poster

Strom života

  • USA

    The Tree of Life

  • Slovensko

    Strom života

  • Velká Británie

    The Tree of Life

Drama / Podobenství / Poetický

USA, 2011, 139 min (Alternativní: 189 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • D.Moore
    *****

    Konstatováním, že nejnovější Malick není pro každého, asi nikoho neomráčím, a tak začnu jinak. Co se týče mě, Strom života splnil stoprocentně svůj účel. Naprosto přesně se trefil do mojí momentální nálady, moji poeticky založenou povahu dokázal uspokojit dokonale, dvě a čtvrt hodiny jsem se kochal krásnými obrazy, poslouchal nádhernou hudbu (a ani přitom moc nelitoval, že Desplatův senzační soundtrack nedostal příliš prostoru), nechával se unášet, dojímat mně velice blízkým příběhem o vztahu otce a syna, ohromovat.... Věřte nebo ne, až mi přišlo, že je ten film příliš krátký. Nuda je to poslední, co mě v souvislosti s ním napadá. Zkrátka po dlouhé době snímek, na který chci jít jistojistě znovu do kina. Počkám si ale, až se z multiplexu přesune do klubu, kde mi bude chutnat ještě více.__P.S. Dospělí i dětští herci jsou bravurní.__P.P.S. Scéna, ve které hraje Vltava, je dost možná úplně nejlepší, ale zajímalo by mě, jestli při té hudbě po celém těle mrazí i jiným divákům než Čechům.__P.P.P.S. Všichni, kterým vadí citáty z bible a neustálé zmínky o bohu, by se mohli zamyslet, jestli tím bohem není myšleno něco jiného než "vousáč uctívaný křesťany". Komu nic nedojde ani když z plátna uslyší "Ke spokojenosti vede jedině láska. Nemiluješ-li, život se jen mihne.", ten asi na Strom života chodit neměl.(22.7.2011)

  • Traffic
    *****

    Film, na který dost lidí nestačí spirituálně, nikoli intelektuálně nebo nízkou úrovní filmové gramotnosti, jak bývá mnohem častěji zvykem. Film plný paradoxů. Je jako dělaný pro velké plátno, ale hromadné projekce mu spíš škodí. Průměrná délka záběru odpovídá současným zrychleným normám, přesto u něj diváci usínají nebo neudrží koncentraci. Dvouminutový trailer vám sdělí v podstatě totéž, co celý dvouhodinový film, přesto je ve sledování obou naprosto zásadní rozdíl. A vlastně cokoli, co se o Stromu života napíše, vyzní buď úplně banálně, nebo se to nanejvýš zdaleka nepřiblíží zkušenosti z jeho prožití, která rozhodně banální není. Píšu prožití, protože pouhé "sledování" je tu málo. Strom života je čistý jako pramen horské říčky a při jeho vnímání je potřeba odprostit se od co největšího množství kulturních a společenských nánosů, ba dokonce není kolikrát žádoucí uvědomovat si některé automaticky se nabízející paradigmatické významy. Právě proto se řada diváků neubrání udivenému smíchu, když se na plátně objeví digitální dinosauři - ti totiž zdánlivě vůbec nezapadají do divácké zkušenosti z tohoto typu filmu (uměleckého, s vyššími ambicemi, o životě), jsme zvyklí je pozorovat v naučných dokumentárních rekonstrukcích nebo zábavných akčních spektáklech typu Jurského parku. V našem vnímání spadají mezi rekvizity nízkého či středního umění. Přitom v Malickově kosmu mají svoje nezpochybnitelné místo a jejich zobrazení dává v kontextu celého filmu dokonalý smysl. Malickovi dinosauři jsou přímými příbuznými Kubrickových opic. Ano, Malick se ve Stromu života opírá o Bibli a příběh zasazuje do křesťansky orientovaného rámce, ale ideologicky není proponentem institucionalizovaného náboženství, které skrze členství v církvi odtrhuje člověka od skutečné víry a spirituality. Strom života nekáže o zaslíbeném ráji, ke kterému bychom se měli svojí ubohou zemskou existencí protrpět (a zasloužit si jej), ale smysl života a zdroj lidského štěstí nachází v člověku samotném, v jeho pohledu na svět, ve hmotě stejně jako v myšlenkách. "Love every leaf." Nedá se ani říct, že by byl Malick v opozici vůči modernímu přetechnizovanému světu; ten je sice opakovaně přirovnáván k pustině, ale pouze proto, že jej tak dospělý Jack vnímá. Závěrečné smíření a prozření ukazuje, že krásu lze okolo sebe vnímat úplně ve všem, i v prosklených mrakodrapech, symbolu odloučení od přírody. Strom života není černobílým podobenstvím o dobru a zlu (grace vs. nature) ani se nesnaží vybrat jednu z těchto cest jako tu správnou, naopak žádá o pochopení a přijetí věčnosti jejich vzájemného konfliktu, který se nachází v samém srdci univerza, a tedy i v nás. Často bývá zmiňováno, že se tu zdůrazňuje (podobně jako v ostatních Malickových filmech) nepatrnost člověka v porovnání s nekonečně velkým vesmírem, ale jedním dechem bychom měli dodat, že je tu zároveň nacházena spojitost mezi mikrem a makrem, dávnou minulostí a současností. Buňečné procesy se v detailním záběru na plátně nikterak neliší od kolotání galaxií a mlhovin, dinosauři se zdají být, stejně jako lidé, v zajetí přírody i milosrdenství (nebo si nějaké vznešené úmysly do jejich chování jen sami projektujeme?). Existence ve všech jejích formách se zdá být ve Stromu života cyklická - film rámuje obraz vzniku univerza, lidský život prochází totožnými procesy a dilematy v jednotlivých po sobě jdoucích generacích znovu a znovu... Chci se k tomu filmu co nejdřív vrátit. Chci se zase znovu narodit, být dítětem. Žádný jiný film nedokázal tyto magické okamžiky zprostředkovat lépe než Strom života. ____ Vřele doporučuji tento text k filmu, pravděpodobně to nejlepší, co zatím bylo o Stromu života napsáno. "The Tree of Life is too sincere to be pretentious"(15.7.2011)

