Strom života

Tak obrazotvorně nadaný Terrence Malick zašel zase o trochu dál a ještě výrazněji procvičil divákovu trpělivost. Místy extrémně pomalý a minimálně dialogový počin láká na kameru Emmanuela Lubezkiho, hudbu Alexandra Desplata, herce Brada Pitta, Seana Penna nebo stále zajímavější Jessicu Chastain a je aktuální v jakékoliv době. Každopádně věřím, že někde mohli z kina odcházet diváci po desítkách, protože režisérského samorosta Malicka je velmi obtížné dešifrovat a mnozí ho zcela jistě (a možná místy i po právu) budou vinit ze samoúčelnosti a kýče. Zbožňuju Tenkou červenou linii i Nový svět, i tady je uznávaný i proklínaný tvůrce pokorný, pyšný, troufalý, hrdý, kašlající na diváka, jdoucí svou vlastní cestou, kterou nikomu nedá. Své nejnovější dítko rámuje do stvoření i zániku světa, odevšad jsou slyšet šeptavé vnitřní hlasy postav, promlouvající k Bohu, k sobě, k druhým, chtějící pochopit, co se stalo a jak se s tím vyrovnat. S leckterými pasážemi se vyrovnávám dosud.. ale jsem za to rád!! (23.11.2011)

O tomto snímku jsem hodně slyšel (hlavně, že je "netradiční", když to řeknu politicky) a proto jsem byl na něj hodně zvědavý. A výsledek mě… zklamal? Asi by se tomu dalo říkat zklamání… Takhle, Tree of Life má parádní kameru, skvělý hudební podkres (Vltava je, jak jinak, nejlepší :-)) a dokonalou Jessicu Chastain. Jenže vše kolem toho jsem prostě nepobral. Nestydím se za to, protože pak mi to má spolubydlící vysvětlila a na tohle bych opravdu asi nepřišel. A proč teda dávám jen průměrné hodnocení, když vím, co tímto filmem Malick chtěl říct? Zkrátka a dobře - podle mě to nevyšlo. Vím, že budu znít tvrdě, ale on není Kubrick či Bergman. Proč zrovna tihle dva? Možná proto, že když oni vytvořili film, kterým chtěli něco říct, bylo to poznat. I když ne vždy jsem ty filmy pochopil, to se přiznám, ale vždy jsem od jejich (speciálně Kubrickových, přeci jen od Bergmana jsem viděl zatím jen čtyři filmy) filmů odcházel s hlavou otázek, které jsem si dřív či později uměl vyložit po svém. Neříkám, že správně, ale po svém a to je něco, proč miluju filmy. A tady mi přišlo, že tato možnost mi nebyla nabídnuta. Nevím, jak to jinak vysvětlit, tak použiju slova mé spolubydlící: "To prostě musíš cítit, jako ten režisér. Buď to tak cítíš, nebo ne." Já to bohužel necítil. 50 %. (04.11.2012)

Vizuálne malebný,zaujímavo ozvučený a svojim spôsobom pekný film,ktorý neviem nazvať inak,ako typicky malickovský.Terence Malick je veľký filozof,tentokrát však vo svojich úvahách o živote,Bohu a smrti až príliš ,,uletel"a tak sa z jeho filmu stalo akési prírodovedecko-filozoficko-náboženské dielo plné subjektívnych a až príliš intímnych myšlienok,ktoré bežného diváka nijako neoslovia a v konečnom dôsledku mu ani nič konkrétne nepovedia.Pragmatici,vyžadujúci hlavu,pätu a jadro veci nech si radšej rovno hodia šlofíka. (14.07.2013)

Malick se urval ze řetězu ve snaze natočit další 2001 nebo artovější Fontánu. Umění mǔže bolet, ale když máte jen otlačený zadek a splynutí s Univerzem v nedohlednu, tak se asi něco nepovedlo. Každopádně vizuálně tradičně pěkné a slyšet ve filmu s Pittem Smetanovu Vltavu, navíc ještě v amsterdamském kině, je zajímavý zážitek. P.S. Odešla tak čtvrtina divákǔ. P.P.S. Tak napodruhé jsem prozřel. 90% (21.07.2011)

Kto nikdy nevidel Malickov film a dal sa zlákať menom Brad Pitt, musel byť prekvapený ako ľadový medveď na púšti. Ja som čakal presne film v tomto duchu, ale popravde, nadšený nie som. Keďže som videl takmer všetky Malickove filmy, musím povedať, že sú pre mňa čoraz menej zaujímavé, pretože sa začínajú podobať ako vajce vajcu. Je to podobné ako jeho posledný Nový svet. Nádhera s blbými kecami okolo. Takmer všetky zábery i niektoré momenty sú sami o sebe päťhviezdičkové, ale ako celok to funguje kolísavo a film niekedy vyslovene nudí. Opäť kopa vnútorných a zasnených monológov a často zbytočných rečí o zmysle života. Prvá polhodina je dosť rozpačitá a prekvapí hlavne asi 10 minútová scéna ako z prírodopisného filmu. Je to nádhera, ale ja som chcel pozerať film...Čo záber, to nebeská krása, ale príbeh o rodine je tu až na druhom mieste, čo je škoda a prednosť dostalo ukájanie sa vo vizuálnej kráse. Film pre mňa najviac fungoval v prostrednej časti, záver sa zase podobá prírodopisnému a nič nehovoriacemu úvodu. Sean Penn je fajn herec, ale najstarší chlapec mi celú dobu pripomínal skôr Jima Caviezela. Ten by sa hodil viac, zvlášť ak nebolo veľmi čo hrať a smutné pohľady Jimovi idú dobre. 60%. (22.04.2012)