Vášeň a cit

Jane Austen mám ráda, ale její příběh mě příliš nezaujal. Ale líbila se mi Anne Hathaway jako Jane, byla úžasná a role jí byla šitá na míru, James McAvoy se tam naopak vůbec nehodil. Film byl pro mě zklamání a herecké obsazení to nezachrání. Tak se raději se vrátím k jiným filmovým adaptacím podle jejích knih jako Pýcha a předsudek nebo Rozum a cit. (10.10.2010)

Vášnivý milostný příběh o skutečném setkání. Láska je Láska. Láska je naše největší slabost a zároveň největší síla. Je to vlastně životopis Jane Austinové. To je dobré před začátkem vědět. Pak se dá na tento film dívat i z jiného úhlu pohledu né jako na další obyčejný romantický film. Ale nic není tak jak vypadá a ze slaďáku se dá udělat i smutný příběh. Film především vypráví o tvrdé době. Hezky se na to dívá, moc hezky natočeno. (05.07.2015)

Kdybych věděl, že Jarrold je ten člověk, co má na starosti Kinky Boots, zřejmě bych se k Becoming Jane nepřiblížil ani na dosah dvoumetrového bidla. Jenže jsem byl zvědavý, jak to s milou autorkou bylo a nechtělo se mi chroustat nějakou bichli s podtitulkem "životopis". To jsem si dal. Anne Hathaway by určitě moc chtěla vyrůst z teenagerských střevíců, ale je dost dobře možné, že na to prostě nemá. Určitě ne proti chloubě britské mládeže, Jamesu McAvoyovi... až na jeden neskutečně přiblblý výraz si pro sebe ukradnul celý film a zdá se, že se jako jediný dobře bavil. A to jak před tak i za oponou. Nuda by se v tomhle filmu dala krájet, balit a posílat nenapravitelným smíškům, aby se konečně jednou v životě zamračili, případně začali kroutit hlavou nad tím, proč jim někdo servíruje tak neskutečně nudný a odfláknutý film, ze kterého někdo vysál všechnu barvu, chuť i životní sílu. Pusťte to na srazu maniodepresivních stvoření a do jednoho vám vyskáčou z okna. Safra... takové plýtvání celuloidem. Zavřete Jarrolda do polstrované cely a pouštějte mu dokolečka soundtrack. Ať si taky trochu užije. (27.09.2007)

Filmy natočené podle románů Jane Austenové mám moc ráda i když ne všechny jsou stejně zdařilé. Tento je po stránce dobové výpravy, hudebního doprovodu, kostýmů i hereckých výkonů velmi působivý. Snímek o životě oblíbené autorky se mi líbil už proto, že o jejím životě toho není moc známo. Mohl se takto odehrát, ale ani nemusel. Psala anonymně, autorství knih potvrdil až po její smrti bratr a existuje pouze jeden její portrét, který nakreslila spisovatelčina sestra. Zřejmě to byla žena sice dosti přemýšlivá, ale i uzavřená a její život probíhal bez dramatických zvratů. Pokud čerpala inspiraci k napsání románů ze svého osobního života, nelze se divit, že se jim její životopisný film podobá. Všechny její příběhy mají podobné zázemí venkovské fary a jsou velmi komorní. Tento snímek nelze srovnávat s filmy Pýcha a předsudek a Rozum a cit, protože ty měly skvělou předlohu v autorčině díle. Určitě by byl film dokonalejší, kdyby si spisovatelka napsala román svého života sama. (22.01.2012)

Je libo čaj při předčítání literárních pokusů? Tentokrát v podání televizního režiséra Juliana Jarrolda? Leckdo tu vyčítá unylost a absenci pořádně pálivého koření, mně osobně většina těchhle sešněrovaných korzetů a nažehlených košil připadá stejná. Když pominu všechny ty klasické atributy kostýmní romance, tak například zobrazení násilí v podobě boxu je překvapivě slušným oživením filmu, stejně jako slovní potyčky mezi nespoutaným a světáckým Tomem Lefroyem (který měl poznamenat hrdinčinu další tvorbu) a právě nezlomnou spisovatelkou Jane Austen. Horší je to už s tempem a vášní, která z obrazovky nikterak nevychází. Nesouhlasím ale s kritikou směřovanou k Anne Hathaway (která se kvůli roli učila na piano a pilovala britskou angličtinu) – z teenagerských střevíců vyrostla už dávno!! (07.01.2013)