Kurz negativního myšlení

Když mi při práci větev jako noha zlomila před lety sedm obratlů a lopatku, taky jsem měl blízko k tomu, abych skončil na kriplkáře. Nevím co bych potom dělal, možná bych si to hodil, možná bych zase začal chlastat, těžko říct. Určitě ale vím, že bych se k lidem kolem sebe nechoval tak zhovadile jako Geirr. Občas si mě sice něčím naklonil, třeba když nečekaným direktem poslal k zemi tu otravně vlezlou psychočůzu, ale většinu času mě jeho slabošské ublíženectví a nasranost na svět nebavily. Nebavila mě ani většina ostatních postav, nebyly mi ničím blízké ani sympatické, chovaly se dost nepravděpodobně a nezáleželo mi na nich. Film na mě "v psychologické rovině" nijak významně natož novátorsky nezapůsobil, protože pesimismus i negativismus jsou v různých podobách a variacích samozřejmou (sou)částí mého/mých světonázoru/názorů, stejně ovšem jako i opačné úhly pohledu, prostě nic nového pod Sluncem. Po formální stránce se jedná o vizuálně nepříliš přitažlivou a filmařsky okázale ledabylou poloamatérštinu ve stylu podobných severských rádoby syrových a autentických ledabylostí. Nejdéle si z filmu asi zapamatuju scénu s ruskou ruletou odkazující na Deer Huntera, ale silně pochybuju že se k němu ještě někdy vrátím. (20.05.2019)

Na to, že je to docela docela krátký film, který bych spíš zařadil do středometrážní kategorie, se tam odehrává docela dost věcí. Které ale řídí hlavní postava Geirr. Sice na konci se postavy změní od základů, ale jen díky němu. Oni sami nedospějou k ničemu a to je důvod proč dávám tři hvězdičky. Sice je tam docela černý humor, ale tenhle mě zrovna nějak neoslovil, až na dvě tři situace. Možná to bude tím, že jsem před tímto filmem viděl film Děkujeme, že kouříte. Kde jsem se bavil víc a v porovnání s ním jsem to musel dát míň hvězdiček. Budu muset shlédout více norských filmů, abych jim přišel na kloub. (16.07.2008)

Byl jsem docela překvapen, že místo komedie sleduji opravdu drsný psychologický film, který zatlačil několikrát velmi vostře na pilu. Proto mám i problém s hodnocením. Chtěl jsem si odpočinout u komedie, místo toho jsem opět musel nažhavit mozek a popřemýšlet nad tím, jaké to musí být starat se o postiženého člověka. Film je to nesmírně zajímavý, i když místy nelogický, přesto pokud máte rádi psychologické filmy, tak určitě doporučuju! 65% (21.04.2012)

„Som ochrnutý a impotentný. To nepokladám za pozitívne.“ Uf, toto je „komédia“, z ktorej môžu byť slabšie povahy šokované. Ukážkový „festivalový film“, ktorý musí byť radosť pozerať na veľkom plátne, s originálne napísanými postavami a originálnymi hereckými výkonmi, krvavo dozdobený zvratmi, ktoré nečakáte (pästný úder, chodenie vozíčkara). Zaujímavé a príjemne krátke. Optimizmus nikam nevedie? (10.09.2010)

Společně s lehčími drogami, alkoholem a posezením v přátelském kruhu nejlepší lék na blbou náladu. V žádném případě nejde o dotěrné poukazování na to, jak se mi všichni zdraví, plně mobilní máme vlastně dobře (což film zároveň nepopírá). Každý ať si klidně řekne „srát na ně“, ale měl by počítat s následky. Univerzálních pravd se tento karlovarský divácký hit dobírá přes vydatnou porci zlého i smířlivého cynismu a třeba v citaci Lovce jelenů se snoubí veškerá krutost i dojemnost celého Kurzu, který nakonec nikomu nevnucuje myšlení ani pozitivní, ani negativní. 80% Zajímavé komentáře: petaspur, Morien (04.11.2010)