Obsahy(1)
Zoufalý muž pátrá po genetickém původu mozkové choroby, které podlehla jeho dcerka. Samotářský detektiv vyšetřuje vraždu starého podivína, jehož pohnutá minulost mění zdánlivě běžný případ v bizarní mystérium. Obě příběhové linie se postupně proplétají v divácky nejúspěšnějším islandském filmu všech dob, nejnovějším snímku Baltasara Kormákura. (kwejgaar)
(více)Recenze (179)
Myslím, že Kormákur tu snahu o ryzí severskou detektivku trochu přepískl v hyper-drsné a hyper-tragické stylizaci, která hlavně ke konci nepůsobí moc důvěryhodně. Jinak je to krásně natočené, opatřené stylovou výpravou a hlavně typově báječně obsazené. Stačilo trochu méně tlačit na pilu a víc nechat mluvit atmosféru a zajímavé postavy. Režisér je bezesporu talentovaný a plný zdravé energie, Severní blata ji jen ne vždy napínají ideálním směrem. Každopádně jde o zajímavou výpověď o islandské identitě. ()
"Co mám dělat? To mám u všech zaklepat doma a zeptat se, jestli je před třiceti lety někdo neznásilnil?" Tak tomu říkám mravenčí policejní práce. Jenže tohle je Island, tady je pořád hnusně, oškliví lidé trpí různými traumaty a to je živná půda pro znásilnění, vraždy a genetický nemoci. Já jsem při tom blahem neslintal, ale ani jsem se vyloženě nenudil, jen jsem rozhodl svou neplánovanou návštěvu Islandu odložit ještě o několik životů do budoucnosti. ()
Což o to, atmosféru film měl, jen si myslím, že na ní měli tvůrci velmi malý podíl, protože za ně všechno odmakala krásná islandská příroda. Jo, je to tak, nejsem obdivovatelem tropických rájů. Snímek měl i velice slušnou zápletku, jenže se nemůžu zbavit dojmu, že ji tvůrci poněkud zazdili. Krimi/ mysteriózní/ thriller/ drama? No, nevím. Kriminalisté se tu pravda vyskytovali, probíhalo i vyšetřování, byl i problematický vztah otce s dcerou, ale absolutně mi chybělo napětí a celá záležitost na mě působila stejným dojmem, jakoby si někdo připravil skvělé ingredience k přípravě výborného jídla, smíchal je dohromady přesně podle návodu, ale pak to jenom šoupl na sporák a nechal to spálit. Tím chci říct, že mě film příliš nebavil a místy jsem se přímo nudil. Ale možná to není jen chyba tvůrců snímku, protože jsem četl i knižní předlohu, a ta na mě působila podobným způsobem. / Poučení: Chceš ukrýt tajemství? Nešetři na betonu. ()
Severské sklamanie, Islanďania to robia inak a je to vidieť. Akoby všetko vsadili na svoju prírodu, veď príbeh netreba, divákovi sa stačí pozerať na sneh. Ale nie, veď kriminálka má mať trochu šťavnatejší dej, príbeh možno prekvapivejší, nikto nechce bezducho pozerať na nekonečné hory alebo more. V snahe dobehnúť Dánov, Nórov alebo Švédov sú na Islande v oblasti kriminálka stále v štádiu pokusu. ()
,,Tatínku, víš proč máme oči? Přece abychom mohli plakat.....“ Taková malá, nepompézní a celkem obyčejná detektivka o jedné chybě, která pár lidí pronásleduje celej život. Ve vzduchu je cítit něco shnilého a mě se líbí klidná atmosféra, kamera a (nemíním to sexisticky rozebírat) detektiv Ingvar Eggert Sigurðsson. Určitě je to mnohem lepší než Reykjavik-Rotterdam! Vo ovčí hlavu! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět a slyšet zpívat sborově ukolébavku (na pohřbu?). 2.) Zjistím, co se stalo s mozkem Alberta Einsteina. 3.) Mám dceru feťačku (a čirou náhodou je ,,v tom“). 4.) Na filmech mám nejraději klid, sychravo, usychat, sýkora, sýček…. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Galerie (12)
Photo © Sena
Zajímavosti (3)
- Malé město v Kelfavíku se jmenuje Hvalsnes. (TomikZlesa)
- Erlendur si ve Fastfoodu objedná ovčí hlavu nazývanou "Sviđ", jedná se o skutečnou islandskou specialitu. (TomikZlesa)
- Postava Örn a jeho dcera Kola jsou v tomto příbuzenském vztahu i ve skutečnosti. Otec Atli Rafn Sigurdsson a dcera Rafnhildur Rósa Atladotir. (TomikZlesa)
Reklama