Město duchů

Film má několik rovin, které je třeba posuzovat odděleně, protože bohužel ne ve všech bylo dosaženo solidní kvality a záměru tvůrců. V tomto smyslu je kamenem úrazu patrně scénář. Výborně rozehraná zápletka...Následuje přesun do exotického prostředí...Zde kafkovské sevření jeho neutěšenými podnebnými a životními podmínkami, bizarními postavami (opicí počínaje, strážcem vstupu do baru konče), neustále přítomnou nejistotou, pocitem, že ONI (kdo?) O MNĚ VĚDÍ (co?)...Na tomto základě se rozehrávají další kafkovské vstupy (a la špikovací nůž v kuchyni), mezi něž mj. patří snová kráska, kterou lze získat (ano, jako ve snu nebo když FK vypráví), zákeřný komplic, nedůvěryhodný boss a jiné dusivě ambivalentní bytosti, jež vás všudypřítomně obklopují (domorodci nebo tahači za nitky? oběti nebo štváči? nevědomí nebo cynicky vychytralí? spojenci nebo zkázonosní spiklenci?). Potud dobré a vysoce potenciální, podpořeno výbornými herci (Skarsgård, Dillon, Depardieu, domorodci). Roztáčející se dějová vrtule je ale nezvládnutá - kompozičně i režijně - a ze scénáristického hlediska ji lze považovat za nedodělek, natočený patrně ve spěchu a pod časovým tlakem. Jako eventuální rehabilitace těchto záseků pak asi nepostačí jakoby nalepený a skoro parodický happy-end, byť po něm jinak každý skrytě nebo otevřeně toužíme. (23.02.2012)

Matt Dillon mě velice příjemně překvapil, vůbec jsem netušila, že si vyzkoušel i režisérskou stoličku.. Příběh o podvodnících, kteří se mimo jiné podvádějí i navzájem mezi sebou, se mi zamlouval, já k tomu přistoupila tak, že všichni lžou a tudíž jsem se nemohla splést.. Pomalé tempo vyprávění mi vůbec nevadilo, atmosféra snímku skvělá, herci výteční.. No a samotný závěr mě vyloženě potěšil, sice si nejsem jistá, jestli by tohle někdo udělal, ale chci věřit, že by se někdo našel, třeba Matt Dillon.. (24.08.2021)

Matt Dillon je naštvaný. A má prečo. Najväčšou záhadou súčasného Hollywoodu je fakt, že štúdiá úplne ignorujú herca, ktorý nielenže (príliš) dobre vyzerá, ale vie i (veľmi) dobre hrať, ako ukázal v 80-tych rokoch. Niečo na tej Mary je a Nebezpečné hry nie sú práve filmy, ktoré by stavali práve na Dillonovi. Naštval sa a sám zrežíroval film, ktorému tá vášeň (príliš) uškodila. Mesto duchov by vyzeralo ako podpriemerný televízny krimithriller nebyť zaujímavého, svižného strihu, takže napokon nie je až taký nudný, akým by mohol byť za iných okolností. Tie hviezdičky sú v podstate za frajera Dillona. (10.06.2006)

Už jen název napoví, jak "neobyčejný" film Město duchů je. Nuda, nuda, šeď, šeď. Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy tak rád viděl závěrečné titulky, protože Dillonův režijní debut skončil naprosto katastrofálně! A nepomohlo mu ani rádoby drsné thajské prostředí, Depardieu, nebo varovné video s popravou. A když jsem se těšil alespoň na Nataschu, tak se objevila krátce, nemastně neslaně, dějově téměř zbytečně a nečekaně (...) se vychrupla s Dillonem. (11.07.2003)

Potem, vhkostí a oprejskanou barvou omítky doprovázený snímek, který si nezaslouží až takovou kritiku. Stačí neřešit zbytečný detaily a ponořit se do zvláštně tísnivé atmosféry, jejíž tíhu alespoň v momentech prosvětlí zvláštně hypnotický, svobodný pocit, že Kambodža je možná to pravý místo, kde chceš na všechno zapomenout. A proto i škoda, že některým pasážím není věnována delší stopáž, protože při přítomném svižném střihu by to nebyl problém. Jo, třeba při scéně cesty na lodi s warm upem před psychedelickou party, kdy dokonale vyznívá bezstarostnost, kterou bylo hlavně v devadesátkách v asijských zemích možný zažít, než přišel absolutní turistickej hype se selfie idiotyčema. V tom si pak říkám, na jakej film to vlastně koukám - a tady leží vlastně ten hlavní problém Města duchů - že občas neví, čím chce být. Nakonec ale...není to jedno? Jo, vlastně je...proč ne, když jsem si to užil. A mimochodem, čtvrtou hvězdu za skvělý herecký výkony. (22.03.2020)