Scénář:
Vincent ParonnaudHudba:
Olivier BernetHrají:
Chiara Mastroianni, Catherine Deneuve, Danielle Darrieux, Simon Abkarian, Arié Elmaleh, Sean Penn, Iggy Pop, Gena Rowlands, Stéphane Foenkinos (více)Obsahy(1)
Kritiky uznávaný memoár Marjane Satrapiové s názvem "Persepolis" ožívá v tomto zábavném a upřímném animovaném celovečerním filmu. Snímek vypráví dojemný příběh o mladé umíněné dívce a jejím dospívání v Íránu za dob islámské revoluce. Rodiče se začnou obávat o bezpečí neohrožené Marjane a rozhodnou se ji poslat do školy v Rakousku. Bezbranná a opuštěná Marjane prožívá v cizím městě typické strasti puberty. Navíc zde musí odrážet narážky na náboženský fundamentalismus, kvůli kterému uprchla ze své vlasti. Postupem času ji společnost přijímá mezi sebe a ona dokonce prožije i lásku. Po dokončení střední školy ale zůstává sama a její stesk po domově je stále nesnesitelnější. Aby mohla být zase se svou rodinou, rozhodne se Marjane vrátit zpátky do Íránu. Třebaže to znamená nosit šátek na hlavě a být součástí tyranské společnosti. (Cinemax)
(více)Videa (6)
Recenze (444)
Představte si, že je rok 1979, vám je deset let a jako osoba ženského pohlaví musíte nosit šátek. Ulicemi otřásá demonstrace a vy sníte o tom, že budete prorokem. S ostatními dětmi si hrajete na revolucionáře a nechápete, proč se to rodičům nelíbí. Ať chcete či nikoliv, brzy se vám zamlžené brýle dětskosti rozostří a vy na vlastní kůži ucítíte, že pravdu v učebnicích nenaleznete. Přátelé vaší rodiny mizí ve vězení a vy chcete zjistit proč. Animovaný film Persepolis je autentickou výpovědí v undergroundovém black-and-white stylu malé rebelky s velkými sny, která se ocitá v zajetí politiky, ale rozhodně se nehodlá vzdát své svobodomyslné individuality. Autorce komiksu a spolurežisérce filmové verze se podařilo popsat politické události rodné země a svou proměnu v ženu s nadhledem a působivou ironií. Snímek totiž není jen o politice, ale především o dospívání. O dospívání iránské slečny, která poznává sama sebe v kontrastu s okolním děním. Autorka nesklouzává ke skepsi, ale vypráví i ty nejsmutnější události s důvtipem jí vlastním. Je vtipná, ironická, kousavá, cynická... a kouzelná. Přestože nejsem fanouškem animovaných filmů ani komiksů, tento výplod mě zaujal, a to zejména svou vizuální stránkou. Stylizovaná komiksová kresba nahrazuje prostředky filmové řeči vyloženě excelentním způsobem – vyjadřuje i to, čeho se v hraném filmu dá jen těžko docílit. Ve výsledku tak „plochá“ Marjane a její rodina a přátelé působí lidštěji než mnozí její „trojrozměrní“ kolegové. Hořkosladký nádech dodává filmu ten správný punc, komiksová struktura originálnost, komentář hrdinky v retrospektivním stylu vyrovnává rovinu humoru a vážnosti, jednoduchá animace podtrhuje autorčin nadhled. Pro svou originálnost, otevřenost, sladkou naivitu a hořké zrání jsem si Persepolis zamilovala. ()
Prehustenosť. Do 95 minút totiž ťažko napcháte dejiny Iránu a životopis, ktoré by mali problém pri 4-násobnej stopáži. Film je pozliepaný ako keby z vrcholných okamihov pôvodného comixu (ktorý som nečítal). Všetky najlepšie ingrediencie nahádzané do jedného poháru a podávané len z najnutnejšími väzbami. Koktejl, ktorému aj cez príliš výrazné chute dám 5*. 90% ()
Původní komix jsem nečetl, prý je dobrý. S filmem je to složitější. První část, kdy hrdinka popisuje dění v Íránu po pádu režimu šáha Rézy Pahlavího, je jednoznačně udělaná dobře a zasloužila by pět hvězdiček za vizuální i obsahovou stránku (dokonce se tu a tam najde i místo na nějaký ten vtipný moment). Ovšem druhá půlka, která už se nevěnuje íránské historii, ale dospívání sl. Satrapové, je prostě slabá a nudná. Komiks o těžkém dospívání mladých marxistů opravdu není můj šálek čaje. Marxismus a adorace levice je zároveň druhá věc, která mi ve filmu lezla na nervy. Možná to tu už někdo psal, nicméně - možná by si hlavní hrdinka odskočila z íránu nikoli do Paříže a Vídně, ale třeba do Prahy normalizačních let... Možná by jí došlo, že mezi nablblou diktaturou kléru a nablblou diktaturou KSČ není až tak zásadní rozdíl. Celkový dojem - 50 %. ()
Už dlouho, nebo snad asi vlastně nikdy, jsem neviděla animovaný film, který by v sobě ukrýval tolik poselství, pravdy, poučení a melancholie. Dospělácký film o Íránu, dospívání ve válce, emancipaci, komunismu, islámu, velmi stylizovaný a natočený z ryze ženského pohledu na věc, má co říct dnes a troufám si tvrdit, že bude mít i za několik desítek let. Co mi ale vadilo, je bezhlavá sympatizace Marjane s komunismem, nejen v době dětství, ale v podstatě až do konce filmu. To působí jednak značně kýčovitě (nenapadlo mě lepší slovo) a hlavně tím v mých očích dost sráží celou základní myšlenku filmu. ()
Fantastické vyprávění a obyčejném životě v zemi která je naprosto odlišná od té naší a přitom jsou životy a touhy lidí v ní velmi podobné jako život každého obyčejného člověk kdekoli ve světě. Říká se že v jednoduchosti je síla a jednoduchá animace v Persepolis je toho jasným důkazem, i pár linek stačí k vyjádření velmi složitých emocí a myšlenkových pochodů hlavní postavy, která v dětství prochází peklem a je svědkem těch nejhrůznějších událostí jaké si člověk dokáže představit, ale přitom je všechny vidí zkreslené dětsky naivní, idealizovanou a zjednodušující perspektivou a stejně tak je potom předkládá i divákovi... jenže divák na rozdíl od ní ví co přesně se ve světě kolem ní děje a za přívaly velmi vtipných scén vidí krutou zeď reality, takže na něj její vyprávění působí kouzelnou kombinací zděšeného odporu a pobavení (a obzvláště český divák, paralela k době diktatury u nás je pro něj více než zřejmá). 9/10 ()
Galerie (25)
Photo © Sony Pictures Classics
![Persepolis - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/137/137116_92732f.jpg)
Zajímavosti (12)
- Ve scéně, kdy Marjane s hrůzou pozoruje ruku trčící z trosek, se její obličej pomalu přetvoří v pokřivený výraz z malby „Výkřik“ norského malíře Edvarda Muncha. (Bertramm)
- Catherine Deneuve (matka Marjane) jako jediná propůjčila svůj hlas jak originálu, tak i anglicky dabované verzi. (DaViD´82)
- Ve filmu jsou v barvě vyvedeny pouze scény ze současnosti (myšleno z pohledu snímku). Tedy na úplném začátku a poté až na konci. (DaViD´82)
Reklama