Strom života

Nemám rád, když se na nějaký film těším a pak se tak nudím, že mám dokonce problém ho dokoukat bez toho, aby jsem usnul. Přesně takový je Strom života. Neděje se zde absolutně nic, skoro žádné dialogy, akorát občas nějaké přiblblé vnitřní hlasy, snažící se nám všechno objasnit. A ta pasáž o stvoření světa? WtF? Nechápu co tím chtěl Malick říct. Dvě hvězdičky za příjemný soundtrack a Pitta. 30% (09.11.2011)

Příliš natáhnutý filozofující epos s bravurní kamerou a dech beroucí audio stránkou. (14.11.2011)

Úžasná pocta prírode človeku, životu, Bohu... jednoducho všetkému bytiu v nekompromisne odlišných filmárskych postupoch. Nádherné na pozeranie a vzhľadom na nezávislú produkciu aj drahé na efekty, no inak ľahko zaraditeľné do záložky : "Film, na ktorý si o týždeň ani len nespomeniete". Teda ak ho vôbec dopozeráte. Jedná sa totiž o náročnejšie a pre tuctovejšieho diváka skôr nudné more pekných obrázkov, strnulých dialógov a najmä monológov, ktoré na prvý pohľad nedávajú zmysel. Samozrejme pre vnímavých a náročných divákov sa môže jednať napríklad o jedno príjemne strávené voľné popoludnie v ktorom sa mihnú minimalistický Brad Pitt a vďakak scenáru nevýrazný Sean Penn. (21.11.2011)

Hypnotické výjevy jsou skutečně dechberoucí a pro plnohodnotný zážitek doporučuji film vidět v té nejvyšší možné kvalitě. Nicméně stopáž mi přijde v poměru s dějem přehnaná a tempo místy vražedně pomalé. Ale přiznám se, že mi snímek na okamžik vrátil vzpomínky, které jsem považoval za dávno ztracené. (27.01.2012)

Malick opět nezklamal, tedy alespoň stylem vyprávění ne, protože jsem dostal přesně to, co jsem očekával a čeho jsem se bál. Malick se buď už úplně zbláznil, nebo z něho magořím já, to fakt nevím, protože nacpat do filmu asi 18 minut jen přírodních úkazů (asi 21. - 38. minuta filmu), to se jen tak nevidí. Když jsem poprvé slyšel o natáčení tohoto filmu, zapřísahal jsem se, že se na něj dívat nebudu a vidíte to. A moc dobře jsem věděl proč, tohle mi prostě nesedí. Lepší než Nový svět, asi tak na stejné úrovni jako Tenká červená linie. U mě tedy nic moc. (05.02.2012)

Na potřetí dokoukáno! Snímek pro náročnější diváky, kterým nevadí film bez pořádného děje. Malickova díla mám rád, ale tenhle mě tedy totálně minul. Poměr krásných scén s neuvěřitelnými záběry a zajímavých a velmi dobře zahraných rolí byl podle mého názoru špatný. Na druhou stranu by celý snímek ztratil kouzlo, kdyby pracoval s momenty popisující vztah syna a otce bez malebných obrazů života. Pokud na tento film kouknout, tak právě kvůli brilantní kameře doprovázené bezkonkurenční hudbou. (25.04.2012)

Poetický film plný krásné hudby a zamyšlení, které nakonec vyústí ve smíření. (29.07.2013)

Tak tohle je přesně ten typ filmů, které nemám rád. Díval jsem se chvíli a už jsem cítil, jak ke mě z dálky přichází deprese. Být masochistou a dívat se až do konce, tak třeba za nějaké dvě hodiny vysím na laně. Pro mě nekoukatelné. (20.10.2013)

