Zlatý náhrdelník

Století papundeklu za století současné pohádkové páry. A Adolfa Borna a spol. k tomu. Když se zesnulý talent Antonín Moskalyk pustil do pohádky, byl to vždycky ranec invence. Za svoji tvůrčí éru jich natočil jen hrstku, ale tahle utkví svým nápaditým propojením skvělých hereckých výkonů s neotřelým až bizarním pojetím příběhu o zdánlivě obyčejném náhrdelníku, jenž je nástrojem zla. Příběh o čarovném daru není až tak nosným pilířem. O ten se totiž stará herecký ansámbl. Těžko říct, kdo je z herců absolutní top. Určitě je to vražedně maniakální a přitažlivě odpudivý Boris Rosner. Takový herec dnes citelně chybí, protože co dokázal provést v podstatě s jednorozměrnou zápornou figurou, je neskutečné. Jeho vtipně intrikující bratránek v podání dnes již zapomenutého Mirka Středy, který měl přece jen o něco více šedé kůry mozkové, byl rovněž solidní vykuk. Jejich záporné duo Robert & Hubert se stalo tahouny. Ostatní herci se ale neploužili v jejich stínu. Naďa Konvalinková poprvé a naposledy sexy a její psychopatická princezna byla mimořádně bestiální na pohádku. Marcel Vašinka byl ve své kreaci křivě nařčeného zloděje sympaťák, který zvládal s přehledem i pohybové vsuvky. Jen na zpěv už si netroufl, a zdaleka nebyl v tomhle handicapu osamocený, ale naštěstí barva hlasu zpěváka Prokopa, který to odzpíval za něj, k němu pasovala. Herecky byl otřesný pouze ráčkující chlapeček, který se s ním kamarádil. Ve společné scéně s Vašinkem jsem sledoval, jestli bude mít také tak otrávený výraz jako já, ale ustál hereckou netalentovanost, respektive hrůzu profesionálně. Pozornému divákovi jistě neuniklo, že když debilní chlapeček dostal svůj pěvecký part, který za něj vzal někdo jiný, hned byl problém s vadou řeči odbourán a po ráčkování nebylo ani památky. Pokud herecké výkony byly perfektní, prostředí, ve kterém se herci pohybovali, už takové nebylo. Výtvarnou stránku dostal na starost Adolf Born, a třeba takový namalovaný a disproporčně působící les, to už byl slušný bizár. Přesto i v té výtvarné jednoduchosti byl zachován jistý půvab, který se už v současných studiových pohádkách neobjevuje. Hudební složka od Bažanta s Maláskem, Čepelka coby autor textu, Kadaňka za kamerou a Moskalyk hlavní řídící prvek dali vzniknout nepříliš reprízované pohádce, která je plná tvůrčí invence a stylové originality. A i po drahných 35 letech, které uplynuly od jejího natočení, má pořád co nabídnout. O to líp, pokud ji neznáte a neměli jste ještě to štěstí se s ní divácky potkat. Možná se to drobet přepísklo s celovečerní stopáží, která je na studiovou pohádku s nulovou výpravou, poměrně riziková. 80% (13.06.2015)

Škoda příliš televizního zpracování, tak chudí jsme snad nebyli ani za komunistů, aby se to nedalo zpracovat líp. Ale pro pěkné písničky, výkon N. Konvalinkové (Rösnera tady chválí už jiní) a famózní "latinské" termíny si to pozornost zaslouží, tím spíš, že je to neobehrávaná a tudíž neokoukaná pohádka. (22.02.2011)

zas jedna z těch švihlejších pohádek (bodejť, když je pod scénářem podepsán Miloň Čepelka), ale bylo by ještě lepší, kdyby se proškrtaly naprosto zbytečné písně a tím se slušně zkrátila přepísknutá stopáž. Velmi dobře zahrané všemi hlavními představiteli, zvláště Konvalinková si svou proměnu k zlému užívá a ty modré sametové jí vyloženě sluší. Rösner svého primitiva snad až příliš přehání a Vašinkův fantasy seladon se sice ze všeho obratně vykecá, ale když má zachraňovat, tak se raději schovává v hájovně a mezi sušením bylin vzdychá a čeká než ten správný nápad dostane někdo jiný. Jak se ale do obsazení dostala ta osůbka představující Kubíka, to nechápu, větší dřevo jsem dlouho neviděla (snad proto ani tady v hercích není uveden). (11.10.2015)

Do Bornovských kulis situovaná hodinu a půl dlouhá pohádka. Už jen toto je nálož, která sama na sebe upozorňuje, že to bude pěkné maso. A taky že bylo. Chvílemi neskutečně nudné a trapné, nikam nevedoucí dialogy i záběry na herce, kde se čeká, co dál a ono nic. Naštěstí pohádka plná písniček je také místy vtipná, zábavná a pár písniček je podařených (stejně jako pár je zcela ubohých). Téhle pohádce by neskutečně slušela tradiční hodinová stopáž a byla by to paráda. Takhle je to naprosto zbytečně uondané a natahované. Místo hlavních hrdinů zpívají Hana Buštíková a Michal Prokop společně s kapelou Bezinky. PS: píseň Šuby, duby jako jediná snese nejpřísnější kritiku a je jedinou věcí, proč si tuhle pohádku pamatovat (22.07.2015)

Proč ty zbytečné odbočky a přídavky? Aha, honila se stopáž. No tak jo. Poměrně dlouhá papundeklovka. Dívat se na to dalo, ale myslím, že na ty nejmladší diváky to bylo přece jen dlouhé. Sem tam se dá i zasmát, a jsou tu také poslouchatelné písničky. Takže si to průměr zaslouží.  50 %  (13.03.2023)