Kasandřin sen

KASANDŘIN SEN není filmem, který byste čekali od víc jak 70-ti letého tvůrce, ale spíše thrillerem, jaké točil Hitchcock ve svém britském období._____ Ani stopa po podvratnosti MATCH POINT - HRY OSUDU, vše zde má svůj přesný účel a místo, herci ze sebe dostávají vše a cením si nejvíc tlumeného výkonu Toma Wilkinsona, Glassova hudba vhodně doplňuje atmosféru plnou podezření... a jak to u antických dramat bývá, nečekejte šťastný konec, ale údernou moralitu._____ Nikdy ve své tvorbě nebyl Allen natolik pohrdavý (a nesmlouvavý) ke svým postavám a nikdy zatím nenatočil natolik čistou žánrovou podívanou, které obsahuje pouze dvě diskutabilní černohumorné scény a jednu labužnickou intertextovkou vsuvku, umožňující více možností čtení textu. A po SÓLOKAPROVI mu Londýn zase slouži jako chladné místo plné morálně problematických, zdánlivě smpatických postav (ale tady má místo a jeho definice své opodstatnění). 90% (11.03.2008)

Woody Allen by měl buď zůstat u svých umluvených satir, v klidu se dál opakovat, já bych mohl v klidu nadávat, že už se tvůrce sám vyčerpal a že neustále nabízí to samé - spoustu textu, často vtipného, kterému by možná slušel více i papír (nač jsou mu obrázky), a byl bych spokojenější. Jeho pokus natočit film o tom, jak někdo chce (nebo je donucen okolnostmi, to je jedno) vraždou přijít k penězům, který se jmenoval Match Point, jsem mu ještě sežral, respektive jsem si ho poctivě celý odnudil, ale dvakrát do téže řeky nevstoupíš!! Oba bratři se chovají jako idioti, respektive jsem od obou herců každou chvíli čekal, kdy si začnou cucat palec a maminka je bude muset pochovat na svých ňadrech. Tak pitomoučký dějový rozjezd, kdy není absolutně komu fandit, natož někoho chápat, jsem dlouho neviděl. 37 minut - déle to nešlo. (02.10.2008)

Nevyskytuje se zde Allen, jeho alter ego,ani žádné další atributy, typické pro jeho filmy, a přesto, hluboko pod povrchem žije svým životem humorný Allenův duch, probleskující na světlo napříč vážnosti situací, v prvé řadě prostřednictvím herců, zejména výborného Farrella. Rozhodně nepromarněných 108 minut. (08.01.2012)

Londýn jako morálně pochybné místo a až překvapivě přímočarý děj, ale přesto je tu stále cítit SÁM MISTR. Legendární Woody Allen nepolevuje, sic to ani zdaleka není tak jistý tah na bránu jako v případě ze všech stran chváleného Match Pointu. Určitě ale vyhnal do extrémů samotnou manipulaci se svými postavami – bratry Ianem a Terrym, což se obávám není dobře. V prvních minutách snímku na diváka čeká poměrně standardní záležitost – řeší se vztahy, ženy, alkohol i sázková posedlost. Právě sourozenecká dvojka se po svém ujme přání svého movitého strýce a začne osnovat vražedné plány. Allenův smysl pro ironický komentář zůstal prakticky nedotčen, je ukryt hluboko pod britskou oblačností a i na minimální ploše zvládá udržovat napětí (oběť přichází do svého bytu a není sama). Zároveň je potěšující, jak autor manipuluje s diváckými sympatiemi a přesouvá je od jednoho bratra ke druhému. V rozpačitě přijatém thrilleru už dávno sedmdesátiletého tvůrce jsou však zakomponované i zbytečné prvky a bez allenovských typicky úderných bonmotů se tu rozehrává mnohdy až příliš doslovná antická tragédie!! Silnější, ale pořád jen ***. (08.10.2008)

Spíš než řecká tragédie to vypadá jako anglická moralita o zločinu a svědomí. Ewan McGregor i Colin Farrell jsou skvělí, ale ani tak mě tenhle film moc neuchvátil. Připadalo mi, jako když se Woody Allen s námětem pere. Výsledek vypadá jako zfilmovaná divadelní hra (také si tu většinou ve scéně dva až tři lidé o něčem povídají), což funguje mnohem méně než u Allenových vztahových komedií. Kdyby dramatické scény aspoň měly napětí, ale o to se režisér také nesnaží. Takže evidentně byla záměrem jen ta moralita, což je vzhledem k potenciálu tvůrců málo. (20.01.2017)