Fantastický pan Lišák

Je dobře, že Anderson po už moc divném Darjeelingu utekl od svých klasických filmů a pustil se do jiných vod. Vznikl tak jeho divácky nejpřístupnější film s výborným zpracováním plný hravosti a nápadů. Celé je to zkombinované tak dobře, že se to bude líbit jak dětem tak dospělým. A navíc i tak přes celý film sálá ta Andersonova osobitá filmařina, takže budou spokojeni jak jeho fanoušci tak děti i ostatní diváci. (17.04.2010)

Wes Anderson opět nezklamal a Fantastický pan Lišák je tak strašně Andersenovský, že už to snad ani víc nejde.. Melancholické rozhovory hozené až na absurdní úroveň, jemňounký humor a především úžasná symbióza geniálních dabérských výkonu s takřka bezchybnou animací... Scéna s vlkem má pak podobný význam a emoční dopad, jako setkání s jaguářím žralokem na konci Životu pod vodou... (07.04.2010)

Lidská zvířata, zvířecí lidé, přičemž zvířata vykřešou v zájmu vyššího (všezvířecího) blaha své zvířecí já, aby to lidem, spoiler, za pomoci dalšího zvířete natřela jak babička paštiku na chleba. Parádní jízda rafinovaného pana Lišáka, paní Lišky, nerudného Jezevce, rudné Vačice a usměrnitelně agresivního Bobra. A když budete někomu chtít ukopnout hlavu, nezapomeňte ho upozornit, že jste lehčí než krajíc chleba. Tím ho zmatete. (22.11.2015)

Klasika, vsichni si tu uchcavaj, jak je to zase super pecka, co nam Anderson pripravil a me to opet nijak zvlast nebralo. Obzvlast ze zacatku, kdy jsem si rikal, co sem to pustil za sracku s naprosto odpornou animaci, kde hlavne zvirata vypadaj fakt k zbliti a ani dabing k jednotlivejm postavam moc nesedne a premejslel jsem, proc bych mel fandit bande hnusnejch lisek. Nastesti postupem casu se to trochu zlepsilo, precejen ty zlodejsky akcicky jsou docela zabavny. No a pak tu je jedno velky plus, ktery filmu hodne pridava, naprosto dokonala hudba. Rek bych, ze hodnoceni pujde hodne dolu, ale fanousci Andersona budou nejspis uchcavat z kazdy voloviny, co natoci a tady to nebude jiny, coz ale ja nejsem, takze za 3*. (16.01.2010)

Aneb kterak Wes Anderson neohnul hřbet před žánrem, ale žánr ohnul hřbet před Wesem Andresonem. Typická záležitost s vypiplanou retro dramaturgií, poťouchle monotónním tempem, nápaditou kamerou a obsahem na pomezí pohádky a životní filozofie nad ranní miskou corn flakeů. Nebýt prostředka, kde pokus o psychologické rozbory roztomilých loutek trochu přesahuje skutečné možnosti Andresonova filmu je to bezchybná záležitost, staromilská, nápaditá, autorsky svéhlavá... film předurčený k tomu, aby komerčně neuspěl, ale byl přitom bezmezně milován. Bravo, Wesi! (28.03.2010)