Persepolis

Temer vse, co me pri tomto snimku napadalo, popsal Radek99 ve svem komentari. Ano vyzniva to lenossky a mozna az i lacine, odkazovat na komentar jineho. Jenze po dlouhe dobe nekdo vystihl presne me pocity a zbyle kontury tech mych bych stejne nedokazal osvetlit pomoci abecedy a pismen. Takto velky zazitek tenhle majstrstyk pro mne byl. Takto uzasne popsat detskou naivitu, pubertalni narazy do "zdi zivota" a dospele procitnuti, jdouci ruku v ruce se smirenosti a ostrouhanim hran vlastni osobnosti na pozadi toliko tizive politicke a nabozenske zvracenosti... Opravdu brilantni zalezitost, tleskam! (06.11.2009)

Vynikající snímek na poli animovaných děl nás zavádí do prostředí íránské metropole a představuje nám historii této země od rozkvětu až k pádu. Seznamuje nás s Marjane Satrapi, dívka vyrůstající v pokrokové rodině, která byla zapojená do komunistického a socialistického hnutí. Sonduje osud zoufalé ženy, vzpomínající na raná léta jejího života. Navštěvovala francouzské lyceum, kde byla jako dítě svědkem vzrůstajícího potlačování občanských svobod a dopadu íránské politiky na každodenní život. Příběh je zakreslován očima dítěte, a proto zachycuje pohled na svět s veškerou její nevinností, fantazií a nadšenou rozkošností. Sledujeme, jak tamější režim působí na obyvatelstvo. Způsob, jakým musí čelit vyčerpávajícím a nekončícím bojům o svá práva, rovnocennost a svobodu. Za projevy svých názorů jsou tvrdě trestáni, stávají se oběťmi zvěrstev a mučení ve vězení. Děj zde nastiňuje osudy lidí, kterých se nejvíce týká místní dění, jsou vzniklou situací nejvíce biti. Ukazuje obyvatele plné nadějí, že konečně příjde změna, jenže jsou znovu a znovu klamáni. Už dávno skončila vyhlídka na lepší zítřky. Naopak se Írán propadá do hlubší propasti… Dostaví se změna oblékání, bída, nedostatek jídla. Poslední zbytky svobody jsou ty tam. Ženy jsou znevýhodňovány, ze země vzniklo vězení, atmosféra dusivá a plná nespravedlnosti. To vše v 2D animaci s převládajcí černou a bílou barvou, přičemž zajímavé jsou pasáže, kdy Bůh promlouvá s Marjene. Věrně ztvárněné až mrazivé. Vždyť kdo by mohl nejlépe popsat danou situaci než ten, kdo ji zažil? Marjene Satrapi dnes žije v Paříži, kam utekla ze strachu před íránským režimem. (20.05.2008)

Správny slniečkár hlása feminizmus, čím radikálnejší, tým lepšie, a zároveň podporuje islam, stavanie mešít, veď je sloboda, tak nech má každý, čo chce. Som zvedavý, ako to raz bude, keď bude tých nekompatibilných priveľa a demokraticky sa dostanú k moci, veď rozhoduje väčšina. Potom slniečkár možno zistí, že všetky tie vlajky roky dvíhal zbytočne, pretože do Európy zavítal Persepolis. A ten nenávidí najviac práve slniečkárov, ktorý ten Persepolis celý čas (ne)vedomky vpúšťali Persepolis je filmom o stratenej slobode, ale aj o tom, že bojovať za ideály sa oplatí. A tiež o tom, že keď náboženský fanatizmus ovládne štát, tak sa vraciame späť k opiciam. Umelecké dielo s presahom myšlienky, že to svinstvo sme si pustili dobrovoľne k sebe už aj na "civilizovaný" západ. (13.08.2023)

Ku Marjane Satrapi bol zivot kurva. A to doslova. Nic proti Iranu, aj ked ma vonkoncom nezaujima (a teraz uz duplom nie), ale par stoviek popletenych extremistov by si tam zasluzilo slucku. Neviem si predstavit, ze by som sa musel vzdat dennodennych skvelych pohladov na prijemne zadky v obtiahnutych dzinsoch alebo presvitajucich bradaviek cez trika :). Aj ked teraz trochu odlahcujem, byt zenou v Irane by som teda nechcel.. A ani chlapom. To by som vstupil bud do krestanskeho radu alebo by som pichal svojho spoluziaka do analu. Diky, neprosim! (11.01.2008)

Neuvěřitelně silný a bolavý film. Při jeho sledování jsem ovšem měl podobný problém, jako při sledování Valčíku s Bašírem. Stylizované postavičky jsou sice půvabné, ale přece jen nedokážou předat tolik, kolik umí předat skuteční herci. Jejich mimika je velmi omezená, jejich svět plochý a černobílý. Animace má samozřejmě i své nepopiratelné výhody a tvůrci jich využili téměř na sto procent. Příběh je vyprávěn neuvěřitelně sugestivně a animace plně využívá toho, že se nemusí tolik zabývat reálnou podobou zobrazených věcí a může je pojímat spíše jako symboly bezprostředně sdělující obsah. Plně tak vynikne fakt subjektivní složky celého líčení. Přesně to ovšem může být někdy i na škodu, neboť mnoho ze zobrazených hrůz ve skutečnosti vůbec není přibarvených a přitažených za vlasy, ale naopak, velmi přesně zobrazujících neveselou íránskou každodennost... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: kinej, gudaulin, charlosina, Radek99, Matty, Galadriel, určitě i spousta dalších... (19.02.2012)