Cesta do lesa

Agitka za stromy nemusí byť zlá, keby ju nepredstavovala jedna hysterická žena. A v čase, keď hysterická nie je, tak hrá blbú. To by tiež nevadilo, keby sa vo filme niečo normálne dialo, ale nedeje, vyskytujú sa len nepodarené psychedelické scény a ani známe hviezdy tomu nepomohli. –––– Myslivci jsou úchylové. Střílej do zvířat, protože jim nestojí péro. (12.04.2014)

Taková pohádka z mechu a kapradí, kde je vše krásné a po sklepácku jednoznačné, naivní a miloučké (Tessie by se z toho zaručeně poblila :-D). Ovšem přes všechnu tu nadsázku nemohl být život na venkově zachycen jasněji, zvláště pak pro diváka sedícího v multiplexu, který si buďto s radostí zavzpomíná, má-li na co, nebo se nestačí divit. (14.10.2012)

Docela milá podívaná do přírody a mezilidských vztahů. Někdy jsem se docela vezla na vlně plné drog a fackoidních sedánků moderních greenpeace(áků) s kecy typu: "Jak ti lidé mohou žít ve městě?!". Někdy jsem zase koukala na příjemný dokument se spoustou detailních záběrů zvířat(i mrtvých)a hmyzu. Ovšem protože tento film splnil tak nějak mé očekávání, a protože jsem si jej pustila po naprostém braku, musím konstatovat onu již zmíněnou koukatelnou část filmu za průměrnou, a tudíž snesitelnou. Příště trochu méně mrtvých zvířat a trochu více houbiček :-D. Pozitivní je, že si film udržel svůj standard z předchozího a dílu, a to se cení. Ostatně jako vždy konec dobrý, všechno dobré(jak fotka napovídá). (30.06.2013)

Zidealizovaná, no triezva. Jednoduchá, ale nie naivná. Obrazovo pekná a predsa viditeľne človekom dotvorená. Taká je cesta lesom dnes. Očistná sila stromov a zelene totiž - rovnako ako kedysi - umožní ľahšie dosiahnuť pochopenie zdanlivo nezmieriteľných strán, potvrdiť limity dnešnej (ne)slobody, nebáť sa muchotrávky červenej a trpko sa pousmiať nad ironicko-výstižným zhodením idealistických právd zelených vyznavačov prírodného odtrhnutia sa od ruchu anonymno škodlivého veľkomesta. Dobrý film nemusí byť vždy nutne ktovieako prekomplikovaný a niekoľkoplánový. Cítiť poučenú silu rebélie, vysmievajúcej sa v minulosti všetkému na prvý pohľad negatívnemu, dnes čiastočne chápanému. Po všetkých tohtoročných v kine videných depresívnych sebaanalýzach a násilnostiach, snažiacich sa ma presvedčiť, že toto je svet dnes a takto ho mám prežívať, pretože všetko je v prdeli a každý je len osamelo frustrovane depresívny tupý šukací stroj bez schopnosti citového zblíženia, je toto pre mňa film roka. A zďaleka nie len pre toto. Jednoducho, s čistou radosťou som si užil hodnotovo mi blízky film. (08.10.2012)

New age agitka v obrázcích a barvičkách jehovistických příruček. Zabíjení zviřátek a stromečků je špatné, áááno? Kapišto? A dobroučké muchomůrky jsou úúúžasné, áááno? To není nic o fetování, to ty houbičky vám samy řekly, že si je máte dát! Svoboda, láska, mír! Takže zhruba takovéhle pocity mám z celého filmu, kde zcela chybí nějaká dějová linie. Jde jen o pár výseků ze života podivných lidí v nějaké vorlovsko-alternativní vesnici (asi jako když prostě pražský inťoš objeví kouzlo venkova a začne si do něho projektovat své inťošské znalosti). Prostě je to celé falešné jako ta miloučká zvířátka ve filmu včetně ledňáčka. A protože jde o new-age agitku, plive se tu na faráře a lámou kříže u cesty, aniž by někoho napadlo, že ničí třeba kulturní památku. Pryč s kříži! Jasné poselství. Pryč s policií a byrokraty a školami a učitelkami. Vždyť vidíte ve filmu, jak hnusně a arogantně se chovají. (Jasně, a co učitelka, to sexuchtivé trdlo s brejličkami. Ani trochu nestylizujeme podle svého, jak bychom to chtěli.) A pak hurá do lesa na muchomůrky. Tak nějak mi začíná být jasné, odkud se vzal ujetý humor divadla Sklep - není to totiž první, a asi ani poslední film nějakého člena divadla Sklep, kde se propaguje baštit muchomůrky. Vzpomeňme třeba Eliška má ráda divočinu. Inu, tož si žijte alternativně, ale příště mě do toho - ani jako diváka - raději netahejte. Jehovisty taky nevyhledávám. Jenže ti alespoň netočí celovečeráky do kina. (27.06.2013)