Poslední kanibalové

Stejné hodnocení jako u Cannibal Holocaustu. Velmi dobré co se týče surovosti a až exploitačního teroru, herectví samozřejmě dost mizerné - co by se taky dalo u Italů čekat jiného. Scéna se zabitím a vykucháním krokodýla byla tentokrát docela over the top i pro mne, a to rozhodně nejsem jedním z těch, kteří by za zabití opičky a želvy v Cannibal Holocaustu stínali režisérovi hlavu. Hudba se povedla, stejně tak gore (ale zas až tolik ho není) a tak mi nezbývá, než Ultimo Mondo Cannibale doporučit. Samozřejmě pouze těm, kteří vědí, co mají čekat. (18.05.2009)

Osobne nechápem, prečo sa už tento Detodatov pvotný stret s kanibalmi nestal takým (ne)slávnym kultom, akým sa stal Cannibal Holocaust. Jungle Holocaust (alebo Last Cannibal World), čo sa týka nechutností, si totiž so svojim známejším bratom v ničom nezadá. Sú tu špinaví kanibali pochutnávajúci si na čerstvom ľudskom mäse, sú tu scény násilia (najčastejšie páchané na ženách) vrátane znásilňovania, a samozrejme, je tu skutočné zabíjanie zvierat. Deodato pozvoľna zvyšuje hranicu únosnosti tým, že nám najskôr ukáže hada požierajúceho jašterku a netopiera, neskôr samotné zabitie hada a pelikána údermi sekery do hlavy, až k absolútnemu vyvrcholeniu - odrezaniu hlavy a následnému kompletnému vypitvaniu živého krokodíla, ktorému ešte aj po vykuchaní bije srdce a jeho končatiny sa zmietajú v kŕčoch. Čiže navlas rovnaká scéna, akou bola v Cannibal Holocauste tak kritizovaná pitva korytnačky. Naviac sa dočkáme jednej veľmi alarmujúcej scény s vraždou práve narodeného dieťaťa. Popri týchto masakroch sa zároveň režisérovi darí udržať príbeh v uveriteľných medziach a v závere pekne vykresliť psychiku zdecimovaného civilizovaného človeka uväzneného v pazúroch besniacich domorodcov. Jungle Holocaust sa týmto svojou kvalitou (či ju vnímate pozitívne, alebo negatívne) stáva rovnako desivým hororom, akým je jeho slávnejší nástupca. (28.12.2005)

Zpropadené nitro džungle, srdce které nemá slitování, strach z noci a obava ze svítání. Ať už chci nebo ne, prostě mě pronásleduje jak černá ruka srovnání nechvalně proslulým Cannibal Holocaust, který se díky své pověsti, jakémusi zosobnění mezí lidského vkusu stal oním nejšokujíčtějším kanibalským hororem všech dob. Samotný předchůdce kultu (nebo chcete-li „kultu“) The Last Cannibal World je trošku jinde z několika ohledů. Prvně samotnou formou příběhu, který se neváže na linku jakéhosi pseudodokumentu a krom periodické kadence násilností snaží se i vyprávět, převyprávět hrůzné zážitky, snaží se o nápadnější dějové zlomy, o celkovou dějovou barvitost. Na to navazuje forma zpracování, naturalistická dokumentární surovost Cannibal Holocaust je potlačena na surovost obrazovou, stylem kamery, snesitelnějším provedením závěru, větší filmovostí. Co se složky „animal masakr“ týče, je velmi podobná svému následovníku, linku děje prokládají mnohé náhledy na potravní návyky pralesních predátorů, náležitě kvalitně ozvučené, stejně jako usmrcení nebohé zvířeny člověkem. Nemohu nezmínit hudební složku, ta která mě u Kanibalů totálně zmrazila, tady spíš v rukou Ubalda Continiella nenuceně rezonuje s dějem, jen ústřední plnější motiv děj umocňuje. Obraznost, nahota, sexualita, brutalita, tohle vše je díky tomu o něco více filmové, tudíž ne tak mocně znepokojivé jako Kanibalů (není tu tak tenká hranice mezi fikcí a realitou), byť samotné defilé graduje v hodně drsných otáčkách a nezůstává naturelu všech následných kanibalistických hororů nic dlužno. Shrnutí? Trochu opomenuté dílko, které jednoznačně svou povětší a znásobením všech výše zmíněných aspektů předčily Cannibal Holocaust (1980) a Lenziho Cannibal Ferox (1981), rozhodně není výrazně horší nebo propastně méně znepokojivé. Varany nežeru, nemám tak výběru [final rate: 55%] (26.01.2008)

Jeden z prvních a rozhodně těch lepších "cannibal" horrorů. Sympatické je na něm to, že opravdu funguje i jako dobrodružná story malé výpravy, kterou ta hnusná džungle doslova sežere. Anakondy, krokodýli a lidojedi jsou jen slabým výčtem všeho nebezpečí, i když hlavními záporáky zůstávají samozřejmě titulní domorodci. Nějaký ten lidský chod rozhodně nechybí, ale dojde i na pár jiných chuťovek, třeba brutální vykuchání krokodýla nebo porod, po němž domorodá matka hodí své novorozeně dalšímu krokodýlovi. A závěr je celkem nečekaný nervák, v němž hrdinovi musíte držet palce. (11.09.2014)

Tak tedy nic moc, opět jsem se přesvědčil že Kanibalové z 1980 jsou stále nejlepší kanibalistický film, tohle i když to není špatný tak je to zklamávající. Atmosféra džungle a pár gore scén(rozežraná ruka od mravenců), či Deodatovo klišé zabíjení zvířat na kameru. Tohle všechno je sice fajn ale prostě to nemá takové grády. Hlavně druhá půlka šíleně ztrácí dech. Ale kanibalové mi tentokrát přijdou takový opravdu nechutný. Ještě jsem měl problém ve scéně kdy mu začnou kanibálci tahat za piňďoura na ksychtu jsem měl usměv ve stylu "To si dělaj prdel? Co to dělaj. Aha on nemá obřízku". Takže je to slabší ale ne vyloženě špatné. Jednou zkouknout a dát si na čas od tohohle pokoj. (01.03.2011)