Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jedním z nejvýše ceněných amerických děl poslední doby je drama Až na krev (2007), inspirované románem levicového autora Uptona Sinclaira Petrolej. Líčí osudy zlatokopa Daniela Plainviewa, jenž se v průběhu let vypracoval na tvrdého a bezohledného naftaře. Epický příběh o „budování Ameriky“ se odehrává v časových skocích na počátku 20. století a jeho pracovitý, ale bezcitný hrdina se při hromadění majetku dostává do konfliktu s každým okolo sebe, od fanatického kazatele Eliho Sundaye až po nevlastního syna H.W. Režisér Paul Thomas Anderson (nar. 1970), který přivedl k dokonalosti fragmentární vyprávění propojených osudů ve snímku Magnolia (1999) se tady nechal inspirovat klasickým odkazem narativních hollywoodských filmů Johna Forda či Victora Fleminga a vytvořil nesmírně působivý portrét odlidštěného amerického selfmademana. Velkou zásluhu na tom má Daniel Day-Lewis v hlavní úloze, jenž za svůj výkon získal nejen Oscara, ale i většinu dalších amerických výročních cen. Samotný film byl Americkou akademií nominován v osmi kategoriích (film, režie, scénář, kamera, střih, výprava, mužský herecký výkon v hlavní roli, střih zvuku), ale nakonec získal jen dvě sošky. Vedle už zmíněného Daniela Day-Lewise se ještě radoval kameraman Robert Elswit. Velkým vítězem tohoto roku byla nakonec drsná krimi bratří Coenů Tahle země není pro starý se čtyřmi Oscary. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Recenze (1 029)

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Epická freska, ve které účelná Andersonova filmařina stačí i strhujícímu herectví Daniela Day-Lewise, který své postavě opět pronikl až do morku kostí a nehraje, nýbrž jím prostě je. Dvouapůlhodinový portrét tvrdého egoisty, který dokázal naplnit americký sen i bez víry a rodiny, asi nebude, ve spojení s postavou fanatického reverenda, mnohým americkým církvím po chuti, ale alespoň provádí funkční nabourání zažitých pravidel. Esence dokonalé filmařiny! ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Občas je těžké rozlišit, kdy Day-Lewisovi jenom zašustil knír a kdy skutečně něco řekl, během dlouhých scén se toho v zásadě příliš neděje, poslech úmyslně nelibozvučného soundtracku doprovázel můj skřípot zubů a absurdní finále bylo jako zákeřná rána těžkým tupým předmětem přes zátylek. Až na krev není filmem hezkým, příjemným, snadno stravitelným, Až na krev je filmem skvělým. Rozvětvenější doporučení vám momentálně nejsem s to nabídnout. 90% Zajímavé komentáře: Adrian, Marius, Aiax, Jordan, uzzi, Axident ()

Reklama

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Dobrá kamera (a technická stránka filmu obecně), výborné herecké výkony a postavy, které jsou všechno, jen ne černobílé, ale to je asi tak všechno, co bylo na tomhle filmu zajímavé. Dvě a půl hodiny je stopáž, kterou snesou jen ty nejlepší scénáře a režiséři. P.T. Andersonovi už v Magnolii podařilo ukočírovat dokonce hodiny tři, tady ale bohužel z mého pohledu selhal. Místo hudby depresivní kvílení a místo děje rádoby umělecké zdlouhavé záběry plné zamyšlení... Prostě jsem se nudila, chápu, že někdo je z toho v sedmém nebi, ale já to opravdu nejsem. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Jakkoliv byl film dobře řemeslně zvládnutý, jakkoliv DD Lewis hraje na božské úrovni, přesto mě příběh muže, jenž se zřejmě v dětství nakazil zmrdovinou a došel si k bohatství po zádech jiných, přesto mě nevmáčkl do křesla a nedonutil k záplavě obdivných vzdechů. Tyhle lidi, co jdou za svým bez jakýchkoliv skrupulí a přes mrtvoly totiž bytostně nesnáším. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Mistrovské řemeslo bez uměleckých kompromisů. Dokonalá studie jedné ambiciózní egocentrické duše, v jejímž nositeli - naftaři Plainviewovi – má filmový svět jednu z nejšťavnatějších postav své historie. Strhující první půle, kdy se děj více točí kolem budování ropného impéria, je téměř vizuálně hypnotizující (scéna požáru těžařské věže za doprovodu rytmické perkusní hudby má až jakýsi hororově-apokalyptický nádech), druhá půle se line spíše v komorní rovině, kde se příběh se více zaměřuje na naftařův problematický vztah k synovi a úlisnému náboženskému fanatikovi Alimu (z Plainviewova „vyznání se“ při křtu mi běhal mráz po zádech). Plainviewa zřejmě nikdo nehrál, tohoto lehce shrbeného muže s výrazným knírem přivedl Anderson strojem času z doby před sto lety a snímaje ho skrytou kamerou ho nechal odžít svůj příběh….Ne, vážně. Daniel Day Lewis…… tady neexistují slova, která by dokázala opsat mojí fascinaci jeho výkonem. Ta mimika, ta naprostá změna hlasu (která ale vůbec nepůsobí manýristicky), ten lehce shrbený postoj, ten impozantní zjev. To už není herectví, to je převtělení, kterého je schopen snad jen Day-Lewis za pomocí jeho pověstné ´Stanislavského metody´. Tleskám, Danieli a Paule.___Když Day-Lewis letos přebíral svého druhého Oscara, vypadal se svým aristokratickým vzezřením a masivní naušnicí v každém uchu jako bytost z jiného světa. Stejně tak v dnešní době působí tenhle film….. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (25)

  • Anderson se s úkolem složit pro film hudbu obrátil na Jonnyho Greenwooda, který je známý především jako kytarista a jeden z hlavních skladatelů skupiny Radiohead. Anderson dal Greenwoodovi volnou ruku a tak vznikla hudba, která nejen doplňuje obrazovou složku a postavy Až na krev, ale také současně různými způsoby překvapuje. (Rodriguez)
  • Rozpočet filmu byl "pouhých" 25 milionů a celosvětově vydělal 74 milionů dolarů. (Rodriguez)

Reklama

Reklama