Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kritiky uznávaný memoár Marjane Satrapiové s názvem "Persepolis" ožívá v tomto zábavném a upřímném animovaném celovečerním filmu. Snímek vypráví dojemný příběh o mladé umíněné dívce a jejím dospívání v Íránu za dob islámské revoluce. Rodiče se začnou obávat o bezpečí neohrožené Marjane a rozhodnou se ji poslat do školy v Rakousku. Bezbranná a opuštěná Marjane prožívá v cizím městě typické strasti puberty. Navíc zde musí odrážet narážky na náboženský fundamentalismus, kvůli kterému uprchla ze své vlasti. Postupem času ji společnost přijímá mezi sebe a ona dokonce prožije i lásku. Po dokončení střední školy ale zůstává sama a její stesk po domově je stále nesnesitelnější. Aby mohla být zase se svou rodinou, rozhodne se Marjane vrátit zpátky do Íránu. Třebaže to znamená nosit šátek na hlavě a být součástí tyranské společnosti. (Cinemax)

(více)

Videa (6)

Trailer 2

Recenze (444)

Tomco 

všechny recenze uživatele

Ku Marjane Satrapi bol zivot kurva. A to doslova. Nic proti Iranu, aj ked ma vonkoncom nezaujima (a teraz uz duplom nie), ale par stoviek popletenych extremistov by si tam zasluzilo slucku. Neviem si predstavit, ze by som sa musel vzdat dennodennych skvelych pohladov na prijemne zadky v obtiahnutych dzinsoch alebo presvitajucich bradaviek cez trika :). Aj ked teraz trochu odlahcujem, byt zenou v Irane by som teda nechcel.. A ani chlapom. To by som vstupil bud do krestanskeho radu alebo by som pichal svojho spoluziaka do analu. Diky, neprosim! ()

ripo 

všechny recenze uživatele

Persepolis, alebo stručné dejiny moderného Iránu. Na postave Marjane autorky zobrazujú život v Iráne, kde sa s každou zmenou režimu očakávalo niečo lepšie. Vždy však prišlo len to horšie. Náboženský islamský fantizmus, donucujúci ženy zahaľovať sa a idealistický boj ľavičiarov a komunistov proti diktatúre. Poctivá ručná, jednoduchá, ale o to údernejšia animácia ukázala, že aj v dnešnej dobe futuristických počítačových 3D animácií má jednoduchá kresba soje miesto. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

"Tolik jsme toužili po štěstí, že jsme zapomněli, že nejsme svobodní" Věřit v reinkarnaci a moci si na mapě světa vybrat místo, kde bych se chtěl v příštím životě narodit, můj zrak by jistě nespočinul na území jihozápadní Asie. Jenže některé věci si nevybíráme, některé věci musíme akceptovat takové, jaké jsou a nějak se s nimi poprat. Marjane Satrapiová pochází z Íránu, z krajiny, o které má asi málokdo přehnaně pozitivní mínění, nicméně z krajiny, kde také žijí obyčejní lidé se smyslem pro humor a kupou obyčejných starostí. Bohužel i starostí méně obyčejných, nad kterými my, kterých se přímo netýkají, rádi přivíráme oči. Jednu z možných cest, kterak tyto starosti nebrat na lehkou váhu a zároveň z nich nezešílet, představuje Persepolis, původně půvabný komiks, nyní neméně půvabný animovaný film. Satrapiová postupně vzpomíná na své vzpurné dětství, puberťácký idealismus, dospívání „na západě“ a první krůčky neprobádanými vodami „angažované“ činnosti. Tato dáma, sympatická mimo jiné snahou o upřímnost k divákům i sobě samé, vyniká vřelým vztahem k nadsázce a schopností pohlížet na některé události se zdravým odstupem. Kromě toho, že zvíte něco o komplikované íránské politické situaci a obdobně nesnadném postavení tamějších žen, uslyšíte, co asi probíhá hlavou dozrávající dívce a uvidíte, jak na íránské škole probíhá seznamování studentek s Botticelliho Zrozením Venuše. Pro život autorky platí známé úsloví „uvěřím čemukoliv, ovšem za předpokladu, že je to naprosto neuvěřitelné“. Věřil jsem každé slovo – něco podobného dokáže vymyslet jedině život. Zdaleka nejpůsobivější byla poměrně obsáhlá pasáž situovaná do Vídně, pracující nadále s autorčiným oblíbeným sarkasmem a navíc uštědřující nepříjemné podpásovky nádhernou definicí toho, co považují za anarchii na východě a co považují za anarchii ve „vyspělých zemích“. Ti první neváhají vzít do rukou zbraně a vyběhnout do ulic (i když to k ničemu nevede), ti druzí si dají scuka v nějakém lesíku, píjí ohnivou vodu, kouří dýmky míru a zpívají protestsongy (což nejenže k ničemu nevede, ale hlavně to nikoho nic nestojí). Jestliže nedokážu vyhmátnout nějaký neduh ohledně obsahu a pojetí příběhu, režii bohužel musím vytknout dosahování kýženého dramatického efektu malinko kostrbatou cestou. Rovněž zamrzí podceňování nespoutaných vizuálních možností animovaného filmu. Někdy by jeden svěží nápad animátorů vydal za hromadu slov, jež se díky citlivě vybraným dabérům dobře poslouchají, ale u tohoto média by člověk přeci jen raději více zaměstnával oči. Ani tyto kaňky ovšem nezačernily mou mysl natolik, abych svůj komentář zakončil jinou dvojicí slov než: Silný zážitek. 85% Zajímavé komentáře: Renton, liborek_, ScarPoul, czejny ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Persepolis je skvělý film. Záživně vypráví dramtický příběh dospívající dívky, přičemž o Iránu vypovídá mnohem komplexněji, než leckteré televizní zpravodajství. Ukazuje, že i v zemi, kterou většina neinformovaných lidí považuje za zemi fanatiků, je většina lidí naprosto normálních. Navíc je vše vyprávěno prostřednictvím krásného vizuálního stylu a prošpikováno zajímavými nápady. Není co řešit, jasných 5. Tento film pomáhá iránskému lidu víc, než všichni jeho političtí představitelé dohromady. ()

