Česká RAPublika

Velmi zajímavé nahlédnutí do české hiphopové scény. Možná je škoda, že se jedná jenom o Supercroo , protože zrovna oni jsou co se týče hudby samotné hodně strozí a jejich beaty jsou suše elektronicko-ušitrhající. Třeba PSH, Gipsy nebo Rytmus jsou hudebně úplně jinde. Z té trojky mě nejvíc bavil James Cole, jeho "lelek" nebo "zelnatý rap" mě opravdu dostal :D. Taky mi přidal nejinteligentnější. Toxxx je největší pozér a talent na texty má asi nejmenší. Ale příjemně mě překvapil , že má rád Hanu Hegerovou. Orion se choval občas trochu podivně (restaurace). Formálně je dokument nápaditý, konfrontace jsou zábavné, není příliš co vytknout. (02.05.2011)

rozhodně nenosim rovnej kšilt na stranu, zlatej řetěz po tygrovi mikea tysona a vytahaný triko po mym nehubenym dědovi, ale každopádně zastávam názor, že jediná muzika na český scéně, která se dá dneska ještě poslouchat, je česká forma hiphopu. nejenže je inovativní, inteligentní, upřímná a v neustálym vývoji (tedy člověka dokáže pořád a pořád překvapovat), ale je též neuvěřitelně přesným obrazem dnešního čecháčkovskýho konzumního stylu života a svým dekadentnim přístupem na něm nenechává nit suchou. přitom však neužívaji bezvýchodnou plochou kritiku dnešních protestsongařů se světozachraňovacími komplexy, ale používají kouzlo parodie a originálních slovních obratů. navazují tak možná na různé dekadentní vlny, kterých v české literatuře nebylo málo od dob takových gellnerů či šrámků. tahle česká hiphopová scéna je dnes zejména zastupovaná všeuměleckou skupinou biggboss, která se postupně vyrekrutovala z české grafitti scény devadesátých let a možná díky tomu nemůže být člověk překvapen jejich obrovskou kreativitou a tudíž výsostnym postavením v českých luzích a taky hájích. takže mne tento dokument jednoznačně zajímal a navzdory zdejšímu nízkýmu hodnocení mě mile překvapil. (01.03.2010)

Na české poměry vysoce kvalitní dokument, který nemá v tuzemsku obdoby. Občas vymazlené hrátky s hudbou a obrazem střídají vysoce vtipné momenty, které mě utvrzují v jediném - i u nás jde natočit zábavný dokument, u kterého by člověk během prvních 10 minut neusnul. Klidně bych přihodil i vyšší hodnocení, to by v něm nemohli účinkovat ty nejvypatlanější mozky pod sluncem. Přišlo mi to jako jeden dlouhý vtip, který nebral konce - kdyby snad někdo chtěl natočit dokument o hiphopu, tak by do něj měl vnést nějaké myšlenky, které by ho ospravedlňovali takový, jaký je nebo příbližit ho neznalým lidem. Z mého pohledu se jedná o povrchní zesměšnění, které celému národu ukazuje, že hiphop dělají lidi, co to nemají v hlavě v pořádku nebo pro změnu žádnou nemají. Zábava to je sice nehorázná, ale z toho, co jsem viděl, se bojím o mírnou degradaci inteligence národa. (27.07.2010)

Já se tedy zdržím bodování, neb ten rap mám rád asi jako Pavel Vítek kundy. Ale toto? No toto! Jsem fakt hustej přednašeč, protože dokážu vytočit bábu na úřadě. Moji debilní rodiče mi dali debilní jméno a já se chci jmenovat Jeffrey Dahmer, protože to byl bytelnej gurmán a jel v hustejch jedech. Protivná úřada nechce! No to mi poser prsa! A jsem rebel jako kráva, což se projevuje tím, že si na férovku zapálím špeka v žižkovském parku s partičkou místních niggas. A navíc na hulváta přiznám, že budu tRAPlovat, dokud to posype.Věru pecka lajfstajl. Wow. Kde byl Řezník? Na jatkách? Porcoval Hegerovou? (02.11.2016)

Zábava??? Ano, ale může být chápána dvojsečně, jednak jako zesměšnění "normálního byť zkostnatělého světa" nadupaným triem rapíků, nebo jako zábavná a vyvážená konfrontace těchto dvou světů. Jistěže záleží s jakou stranou se divák kamarádí víc. Žel výběr oněch konfrontačních opozit je hodně extrémní - pražští důchodci, komorní trio, úřednice na matrice, spolek obdivovatelů Josefa Jungmanna; druhá sorta příběhů z romského ghetta, rádia, základky či s fotografem, jsou jen takové pozérské bezpointové vložky. Samozřejmě dovětek s HH vše uvádí na správnou liberální a tolerační vlnu. Můj top track je ovšem trio DJ's kontra komorní trio, kde se nepřekvapivě na afektované straně nacházejí oni vzdělaní hudebníci a gramoši jim celkem přesvědčivě argumentují. Mimochodem, že je to o těžké póze? Jistěže, co v (sub)pop-kulturním světě není? PS: Všechno je to o toleranci, a já -byť lapena v averzi vůči přebujele konzumnímu hip-hopovému světu- tento film akceptuji hlavně v myšlenkové rovině střetů, možná ho chápu špatně, příliš idealisticky. A ano, zcela určitě se RAPublika stane kultem pro divactvo, které hip-hop rádo. 80% (30.05.2009)