Sólista

Nenadchlo ani výrazně nezklamalo. Příběh je příliš přímočarý a jednoduchý, aby byl zajímavý po celé dvě hodiny filmu. Marně jsem čekala, kdy scénář dodá postavám nějakou větší hloubku. Herecké výkony jsou samozřejmě vynikající, nic jiného se od Downeyho a Foxxe čekat nedá. Po konci filmu ale stejně zůstane pocit, že Wright má na víc. (25.07.2009)

Joe Wright upsal duši hollywoodskému ďáblu, který jeho talent vycítil přes celý oceán, a výsledkem je tuctově odvyprávěná historka o jednom netuctovém přátelství, jehož potenciál (resp. skutečný předobraz) sliboval mnohem více. Problém leží už na papíře, ze kterého klišé a kalkul trčí z každého písmenka a dílo zkázy dokonává Wrightova poetická režie, která v případě jednoho geniálního bezdomovce střílí absolutně naprázdno. Láska k hudbě a bližnímu v nouzi nikde, jen hlad po cenách a tklivých ovacích dojímavého publika. Sorry, ale nebýt koncertu ústřední herecké dvojice, zahrál bych filmu ještě o tón níž. (25.07.2009)

Zatim bez debat nejslabsi film Joe Wrighta, ktery ma ale stale pomerne dost co nabidnout. Primarne hledani hudebniho genia v labyrintu schizofrenni mysli a v prostredi LA ghetta. Herecky me to nevzalo, protoze Downeyho i Foxxe nezeru, co ale rozhodne zeru je Ludwig Van v podani Daria Marianelliho, na ktereho se muzete kdykoliv spolehnout, coz Joe Wright moc dobre vi, zatim kvality kazdeho Wrightova filmu tvorila z vice, nez 50% hudba a doufam, ze to bude pokracovat. 5/10 (06.07.2011)

Docela povedené hudební drama, sice ne tak perfektní, ale koukat se na to dá, samozřejmě ale si myslím, že to jednou stačí. Zapamatuji si to, a podruhé to už vidět nejspíš nepotřebuji. Celkový výkon obou herců je dobrý, jak Downey, kterého mám rád snad v každém filmu, tak Fox, který zahrál svoji roli suprově, ikdyž se mi v některých chvílích moc nelíbil. Ale to bylo málo, pouze v některých scénkách. Celkový příběh, ikdyž je podle skutečné události, tak nevím, jestli to takhle doopravdy bylo, zdají se tam být nějaké nejasnosti, ale z filmového pohledu osobně já dávám bodování tří hvězdičkové, ikdyž to možná z lehkostí táhne na hvězdy čtyři. (28.12.2010)

Ta hudba, ta božská hudba! Tak by se mi chtělo komentovat většinu mých nejoblíbenějších filmů (v čele s Amadeem, samozřejmě). Ale tady už ten začátek, jak jede Lopez/Downey na kole. Pak jak nejede na kole - a už ho vezou. Pak to vyšetření, jak zaklepe nohama (v ponožkách, bačkorama naštěstí ne). A všechny ty dojemně směšný momentky i z dalšího děje. Chlapče, Downey Jr., ty jsi nám ale vyrostl. Ta nádherná skladba na konci filmu, podbarvující pak i závěrečné titulky. A ten motivek, tu obtížnou houslovou figuru, kterou Ayers/Foxx donekonečna fidlá na svoje skřipky - si pak broukám několik dní, v duchu i nahlas. A ani na vteřinu mi nejde na nervy. (28.10.2010)