, ve které plukovník Colonel prozrazuje svou touhu stát se v příštím životě Čechem slovy a rov můj až zaroste mechem, chtěl bych se narodit Čechem…, v sobě skrývá nápěv české národní hymny (konkrétně se shoduje část se slovy… a rov můj až zaroste mechem… s… A to je ta krásná země…). Celou operu uzavírají fanfáry inspirované úvodními fanfárami z opery „Libuše“ Bedřicha Smetany, kterými se, mimo jiné, zahajuje festival Pražské jaro. (mnaucz)
- Herecký soubor během zkoušek dával Svěrákovi a Smoljakovi najevo, že v úspěch hry příliš nevěří. (Kulmon)
- Původně mělo představení 2 části, ve kterých se přednášelo. 1. skoro shodná s tou současnou. Ve 2. byly ještě přednášky o „Kabině pro začínající houslisty“ (v současnosti v 1. půli), dále přednáška „Poezie pro mlynářské děti“ (vypuštěna na začátku 90. let) a „Osud mamutí opery Panama“ (vypuštěno kolem v roce 2006). Po té následovala opera. (mnaucz)
Reklama