Rozervaná objetí

Tradicne silny pribeh, ktory by mozno v rukach ineho rezisera vyznel absolutne banalne, ale pod kridlami majstra Pedra je z neho opat majstrovsky kusok. Preco sa mi filmy Pedra Almodovara tak neuveritelne pacia? Pretoze maju dusu, srdce a hlboku pointu. Jeho vykreslenie reality a hlavne vnimanie sveta su pre mna nieco nadpozemske a dufam, ze sa pozemskymi nikdy nestanu. A panovi reziserovi musim podakovat este za jednu skutocnost, a to, ze skrz jeho filmy vnimam aj uzasny herecky talent Penelopy Cruz, ktora rastie kazdym jednym zaberom, kazdou jednou replikou, kazdym jednym vynimocnym scenarom, ktory sa jej dostane do ruky. Ku koncu filmu som mala az sialene uzkostny pocit, ktory mi sice pri Volver chybal, ale opat mi ho Los Abrazos Rotos prinavratili. (05.09.2009)

Možná pro každého tvůrce přijde jednou chvíle, kdy zatouží vyznat lásku své práci. A bez ohledu na věk, um a zkušenosti bývá vyznání lásky spojeno s koktáním, ruměncem a rozpaky, až na ten detail, že tady nepostihlo umělce, ale diváky. Jasně, Vše o mé matce nebo Mluv s ní to není, ale neštěkali bychom v tom případě, že A.P. točí pořád jedno a totéž? Je to totéž a není; nechybí vášně, žárlivost, osudová tajemství, zničující síla tvoření, barvy, až oči přecházejí a Penelópe, ale současně výsledná koláž tvoří jiný obraz, než na jaký jsou pravidelní návštěvníci Almodóvarovy galerie zvyklí. Někdo tím bude zaskočen a bude snímku vytýkat melodramatičnost, banalitu a neoriginalitu, já ale patřím k těm typům, které víc potěší vánoční překvapení v podobě šály a rukavic než když půl roku dopředu vědí, že dostanou Rolls-Royce, a k těm potížistům, kteří si při prohlášení "tohle jsme viděli už tisíckrát" nejsou schopní vybavit jediný snímek. Zato jsou schopní úpěnlivým pohledem přimět svého spolunávštěvníka kina, aby zaplatil částku za nepřítomné další dva diváky nutné k tomu, aby se hrálo, a přispět tak k vítězství Almodóvara nad krizí (za cenu mrtvých duší). A druhý den vyhrabat z lednice poslední letošní rajčata a s domácím gaspachem se usadit na zahradě, na kterou dopadají sluneční paprsky posledního slunečného dne letošního roku. (13.11.2009)

Velmi dobře zpracovaný film o nešťastné lásce, žárlivosti, zradě a o tajemstvích zdánlivě zapomenutých. Almodóvar zasadil tento příběh do třech časových linií ve kterých bylo poměrně jednoduché se orientovat, což bývá u jiných filmů někdy problém. Nádherná vztahová záležitost, kde vyčnívá role přesvědčivě zahraného Harryho, či Matea v podání Lluíse Homara. A pochopitelně Almodóvar moc dobře ví, proč obsadil opět Penélope Cruz do role Leny, které ta role opravdu sedla jak na míru šitá. Dalším plusem byl soundtrack Alberta Iglesiase a mně se navíc moc líbila písnička Werewolf od mojí oblíbenkyně Cat Power. (13.09.2012)

Překvapení. Nečekala jsem nic, dostala malý skvost v podobě nevšedního příběhu. I když jde o dost často užívaná témata (nemoc, milostný troúhelník, žárlivost), ale v žádném případě se nedá mluvit o klišé nebo kýčovitosti. V samém závěru objevujeme velice silný vztah takřka rodinné pouto. I když některé bolesti nikdy nepřebolí, vyrůstá nový život v podobě velmi silných vztahů i znovu setříhaného filmu. (25.11.2014)

Scenar k filmu je fajn, a dokaze divaka zaujat, ale Almodovar /az na par vynimiek/ ma nedokaze strhnut a zaujat svojim filmom tak, ako sa to darilo povedzme Spielbergovi alebo hoci aj Wellesovi. Film stoji a pada na Penelope Cruz, ktoru si proste divak musi zamilovat, aj keby nechcel. Nie som ziadny Almodovarov fanda, ale 75 % dam. (18.06.2013)