Strom života

Terrence Malick si tento film připravoval značnou část svýho života a tak by byla škoda mu to tu hanit. Ještě když se jedná o oslavování života a lásky. Dvou nejdůležitějších pojmů, které se na naší planetě nachází, a kde jedna bez druhé nemůže žít. Film to byl nádherný. Když pan režisér ukazoval, jak se rodí život, tetelil jsem se maximálně blahem. Ve spojení s hudbou ona scéna neměla žádnou chybu a bude mi v paměti ležet napořád. Později ale už film šíleně prodlužuje, aby vlastně nikam nedošel. I když...kam by taky měl směřovat. Zvláštní, ale krásná letenka za oslavou života. (27.02.2012)

Nevěděla jsem přesně, co mohu očekávat, pro jistotu moc nestuduji předem, myslím si, že pro diváka je nejlepší moment překvapení. Ale stejně jsem se tak trochu obávala, že se nám dostane opět sladkobolného příběhu, kde bude necitlivě nakládáno s našimi emocemi. To se překvapivě nekonalo. Terrence Malick uchopil téma po svém a to velmi originálním způsobem. Chápu že to mnohé irituje a těžko se orientují v ději. Ale mě právě tento způsob vypravování vyhovuje. I přes velkorysou stopáž mi film nepřipadal dlouhý a už vůbec ne zdlouhavý. Kousek, který bych nedoporučila všem, ale který má svou tklivost a poezii. Nádherná muzika s využitím klasických děl, hodně otázek, občas náznaky odpovědí. Svět není černobílý ani šedý, je barevný, jen je zapotřebí správně vidět. Pro mě je Strom života úžasným filmovým zážitkem. (06.02.2019)

Takže tohle je to umění? Více než dvouhodinové psychotické blábolení pomatené kudlanky, plné kýčovitých žvástů a biblických citací, prokládané nekonečnými záběry z Hubbleova teleskopu, na jejichž pozadí vyje Baptistický sbor kastrátů? "Hluboké filosofické zamyšlení" nad Bohem, vesmírem a lidstvem, které paradoxně existenci Boha popírá! Kdyby Bůh existoval, nedovolil by zajisté tomu audiovizuálnímu teroristovi takové zvěrstvo vůbec natočit. Je však milé, že nám Terenc konečně odhalil původ své psychózy. Jeho bigotní, šosácký fotr s andělskou tváří Brada Pittky mu to patrně dával v padesátých letech pěkně sežrat a vsadím se, že mu i každý večer nutil banán v čokoládě. Zrovna včera jsem viděl uprostřed chodníku ležet velké, čerstvé hovno. V ranním chladu se z něj ještě kouřilo a já zůstal úplně zmražen esoterickou krásou toho magického okamžiku. Zemitý pach, k nebi stoupající opar a hravé odstíny hnědé na šedém podkladu oroseného asfaltu! No co vám budu povídat. V hlavě mi duněl Vangelis a já se prostě musel na chvíli zastavit a vinou toho čarokrásného momentu se vzevrubně zamyslet, co vlastně jsme a odkud jsme přišli! Naštěstí mi Bůh seslal souseda, jehož naléhavá otázka "Vole, ty čumíš do hovna?" mě probrala z toho dvouhodinového tranzu a já v tom říjnovém chladu nezmrzl. A teď mě omluvte. Dostal jsem telepatické poselství, že na orbitu už čeká Aštar! (15.10.2011)

Je to veľmi dobrá poetická dráma od Terrenca Malicka. Má vynikajúci príbeh o jednej obyčajnej americkej rodine päťdesiatych rokov, v ktorej otec a matka majú odlišný pohľad na život a ten ovplyvňuje aj ich spôsob výchovy detí, troch chlapcov, pričom to má výrazný vplyv hlavne na dvoch starších, ktorí sú práve v kritickejšom období a tak to má za následok ich vzdialenia sa otcovi. Spracovanie sa mi veľmi páči, ale stále sa z toho dalo získať aj viac. Milujem tento neuveriteľne pôsobivý Malickov poetický štýl a ten ma naplno dostal už od začiatku, každý záber, gesto alebo aj obyčajný monológ je nezabudnuteľný zážitok a tak celú prvú tretinu, kedy to ešte celé pôsobí tak všeobecnejšie ma film úplne pohltil a chválim aj tú veľmi zaujímavú časť so vznikom vesmíru až po život na Zemi, ale potom už moje nadšenie predsa len o niečo kleslo. Film ma nezačal nudiť ani na okamih, po celý čas si drží vysokú úroveň, ale tým, že dej sa už začal venovať konkrétnym postavám ma to už bavilo o niečo menej a už ma skutočne dostalo len pár scén. Veľkým kladom sú prakticky všetky scény, v ktorých je prvoradá matka, ale aj viacero iných, no myslím, že tie oba pohľady na výchovu a hlavne otcov mohli byť podané aj o niečo lepšie, podobne aj línia odohrávajúca sa po rokoch so Seanom Pennom mala veľký potenciál, ale ten moc využitý nebol a aj záver ma nedostal až tak moc, ako by som chcel. A síce chápem, že je to kvôli väčšine, ale aj tak by som všetky tie kresťansky ladené reči uvítal v univerzálnejšom podaní. Ale inak je to skutočne zážitok. Herecké obsadenie je výborné, u mňa jednoznačne vedie Jessica Chastain, ktorá je tu dokonalá a tu stvárnila jednu z najlepších filmových postáv, s akými som sa vôbec stretol. Prekvapil ma aj Brad Pitt, ktorého moc neobľubujem, ale tu mi neprekážal a prakticky v žiadnom inom filme nebol tak dobrý, ako tu. Žiadny problém nemám s postavami synov a síce Sean Penn tu má takmer až zbytočnú úlohu, ale jeho vždy rád vidím. Réžia a technická stránka sú úžasné, Terrence Malick má môj nekonečný obdiv a po stránke kamery je toto asi filmový vrchol, nikdy ma kamera tak nedostala, ako práve v tomto filme, to množstvo úžasných nápaditých záberov z najrôznejších uhlov sa mi veľmi páči. A čo sa týka hudby, postará sa o niekoľko nezabudnuteľných scén, takže mám z nej dobré pocity, ale týkalo sa to hlavne klasickej hudby, ešte by som ocenil výraznejšie využitie hudby vzniknutej pre tento film. Síce tomuto filmu nedávam plné hodnotenie, tento príbeh mal väčší potenciál, ale aj tak má Strom života môj veľký rešpekt a obdiv a hlavne v tej súčasnej rutinnej a často aj nudnej americkej kinematografii sa jedná o nezabudnuteľný filmový klenot. 82% (06.10.2012)