Janek 

všechny recenze uživatele

Fantastické, originální, stylové a nostalgické - animace je naprosto výborná (pro mě osobně největší překvapení od Tria z Belleville). Persepolis nenásilnou formou fackuje nás nevědomé, kteří si ani neumí představit, co se několik set kilometrů od nás dělo a děje. Film je neuvěřitelně stručný - krásná práce se zkratkou, nic se zbytečně nenatahuje - film mi utekl jako voda. Persepolis má slušně najeto na letošního Oscara za animáč - a já na to vsázím oči a jazyk. 90% ()

Galerie (25)

Zajímavosti (12)

  • Píseň „Eye the Tiger“ se poprvé objevila ve filmu Rocky III (1982) a opakovaně se objevuje na pozadí scén, kdy hlavní hrdina trénuje. (Facillitant)
  • Film, mimo spousty dalších ocenění, vyhrál i Cenu poroty na festivalu v Cannes roku 2007. Autorka Marjane Satrapi ocenění věnovala všem Íráncům. (DaViD´82)
  • Ve scéně, kdy Marjane s hrůzou pozoruje ruku trčící z trosek, se její obličej pomalu přetvoří v pokřivený výraz z malby „Výkřik“ norského malíře Edvarda Muncha. (Bertramm)

Související novinky

Oscary 2008 - Výsledky

Oscary 2008 - Výsledky

25.02.2008

Zlaté sošky jsou rozdány. Samotná oscarová šou žádné úchvatné vsuvky nepřinesla, kvůli své (osmdesáté) výročnosti byla zaměřená hlavně na rekapitulaci své historie. Seznam oceněných filmů ale potěšil… (více)

Nominace na Oscara

Nominace na Oscara

24.01.2008

Více překvapení než filmoví kritici od Zlatých globů nám letos se svými nominacemi přinesli Akademici, tedy filmoví tvůrci působící v USA. Přehled filmů nominovaných na Oscara nicméně odpovídá jejich… (více)

Zlaté glóby vyhlášeny, ale nepředány

Zlaté glóby vyhlášeny, ale nepředány

14.01.2008

Jak již bylo řečeno, oficiální ceremoniál předávání Zlatých glóbů byl zrušen poté, co se ho rozhodli bojkovat i samotní herci, aby tak podpořili již několik týdnů se táhnoucí protestní stávku… (více)

Nominace na Zlaté globy

Nominace na Zlaté globy

13.12.2007

Ve čtvrtek 13.12.2007 ráno byly vyhlášeny nominace na Zlaté globy. Zatímco porotu, která rozhoduje o udělování Oscarů, tvoří filmoví tvůrci, Zlaté globy udělují novináři. Mezi nominacemi na letošní… (více)

Reklama

Reklama