Až na krev

Pí Tí Ej natočil ďalšiu pozoruhodnú drámu, ktorej sprievodným pozadím sú počiatky ťažby ropy. Tie sú dnes už zakorenené v americkej histórii, možno aj preto sa za 'mlákou' filmu dostalo väčšej priazne. Tvorcovskú fantazmagóriu predvádzajú chalani pred, aj za kamerou. Skvelé charakterové zobrazenie postáv a mozaika ich vzájomných vzťahov sa vyvíja už od začiatku, keď takmer dvadsať minút vo filme nik nevyriekne ani slovo, a tieto scény sú rovnako hodnotne pôsobivé ako najvyhrotenejšie dialógy a situácie. Ako celok pôsobí film neskutočne vyrovnane, diery v komplexnosti nenarobili dokonca ani časové, niekoľkoročné skoky. Dí Dí El sa týmto výkonom definitívne zaradil k velikánom ako Brando, či Pacino; Paul Dano úspešne zmaturoval z hodiny herectva. 85%. (01.06.2009)

P. T. Anderson netočí filmy tak často, ale když se odhodlá, tak to vždy zvedne vlnu ohlasu a hlavně velkého očekávání. Tentokrát nás provede životem chamtivého a neústupného naftaře Daniela Plainviewa. Už jen díky velmi zajímavému námětu je to film, který si přímo říká o nominace na Oscara. Scénář, který si napsal sám PTA je skvělý a ani při téměř tříhodinové délce se nebudete nudit a to hlavně zásluhou Daniele Day-Lewise, který podal naprosto démonický výkon a nedovedu si představit, že by si Oscara za herecký výkon odnesl někdo jiný. Naopak, kdo mě vadil je Paul Dano, který v roli falešného proroka propadl a na jeho místě si umím představit mnoho jiných herců. Za vyzdvihnutí dále stojí perfektní kamera, střih a hudba. Společně s Pokáním a Americkým gangsterem nejlepší tři filmy jaké jsem letos viděl........ (02.03.2008)

Až na dno si sáhne Daniel Day-Lewis na začátku snímku a od té doby následuje dlouhá cesta na výsluní ropného světa. Avšak pýcha předchází pád a ani on není výjimkou, potvrzující pravidlo. Úchvatný výkon, který právě Daniel Day-Lewis předvádí a to nejen svým obličejem a tělem, ale obzvláště vyšperkovaným hlasem, který vás okouzlí a pohltí. Jeho postava vládne filmu stejně pevně jako jeho protějšek v podobě kněze, Paul Dano. Ten také odvádí úžasný, v jeho případě spíše životní výkon, a hlavně v závěru dokazuje čeho je všeho schopen. Každý si ve filmu najde, co bude chtít. Od charakterové studie ropného magnáta, přes manipulační sílu víry jednoho může, která lze přenést na obrovský počet dalších, až po souboj dvou věřících mužů, jednoho věřící v černé zlato a sama sebe a druhého věřící ve svou víru. Paul Thomas Anderson je všeho schopný režisér, který se nezalekne žádné myšlenky a přivádí na plátno film v úchvatné lehce studené poloze plné všech různých záběrů od statického sledování plazícího se muže až po jízdu "po kolejích" vedle automobilu. Jeho režie je naprosto přesná a až mrazivě precizní. Tomuto standardu se nevyhýbá ani scénář, který dává hodně prostoru hlavní postavě a postará se také o pár nelehkých situací. Abych nezapomněl, ve snímku jsou úchvatné hlášky, které se vám zaryji do paměti a zůstanou tam na dlouho dobu. Celková délka tohoto eposu je trochu problematických 160 minut a to je pravděpodobně důvod jeho nedokonalosti. Jde totiž o pomalý snímek, který se nikam nehrne, na vše má hodně času a jeho plynulost je podobná pohybu moře. Víte, že se voda hýbe, vidíte vlnky, ale nevnímáte jak se pohybuje celek. Necháváte se unášet a to je přesně to, co po vás film chce. Nechat se unášet příběhem o černém zlatu a muži, kterému koluje v žilách... (06.03.2008)

Dokonalá studie amerického snu, která ukazuje, že ten nemusí být vždycky čistý jako lilie (o čemž se nás mnohé jiné filmy snaží vehementně přesvědčit). K výkonu Daniela Day-Lewise jen drobná poznámka: tvrzení, že jakoukoli postavu HRAJE, se rovná téměř urážce - on se tou postavou skutečně STÁVÁ. Pan Stanislavskij se musí tam nahoře tetelit blahem :-) (30.05.2008)

Moje třetí filmové setkání s panem Andersonem a znovu mi nesedl konec (neuzavřený a ještě tak divný). Jenže na rozdíl od Magnolie a Hříšných nocí jsem se místy (hlavně směrem k závěru) nudil. Přišlo mi to tak trochu jako rutinní životopisný film, který se nezmohl víc než na jednu tragédii a nevyvolal ve mně téměř žádné emoce nebo sympatie s hlavní postavou (i když uznávám, že osoba kazatele mě celkem úspěšně dráždila, a tak mi Danielovo jednání v afektu zlepšilo náladu :-) ). A pak tu byla hudba, kterou v drtivé většině u filmů vyzdvihuju, nebo opomíjím, ale tady mi vyloženě vadila, protože se uměle a neúspěšně snažila vyvolat dojem thrilleru (přitom tohle je jasné drama). Takže z mého podledu to vidím pouze na průměr. (04.08.2011)