Čirá filosofie, nádherná kamera, hudba, poetika i forma. Dokonce i silné téma, ve své podstatě nejhlubší možné. Postavit narození-život-smrt člověka na vznik-vývoj-zánik vesmíru, je totiž vpravdě víc než geniální spojení a z hlediska času, resp. naší percepcí času, jde vlastně o spojení dvou totožných věcí... Malickův Strom života však má příliš dlouhou stopáž na to, jak málo obsažný film je a co objektivně sdělí, běžnému divákovi bych tak v tomto subžánru doporučil spíš tradičnější snímky jako třeba Příchozí a Interstellar. 65 % (15.09.2017)

pomalý tempo, BŮH volové, BŮH je všude a ve všem, od molekul, přes DNA, přes červí díry a tak vůbec, jenom do liskejch srdcí neproniknul úplně. Říkejme tomu třeba Tvůrce vesmíru, Ráma, AUM, tohle je film o BOHU. Nemohl vypadat jinak. Nejsem věřící fanatik, ani nechodim do kostela, místo toho chodim na Malicka a ten mi ho servíruje v plný polní. Je to možná Kazatel, ale nejlepší Kazatel na světě. Miluju ho, protože díky němu si uvědomuju, co JE BŮH. Díky němu a vzpomínkám na LSD. No a abych nezapomněl, lidi-herci-byli skvělí a při Smetanovo Vltavě a prstu k nebi sem se udělal a měl sem husí kůži až v prdeli.... (15.07.2011)

Jak mám Malicka vážně rád, tak tohle bylo už i na mě moc. Mixáž několika filmů do jednoho (přičemž každý úplně odlišného žánru) dělá ze Stromu života trošku maglajz a vůbec by mu neškodilo zkrátit stopáž na slabší hodinku a půl. Věřím sice, že tady opět měl každý záběr své jasně definované místo a smysl, ale k čemu to je, když vám každou chvíli utíká pozornost a na závěrečné titulky se těšíte jako... jako na boží smilování.. A je to škoda. Styl vyprávění u části vykreslující rodinu O'Brienovu je přesně takový, v jaký jsem doufal a na který jsem se do kina těšil. Kamera standardně výborná, stejně tak hudba a herecké výkony. Nakonec snad jen ještě malá naťukávačka s Tenkou červenou linií. Tam totiž monology do pozadí fungovaly bezchybně. Tady, ne až tak. (25.07.2011)

Dílo epických rozměrů. Vizuálně geniální. Obsahově kontroverzní. Abstraktní básnění bude pro většinu diváků úchvatné, ale posléze zbytečně a neúnosně dlouhé. Bodejť by taky ne, když celé roky jen posíláme SMS, statusy na fb, čteme zpravodajské vejcucy z celého světa a chodíme na akční filmy, kde střih je rychlejší než bys řekl švec. Kdo se má na tu krásu koukat tak DLOUHO? Jiným zase bude vadit „pouhá“ tematizace důležitých motivů lidského života, namísto vyprávění sofistikovaného příběhu. Taktéž opakování stokrát viděných symbolů (podané ruce, otevřené dveře, žvásty o bohu, konvenční pojetí matky a otce) může být otravné, ale jak to sakra udělat jinak, když už takhle je to nejasné? Ale proto je film tak pěkně otevřený, je jen inspirací pro pochopení. A podle toho tady také vypadá zdejší hodnocení. Kladně hodnotí mladí cynici, záporně staří romantici. (02.08.2011)

A i kdyby to byla 'jen' Baraka, tak to neni spatne. V zadnich radach se sice smeji, protoze septem opakovana slova jako "matka... otec... vira... apod." zneji v dnesnim cynickem svete (ke kteremu se hrde hlasim - asi poza) pateticky a trosku trapne, presto je to zvlastni reakce (zajimalo by me, ktery smich je uprimnejsi, skutecne od srdce: tento, nebo ten u Forresta Gumpa-patosu az na pudu). Nebudu tvrdit, ze jsem to pochopil - dyt ja ani nevedel, ktera postava je ktera - presto to muze po obsahove rovine zanechat dojem (to Baraka nedokaze). Citace Joba hned na zacatku nam sdeluje neco podstatneho pro celek, Job je ustrednim tematem a ne nadarmo. Job je jednim z nejzvlastnejsich a nejsilnejsich hrdinu Bible (po Abrahamovi?). Mozna je to cele Jobova adaptace. Nevim. At si z toho kazdy veme co chce. Nekdo hezke obrazky, nekdo hezkou hudbu, nekdo neumernou stopaz a nekdo Brada Pitta. Nekdo o tom muze salodlouze premyslet s otevrenym Kierkegaardem. Jen ten smich pachnouci po nesmrtelnosti neni na miste, ten nam neprinalezi... Mozna to je to uzitecne, co nam film povi. (30.08.2011)

