Španělé v Praze

Herecky excelentní a jednoznačně na 5 hvězdiček. Scénář je fiktivní a mohl by ublížit šlechetné a opravdově zbožné paní Marii Manrique de Mendoza (+1608), která nese stejné jméno jako její mladší příbuzná (+1636) v podání Hany Maciuchové. Tato půvabná Španělka mohla být šlechtickou kurtizánou i politickou agentkou. Celkově vysoká umělecká kvalita, kostýmy, renesanční interiér...jedna z nejkvalitnějších českých inscenací 80. let! (12.02.2021)

Jedno z nejskvělejších konverzačních komorních dramat československé televizní tvorby. A jak se ukazuje např. díky pomýleným koncepčním úvahám tvůrců filmu "Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře" (2018), zřejmě nebude v dohledných letech překonáno:) Kočár Nejsvětější Svátosti takřka bez humoru a mužsko-ženského laškování, mistrovský herecký duet legendárního - tehdy statného šedesátníka - Jiřího Adamíry a jeho téměř o polovinu mladší, avšak neméně schopné múzy Hany Maciuchové. Kolik rozměrů lidského soužití, tradice, vášně, odpovědnosti, diplomacie, ale i směřování historie ti dva zvládnou rozebrat na prvočinitele... a to vlastně ještě několik minut připadá na "současnost", kdy se oba herci připravují na první klapku, a pak se po té poslední vracejí k dalším osudům starého matadora, strážícího pověst katolického španělského dvora v "kosmopolitní" Praze. Za mě jednoznačně 100%. (24.03.2019)

Nedávná smrt Hany Maciuchové mě přivedla k této televizní inscenaci. Obtížně se mi to objektivně hodnotí. Životní partneři Maciuchová a Adamíra spolu sehráli dvojhru, která je v podstatě televizním záznamem divadelního představení, které je pro herce jistě náročnější. Divadelní inscenaci herci jistě tenkrát zkoušeli několik týdnů, zatímco partneři M+A si to mohli vyzkoušet doma a sjet nanečisto ve studiu. Pár stovek za práci a na rozdíl od divadla mohli text zapomenout. V podání této dvojice se jednalo o naprosto skvělý herecký výkon, který oba dokázali ukočírovat pro televizi, jako správní profesionálové se oprostili od zbytečných teatrálních gest a vytvořili spolu krásný portrét Marie Manrique, která do našich zemí přivezla slavné Pražské Jezulátko. (28.01.2021)

KKK2 (kostýmová konverzační komedie se dvěma herci, tj. se stále půvabnou Hanou Maciuchovou a tajemných hlasem Jiřího Adamíry) .... Protože necítím potřebu nějak tuto inscenaci komentovat, nahlédl jsem do recenzí, zda bych i někomu nemohl připojit svůj hlas. A našel jsem: duddek ***, který jasně popisuje potřebné reálie (včetně Pražského Jezulátka) a rovněž jeho kritika i hodnocení se shoduje s mým pohledem. Jinak jsem se také dočetl, že se jedná o nadčasové téma. To ano: otázka strategie mileneckých vztahů prominentních osob je stále aktuální. Jinak Španělsko zkorumpované nakradeným zlatem a stříbrem, a po porážce Grande y Felicísima Armada v roce 1588, se ze země colónů a pizarrů postupně stávala zemí hidalgů a picarů - i když musím říct, že právě tohle Španělsko mám rád! (12.04.2016)

On velvyslanec, muž který se „nerve za sebe, ale za Španělsko“, ona „pobloudilá žena“, která „miluje a chce být milována“. Oba v „bláznivém, pošetilém a neodpovědném městě“ jménem Praha (17 let přes Bílou horou). Mistrné dialogy jistě, herecký koncert dua Maciuchová Adamíra taktéž. Místy mi to přeci jen přišlo trošku statické (přeci jen se to celé odehrává v jedné dekoraci), přesto tahle minimalistická televizní konverzačka plná jemného sarkasmu a ironického popichování jako celek funguje. Takže pokud se v úvodním záběru ze zákulisí natáčení oba aktéři shodnou, že „udržet pozornost jenom ve dvou v jednom pokoji moc nejde“, ale „co nejde má se zkoušet“, jsem moc rád, že to tehdy Československá televize zkusila… (10.11.2021)