O kominickém učni a dceři cukráře

Kominictví jako profese je zajímavá, náročná obzvláště z hygienického hlediska. Sledujeme Tomáše, jak pod dohledem svého strýce se snaží proniknout do tajů tohoto nevšedního a přece tak potřebného řemesla. Není divu, že pokud se na učně nepůsobí dobře, tak z oboru uteče, a zkusí to, pokud přežije první učení a neskončí na úřadu práce, tak ještě jiný obor. Cukrář či pekař, to je daleko od kominického řemesla. Pekař, ten se nemůže dívat moc na televizi, a tak se kamery občas dívají na něho. Pekař vstává v noci a usíná ve dne. Cukrář to má naopak. A tak beru tenhle film jako příspěvek a ocenění lidí, kteří se věnují těmto pracem. (23.04.2011)

Na to, že jde o vánoční film pro děti, se tu mluví dost hrubě (např. "Zmiz, parchante! Chcípneš hlady!"). Hlavní protagonista zažívá až hororové množství příkoří na všech frontách – to by nevydržel ani dospělý, natož dítě (i když ty jsou, pravda, leckdy odolnější...) – a babička Libuška do toho úplně nemístně pronese: "Tady si musíš poradit sám, na zázraky spoléhat nemůžeš." – jako kdyby snad do té doby Tomášovi nějakým kouzlem pomohla. No ale konec dobrý, všechno dobré. (08.01.2023)

O komickém učni a dceři cukráře je na první pohled vcelku nenápadný TV film na pomezí sociálního dramatu a vánoční pohádky, který na druhý pohled zaujme právě díky této žánrové hybriditě, ale i díky vizuálnímu pojetí v netradičních odstínech. Hlavní postava Tomáše zakusuje všelijaká úskalí ze strany zlých a závistivých lidí ve svém okolí, nicméně díky své neochvějné povaze a za pomoci de facto "kouzelné babičky" v přesném podání Libuše Havelkové se mu daří vše překonávat. Při projekci jsem Tomáše opravdu litoval a přál jsem mu, aby nakonec vše dobře dopadlo. V neposlední řadě chválím dobře zvolené exteriéry v Jimramově. (26.12.2023)

Tento film mi v době jeho zrození úplně unikl a teď mě mile překvapil. Má náladu, kameru, hudbu, herce, vše je vyvážené a to, že se vleče, nevadí. Jako vánoční pohádku pro děti to lze chápat jen v případě, že jsou děti otrlé, protože útrapy hlavního hrdiny jsou chvílemi velmi nesnesitelné a stále stupňované. Film dobře působí i jako dokument určité doby. Mile mě potěšil Pavel Zedníček, ostatně jako vždy, když ze sebe přestane dělat pitvorného blbečka a skutečně začne hrát. Ráda se znovu podívám. (23.01.2015)

Hezké sépiové filtry, retro-atmosféra a ucházející výkony dětských představitelů, navíc natáčeno v městečku, kam jsem chodila na základní školu:) Bohužel mi ale dost vadilo, že hlavní hrdina byl ustrkován snad každou osobou, se kterou přišel do styku (až na kouzelnou babičku) a pořád byl bez vlastního přičinění "omylem" v průšvihu. Když se ale podívám na současný hnůj považovaný za českou pohádku, je tohle vysoký nadprůměr. (13.02.2011)