Neznámá

Druh filmu, který je pro divákovu psychiku místy dost brutální. Já jsem ho poznával v několika etapách. Napřed jsem měl dojem, že mě autor nutí k zamyšlení, jestli se velmi špatný čin dá vykoupit skutkem dobrým. Pak přijde klasický filmový pocit radosti „jsem dobrej, vím, jak to dopadne“. A nakonec „ono to bylo přece jen o kousek jinak, a dost možná to je podle skutečnosti, a jestli ne, asi to napsala ženská, protože je to tak prostě působí (no offense)“. Každopádně o pár zvratů není nouze, nechybí napětí a příběh má celkem sílu. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh **** | hudba *** | humor – | akce – | napětí ** | pustil bych si znovu *** (20.01.2014)

Tohle jsem od Tornatoreho nečekal! Nostalgickou retroatmosféru nahradila syrová a temná současnost v dramatu, které je tak trochu thrillerem. Perfektně vystavěný příběh s řadou ze začátku spíš matoucích flashbacků, kdy jako noční můry vyskakují obrázky, které během zlomku sekundy zase zmizí. K tomu naprosto neznámá Xenia Rappoport, jejíž výkon je mimořádně sugestivní. Michela Placida jsem vůbec nepoznal, až závěrečné titulky mi ho práskly. Ennio Morricone je už jen jahůdkou na dortu. Ten je sice tentokrát upečen z nevábných surovin nasbíraných zřejmě na nějaké skládce, ale stejně je to sakra chutný kousek (90%). (22.08.2010)

Z pana komisaře Cattaniho (La Piovra) se stal opravdu nechutný hnusák. Skvěle zahráno. Stejně jako part hlavní představitelky. Člověk z počátku nechápe její jednání, kvůli jedné věci ji může začít považovat i za zlou psychopatku, ale vše se postupně rozkrývá, nechybí zvraty, napětí, dojetí, to vše podbarveno perfektní Morriconeho hudbou, a máme tu nádherný film, který mě dokázal strhnout. Film, kvůli kterému právě jejich sledování tak miluji. (26.06.2014)

Na filne je najlepšia hudba a rozuzlenie zápletky. Na druhej strane tá hrdinka nepôsobila na mňa nejak sympaticky a napriek surovosti a krvi, ktorej tu je hodne, tak som s ňou súcitil len v malých okamihoch. Film je navyše veľmi pomalý, nepotreboval mať až dve hodiny, o 30 minút menej by bolo akurát, potom by to malo spád. (19.01.2016)

Strhující filmové dílo, které vámi smýká od mrazení a sevřeného žaludku, přes hněv a sevřené čelisti až po lítost a sevřené srdce. Tíživě syrový až depresivní příběh ženy, která se snaží zapomenout na krutou minulost a zoufale, a často bezohledně, se snaží najít a udržet naději pro budoucnost, je šokující, brutální, krutý ale také dojemný a smutný. Výslednému silnému vyznění pomáhá nejen skvělý herecký výkon Kseniye Rappoportové, ale také koláž kratičkých výrazných flashbacků a dlouhé balancování a nejistota týkající se charakteru hlavní postavy. (22.08.2010)