Česká RAPublika

Při sledování tohohle filmového dokumentu se člověk asi nevyhne konfrontaci se svým vlastním přístupem k rapu a hip hopu. Za hopera se v žádném případě nepovažuju (nejsem součástí té kultury, nenosím ty hadry, netancuju, nedělám grafy, neskrečuju, nechodím na hip hop koncerty), ale hip hop samotný poslouchám často a rád. Samotná hopová kultura mi poslední dobou leze spíše na nervy, docela trpím myšlenkovým a hodnotovým úpadkem hip hopové komunity, pro jistotu poslouchám převážně cizojazyčný rap kterému nerozumím (miluju francouzský a španělskojazyčný hip hop). Zrovna nedávno, když jsem si pouštěl starý song od CHAOZZ o diskofilech, jsem si s pousmáním uvědomil, že přesně tím, proti čemu tam CHAOZZ rapujou se dnešní hip hop takřka stal - je to mainstreamové disko, sice dost přisprostlé, ale když se podívám na lidi, co ho poslouchají, tak před nějakými 15-17-ti lety jsem podobné potkával na diskotékách, kde jsme coby metalisti chodili prudit. Takže jak vidno, můj vztah k hip hopu je docela rozporuplný, mám ho hodně rád jako hudbu, jako hru se slovy, vadí mi, že se svým zmainstramovatěním docela vyprázdnil. Dobrý hip hop (nejen hudebně, ale i textově), se prostě dneska musí hledat. A jen tak pro pořádek pro některé komentující - stejné vylízané, vyhulené a vychlastané debily, o kterých píšete, že poslouchají hip hop, najdete i mezi posluchači Kabátu a podobných.... Takže k filmu. Nic jsem od něj nečekal, snad proto jsem byl mile překvapen. Myslím si však, že tenhle film přišel pozdě, před takovými 4-5 lety by byl vhodnější. Orion je sám o sobě bez debat, je to jeden z těch, co s tím tady začínali, jeho "zásluhy" zastiňují některé stínové zóny, líbí se mi jeho otevřenost: "všechno co jsem chtěl říct, už jsem řekl", "už je mi přes třicet, prostě potřebuju nějak vydělat nějaké prachy". Taky ale na něm jde vidět, že místy dost kalí (možná součást filmu he, he), pravda, z PSH mám radši jeho kolegu u majku 518, kterej mi ve filmu strašně chyběl. Hodně překvapivě potěšujícím dojmem na mě působil James Cole. No a samotný scény filmu jsou tu parádní (konfrontace s Českým triem, karvinské ghetto, hodina s hodně suverénní a ničím se nenechající rozhodit lingvistkou) tu na pokraji trapnosti (Orion ve škole, SuperCrooo na ulici s mladými Romy), tu dost husté - návštěva na magistrátu, kde si Hugo Toxxx užíval roli suverénního fracka a paní z magistrátu využívala své mocenské postavení k prosazování svého názoru (tohle na mě nějaká úřednice spustit, tak po ní asi skočím). Kapitolou samou o sobě a pro mě nejlepší částí filmu je závěrečná spolupráce s paní zpěvačkou Hanou Hegerovou. Hegerka je prostě profesionálka každým coulem a její hláška: "Jde to špatně, ale snáším to dobře" mě prostě usadila. Takže, pokud neodsuzujete hip hop jako celek jen proto, že se vám ta hudba nelíbí, nebo máte blbé zkušenosti s mladými přidrzlými fracky v hopovém oblečení před vaším barákem, vřele tento humorem nabitý dokument doporučuji. Možná si pár postojů a názorů upravíte, možná si řeknete, ale jo, třeba si někdo myslí o mě, že jsem debil, protože poslouchám (doplň sám/sama), možná se přesvědčíte o tom, že to jsou fakt blbci..... (06.09.2009) (méně) (více)