na me to prislo tak zdlouhave, ze uz jsem nevedel ani jak mam sedet... a presto, ze jsem to vydrzel, jsem cekal nejaky dobry konec, tento film mi ho bohuzel nedal... (05.09.2011)

85% Podivnost, vyprávění, nábožensko-filozofické téma, otázka života, hra mimiky, dokument alá National Geographic či BBC (dinosauři, vesmír, buňky), vybroušená hra obrazu a hudby!, vybroušená kamera!... Přeberte si to jak chcete, ale takhle na mě film působil. Chápu, pokud někoho nudil, film není pro každého, pro mě je však v určitém směru filmovým skvostem.. (25.09.2011)

velmi rozpoluplný film..není to pro každého..škoda že se tento snímek stál svou sebedestrukcí negativním pohledem pro ty, co v tom neumí najít smysl poetiky..pro mě..až příliš éterické..neříkajíc oduševnilost hloubky příběhu.. (27.09.2011)

Od tohoto filmu (soudě podle názvu a plakátu) jsem očekávala nějaký rodinný příběh s jasným a "jednoduchým" dějem. Jak jsem se zmýlila... Tento snímek je všechno, jen ne jednoduchý. Komplikovaný vztah mezi otcem a synem se zde prolíná s uchvatnými výjevy ze života samotného (a jeho vzniku). Mohlo by se říci, že Strom života na jednu stranu podává vysvětlení úplně všeho (vznik vesmíru, života) a na druhou vůbec ničeho (vztah otce). Vybrat si může každý sám... /Dávám 4 hvězdy z 5!/ (16.10.2011)

Uf ťažko hodnotiť. Dosť som sa minul s týmto filmom a záverečná "bohoslužba" bola klincom do rakvy môjho hodnotenia. (18.10.2011)

Při modlitbě k Bohu se začne na plátně paradoxně odvíjet evoluce planety Země, následuje evoluce lidského jedince a zároveň vůbec nejzajímavější část snímku zkoumající vztah otce a syna. Nutno dodat, že přes veškerou snahu tvůrců v naprosto sterilních domech a prostředích. Zbytek netvoří nic než vata, sled hezkých obrázků z videoklipu. Tam, kde se například taková The Fountain dokáže vyprávět artově, leč bez zbytečného patosu, The Tree of Life naprosto selhává. Vlnění větru, víření vody, bublifuk, běhání, letadla, levitace, to vše podbarvené ženským vokál, mužským vokálem, piánem, dechy, smyčci, sborovým chorálem, navíc okořeněné odříkáváním křesťanských pseudomouder. Zatímco sledovat vlnění trávy ve vodě je ve Stalkerovi zážitek, zde jen neskutečná nuda. Jedním z mála pozitivním momentů filmu mohla být Smetanova Vltava, ale její užití se mi nakonec jevilo spíše jako nedůstojné, a tak nejlepším okamžikem z celého filmu bylo po jeho skončení pozorovat tváře lidí, kteří přišli na další film s Bradem Pittem. (25.10.2011)

Obrázky a hudba sú to síce nádherné, ale ak to Malickovi na nakrútenie filmu stačí (nie, pár strán papiera o rozjímaní nad Bohom sa scenárom nazvať nedá), nech nečaká úspech. (25.11.2011)