Neznámá

Příběh mladé ženy, která si v životě sáhla až na samé dno, snažící se najít alespoň malé světlo naděje, kterým by změnila svůj zničený život. Jenomže všechno to utrpení, kterým si v minulosti prošla, jí přineslo nejen bolest nesoucí si v sobě, ale zároveň pokřivilo její vnímání toho, co je dobré a špatné, takže se na cestě za svým cílem nezastaví ani před tím, někomu ublížit a sama pro sebe si to ospravedlňuje tím, že se musí sama ochránit. Ale at' se snaží sebevíc, stíny její minulosti ji pomalu, ale jistě dohánějí. Toto je už druhý snímek Giuseppe Tornatoreho, který svou závěrečnou pointou změnil mé vnímání celého filmu, takže se k němu (stejně jako v případě Pouhé formality) někdy v budoucnu určitě ještě vrátím a znovu si vychutnám skvělé herectví Ksenije Rappaport a stejně tak Morriconeovu hudbu, tak úžasně umocňující silné scény tohoto výborného kousku. (05.05.2013)

„Udělala bych to znovu. Nemám výčitky. Jenom strach, protože jsem myslela, že mám svou minulost už vyřešenou. Ale teď mám pocit, že moje minulost nemá vyřešenou mě. Dnes už jsem vás unavovala dost. Děkuju. Na shledanou.“ Po Legendě o „1900“ a Nejvyšší nabídce jsem již měl od režiséra jistá očekávání a Neznámou je v podstatě naplnil. I když je pravda, že začátek mě dost napínal. Tajemná žena, která má za sebou dle flashbacků sexuální násilí, shání práci, a mermomocí ji chce v konkrétním domě a bytě. Poměrně dlouho divák tápe, o co vlastně jde, vyřčená jména postav mu nic neříkají, zkrátka nic moc komfortního. Ale vydržet dál u filmu se vyplatí. Postupně se o hlavní hrdince dozvídáme stále víc, začínáme se o ni strachovat, protože každou chvíli hrozí její prozrazení. A přituhuje. Nakonec je divák svědkem opravdu silného příběhu, nemálo napínavého, který chytí a pustí až na konci. Pravdou je, že úplně samotný závěr byl až zbytečný, ale nemění nic na tom, že mě Tornatore znovu potěšil, tentokrát to bude za solidní 4*. (06.10.2018)

Scénář: Giuseppe Tornatore .. O dvou starších filmech Giuseppe Tornatore (Nuovo cinema Paradiso & Una Pura formalitè) koluje tolik pochvalných legend a já ne a ne se s nimi potkat. Tak to beru alespoň z druhé strany a po výborném hudebním retru La Leggenda del pianista sull'oceano se mi dostala do rukou právě La Sconosciuta. ___ Ženám po celém světě se nedějí jen dobré věci - a je potřeba na ně stále upozorňovat. Zvláště, když se prosté téma podá takhle otevřeně. Silný herecký part pro Kseniya Rappoport, opět poutavě stavěný scénář a v neposlední řadě silná výpovědní hodnota, která je kočírována rukou znamenitého filmaře. Vedle režie je pak velevýrazným prvkem taktéž hudba, ta kterou stojí Tornatoreho dvorní skladatel, mistr nad mistry, Ennio Morricone. (19.01.2009)

Neznámá mě seznámila s neznámým světem a zadřela mi filmovou třísku hodně hluboko. Zajímavým způsobem vyprávěný příběh beze zbytku upoutal mou pozornost. Osamělá žena v cizí zemi hledá práci a přístřeší. Vše nasvědčuje tomu, že se jedná o druhý start. Nicméně chování hlavní postavy je nevyzpytatelné, motivace nejasná a střípky vzpomínek velmi bolestné. V okamžiku, kdy do sebe začne vše zapadat a divák pochopí, oč se jedná, přijde obrovská nálož emocí. (23.04.2015)

Strhující filmové dílo, které vámi smýká od mrazení a sevřeného žaludku, přes hněv a sevřené čelisti až po lítost a sevřené srdce. Tíživě syrový až depresivní příběh ženy, která se snaží zapomenout na krutou minulost a zoufale, a často bezohledně, se snaží najít a udržet naději pro budoucnost, je šokující, brutální, krutý ale také dojemný a smutný. Výslednému silnému vyznění pomáhá nejen skvělý herecký výkon Kseniye Rappoportové, ale také koláž kratičkých výrazných flashbacků a dlouhé balancování a nejistota týkající se charakteru hlavní postavy. (22.08.2010)