  • Fr
    ****

    ,,MUSÍŠ BÝT SILNÁ. PÁN DÁVÁ, PÁN BERE!“....... /// Bůh (ten opravdovej, ten co neexistuje) se rozhodl napsat scénář, aby se vědělo co je zač a zároveň se omluvil za to, že neštěstí potkává i ty dobré. Poblouznil T.Malicka a ten tu fantasmagorii hodil na plátno (filmový). Nic neříkající nebo vše říkající (?) obrazy, hudba a Aronofsky podávající žalobu, protože má dojem, že byl vojet (jako kopírován). Tohle je totiž další z filmů, kterej snese Odpad! stejně jako *****. Já jsem narušenej. Film jako báseň, symfonie poskládaná z obrázků.....tyhle úlety mě něčím přitahujou. I KDYŽ V TEBE NEVĚŘÍM! PS: Jestli máte ve zvyku dívat se na filmy s nějakým kibicem (třeba s manželkou), tak ho radši sejměte, protože to chce KLID! (a nohy v teple). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chci vidět film, ve kterým může B.Pitt spolu s dinosaury obdivovat Smetanovu ,,Vlast“ (tedy moji vlast). 2.) Mám rád IMAXácký filmy o přírodě. 3.) Thx za titule ,,AntS“ a ,,rad.mas“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *(21.9.2011)

  • Malarkey
    ***

    Terrence Malick si tento film připravoval značnou část svýho života a tak by byla škoda mu to tu hanit. Ještě když se jedná o oslavování života a lásky. Dvou nejdůležitějších pojmů, které se na naší planetě nachází, a kde jedna bez druhé nemůže žít. Film to byl nádherný. Když pan režisér ukazoval, jak se rodí život, tetelil jsem se maximálně blahem. Ve spojení s hudbou ona scéna neměla žádnou chybu a bude mi v paměti ležet napořád. Později ale už film šíleně prodlužuje, aby vlastně nikam nedošel. I když...kam by taky měl směřovat. Zvláštní, ale krásná letenka za oslavou života.(27.2.2012)

  • Lavran
    *****

    Minimálně od Tenké červené linie se Terrence Malick pokouší natočit film, který by připomínal řeku, který by plynul jako říční proud. Domnívám se, že Stromem života zašel v tomto směru nejdále. Stejným způsobem jako uspěl při vyjasnění možné odpovědi na otázku bytí, uspěl i ve snaze najít nit souvislostí a rytmů, která propojí malé s velkým, minulost s budoucností, intimní s velkolepým. Intuitivní střihová skladba, kterou tvoří směs představ, vzpomínek a zdánlivě nesouvislých prostřihů na přírodu, a která se stala Malickovým režijním trademarkem, je ve Stromu života dotažena k absolutní dokonalosti. Dost možná máme čest s filmem, který na dlouhou dobu posunul impresionistický modus vyprávění k nejzazší hranici: na dosah životu, který oslavuje, do bodu, kdy se zdá, že film dýchá společně s námi… (více zde)(7.7.2011)

  • - Spoiler: Velké množství filmového děje koresponduje s Malickovým životem, což jen potvrzuje, jak je pro něj film osobní. Stejně jako Jack (Sean Penn) vyrůstal s dvěma bratry na texaském venkově. Jejich otec Emil chtěl být hudebníkem, ale zaměstnán byl jako geolog pro ropnou společnost. Průchod svému talentu dával pouze v rodinném kostele, kde hrál na varhany. Malick také přežil svoje dva bratry. Lawrence R. Malick spáchal v 19 sebevraždu, zatímco v Evropě studoval hudbu, a Chris Malick zemřel roku 2008 v 60 poté, co byl několik let vážně popálen při autonehodě v Mexiku, při které zemřela jeho manželka. Ve filmu dostává paní O'Brienová (Jessica Chastain) telegram, že syn R. L. zemřel během autonehody. Oba Malickovi rodiče byli v čase premiéry 2011 naživu, jeho matka Irene se dokonce oproti Terrencovi samotnému zúčastnila premiéry. (JayZak)

  • - Hunter McCracen získal ústřední roli Jacka již jeden rok před natáčením. (Michelle75)

  • - Film je zvláštní hlavně stylem natáčení a sestřiháním různých záběrů. Bylo nutné zharmonizovat neovlivnitelné okolnosti natáčení, jakými jsou přirozená světelná atmosféra prostředí či počasí, s dokonale sladěnou rámcovou improvizací herců i neherců (často dětí), která ale vytváří naprosto kompaktní výkony. To všechno bylo nutné propojit s unikavými trajektoriemi plavně dokumentaristické, a přesto „prokomponovaně" působící kamery Emmanuela Lubezkiho. Následně bylo nutné ve střižně pracovat s materiálem tak, aby se v té permanentní asociativní změti neztratila srozumitelná příběhová i emocionální nit. Na výsledné podobě se podílelo pět špičkových hollywoodských střihačů. (Beastmaster4)