Samsara

Film je podobenstvím, které nepochopil ani jeho autor, přitom ho výslovně použil: V úvodu sestavují extrémně pracně budhističtí mniši velkou mandalu. Jde o velmi opatrné skládání ornamentů, sypání maličkých množství barevných pigmentů na zem nebo na desku. Když je po několika dnech dokončena, důrazně ji pak sami zničí -- protože vše je pomíjivé a takové další řeči. To udělají i na konci filmu, a pigmenty shrnují do mističky. ---- Jedna ze základních pouček v malířství, týkající se míchání barev: nemíchat víc než dvě. Když si namícháte ten pravý odstín z pěti barev, možná bude mít přesný tón, ale bude takový ušpiněný, zašlý, nikdy to nebudou jiskrné barvy. ---- No a na konci se ukazuje, že z toho krásného vzoru barev je takový šedohnědozelený nevábný prášek vpodstatě uniformní barvy. Podle mě to přesně vystihuje dojem z filmu: Je to tak nějak divně namíchané. Hlavní dojem jsem měl, že sleduji náhodný screensaver. Ano, po úspěchu Baraky chtěli natočit něco stejného, ale přitom jiného, a dost se nepovedlo. V Barace byl děj výborně dramaturgicky řazený a dávkovaný, jednotlivé scény a skoky dávaly velice dobrý smysl. Nikoli ovšem v Samsaře. Co hůř, stylizace, kašírování a umělé vytváření děje mě na několika místech štvalo. -- Dobrý dojem jsem ovšem nabral zhruba na 45. minutě, kdy začalo představování (zejména) potravinářského (zejména čínského) megaprůmyslu. Ztuhly mi rysy a uvědomil jsem si, že budoucnost už začala a já jsem na ni moc starý. Za tohle palec nahoru, jinak poněkud rozpačitý a vyumělkovaný dojem. (16.02.2013)

Pôsobivé ? Úchvatné ? Úžasné ? Každý ekvivalent sa sem náramne hodí, ale ani nemôžme vytýkať iným opačný pohľad. Samsara kĺby v sebe pôsobivé zábery, podmanivú hudbu, a ukazuje nám rozmanitosť nášho sveta, rovnako ako aj jeho rozdiely. Ak sa však do toho neponoríte úplne, časom to začne nudiť, a nebude pomáhať nič z vyššie uvedených plusov, nanajvýš vás zaujmú niektoré segmenty. Rozhodne to stojí za pozretie. (31.07.2013)

Samsara je vizuálně dokonalá. Celý film je vlastně složen ze statických záběrů na něco. Tím něčím jsou buď další statické objekty nebo lidé. Na jiných záběrech je z jednoho pozorovacího úhlu natáčen naopak ,,cvrkot'' běžného života a někdy je ten pohyb dokonce zrychlený. Vzniká tak neskutečný kaleidoskop barev a obrazů z nichž některé jsou opravdu dechberoucí. U jiných jsem naopak přemýšlel proč je tam tvůrci zakomponovali. Chvilkami se zdá, že promítané sekvence nějak na sebe navazují a tvoří příběh. Je to však jen zdání a tyto momenty zřejmě dokonce může každý subjektivně vnímat jinak. Já osobně když už jsem si myslel, že jsem nalezl niť, byla mi posléze rázně přetržena obrazem, který s předchozími pranic nesouvisel. Přiznávám, že jsem si dal Samsaru na dvě půlky. Celých 102 minut bych nedal. Film skvěle zachycuje lidskou rozmanitost ve všech spektrech našeho bytí od různých náboženství po bohatství a chudobu. Od přírodních krás nedotčených rukou člověka po mrtvou přírodu ubitou průmyslovou činností. Některé záběry opravdu nutily k zamyšlení. Ač tam nebylo zobrazeno nic brutálního jako týrání či zabíjení zvířat, už jen ten kombajn na kuřata mi stačil. A také si člověk uvědomil jak by měl být rád za místo, kde žije a že měl kliku, že se narodil tady a ne někde ve slumu. Že i když ho práce občas štve, pořád je to lepší než stát v řadě někde v porcovně kuřat a jako jeden z mnoha set lidiček v růžovém overalu pravidelným pohybem odřezávat stále ty stejné kousky masa hodinu za hodinou, den za dnem, pořád do kola do zblbnutí... Jesli mne něco asi fascinovalo nejvíce pak to byl muslimský svátek v Mekce. Ten roj statisíců muslimů kolem Káby byl fascinující i děsivý zároveň. Pro moderního člověka 21. století těžko pochopitelná věc obzvláště při vědomí, že se islám čím dál více týká všech bohatých států naší civilizace, která si říká křasťanská a západní.... Nevím zda to byl záměr, ale za překrásnými obrazy značně minimalisticky až pokulhával hudební doprovod, byť leckde mi sednul. Kdybych to měl shrnout, je tenhle film ideální materiál pro nějakou kosmickou sondu k vyslání mimo naši Sluneční soustavu. Místo obrazu člověka by si ufouni pustili tohle a celkem přesně by viděli jací my lidé tady na Zemi jsme. Ale jsme tu jen na čas jak naznačili mniši při závěrečném setření nádherné mandaly z barevných písků, kterou na počátku filmu pečlivě dělali. Dávám za 4 hvězdy. * * * * (07.11.2020)

Opět nádherný a nepochopitelný dokument o naší Zemi. Pravda, o trošku slabší než předchozí díl s názvem Baraka, ale opět to stojí opravdu za to. Zvláště já jako fotograf u každé scény slintám blahem. Hodně jsem se na něj těšil a zklamání se naštěstí nedostavilo, takže jsem spokojen. 8/10 (22.12.2012)

V první řadě jednotlivé záběry jsou hróóózně dlouhé, doporučuji film sledovat v 1.5x rychlosti, jinak je to nuda. Dále samotný obsah filmu je hodně řekněme umělecký, už jen to že se v celém filmu nepromluví ani slovo, prostě určitě to nebude vyhovovat každému, mě přišla řada scén absolutně nesmyslná a o ničem. Ale jinak to není špatné, člověk určitě získá nový pohled na svět. (27.01.2018)