Princezna a žabák

Disneyovka s motivy a atmosférou, která se rovná nejlepším filmům Tima Burtona. Příběh o /ne/princezně s tmavou pletí zasazený do New Orleansu překvapil temnými motivy, stínem čaroděje vůdů s vlastní identitou a hrůzu nahánějícími scénami se záhrobními "přáteli". Jakoby si u Disneyů vzpomněli na svoji starou klasiku a ještě ji pořádně vytunili. ____ Samozřejmě i tady máme dvojici komických pomocníčků, ale světluška Ray se obvyklému disneyovskému komparsu vymyká. Jednak, v podstatě, tragickou láskou, ale i způsobem boje, který je odvážný a zároveň i poetický - maličká světélkující muška zahání obrovské stínové přízraky. ___ I tady jsou písničky, ale mají na rozdíl od obvyklých sterilně vyumělkovaných songů říz, protože jsou silně poznamenány jazzem. A třeba písnička i tanec matky Odie z močálů dokáže strhnout i dospělého diváka. ____ Samozřejmě i tady máme záporné postavy, ale nejsou šablonovité. Kouzelník vůdů je opravdová příšera bez citu. Dívka, která zastupuje nevlastní sestru, není zlá, jen zhýčkaná a rozmazlená. ____ Po dlouhé době se u Disneyho povedlo natočit film, který sice převzal všechny povinné trademarky, ale posunul je dál a dal jim širší rozměr. /23. 12. 14./ (23.12.2014)

Bažiny New Orleans, nádherná staromilská animace and all that jazz, tentokráte v orchestrálním provedení složeným z muzikálního aligátora Louise aka Armstronga, chudé černošské krasavice, prince-spratka-žabáka a láskou poblouzněného světlušáka, který vidí jen světlo své lásky. (láska na dálku dostala skutečně neobvyklý rozměr) Princezna a žabák funguje jako sentimentalní pocta městu, jakési New Orleans, I love you, tradiční pozdrav z 2D minulosti a odzbrojující bezelstná naděje v lepší budoucnost, American dream 009, ne nadarmo připomíná ona rodina aktuální First Family. Navrch oceňuji, že magnátovu rozmazlenou blonďatou dcerunku nehodili do pytle s nápisem "mrchy s iq houpacího koně" . Varování pro žabáky: pozor, po premiéře na vás budou slintat dvounohé obludy. (Viděno v originálním znění se simultánkou) 7/10 (25.11.2009)

49. celovečerní Disney Kino Otava bude moje spása :) Klasické placaté Disneyovky žijí a daří se jim velice dobře. Miluju každou minutu na téhle žabí jazzové jízdě a užívám si ten New Orleanský touch (jak ho často líčí Anne Rice v jiném žánru) ve velkém stylu. Švětlušák, voodoo i trhlá meziválečná blondýna mě berou za srdce. Tianin Palace beru za svůj - kde jinde si štrejchnu art deco, aligátora s trubkou a variaci na Josefínu bez banánu? A ty žáby a had... krásné. Báječné, bůh žehnej vyhnání 3D nevkusu. Takhle jsem se nebavila (a netetelila) od dob Dumba a Pocahontas. (01.03.2010)

Kouzelná animace, nápaditá čísla... a to je, bohužel, vše, kvůli čemu stojí vyrazit do kina. Kromě toho už Princezna se žabákem nabízí jen velmi vratkou romantiku, otravné ženské postavy (od té hlavní až po tu úplně nejvedlejší) a až příliš průměrný scénář, jemuž na rozdíl od animátorů dojdou nápady po 10 minutách. Škoda, těšil jsem se víc než na všechny pixarovky dohromady. (30.12.2009)

Mám takový dojem, že tvůrci tohohle filmu klasické disneyovky upřímně a ze srdce nenávidí. Nenechte se zmást všudypřítomným nostalgickým vzdycháním o návratu k tradicím – když přijde na ty důležité věci, má toho Princezna a žabák se svými předchůdci společného sakra málo. Přítomnost (zapamatovatelné, hurá!) hudby je konečně obhájena prostředím, zvířátka a komické prvky, třebaže chvílemi přetažené přes čáru, konečně zase slouží i něčemu jinému než roztomilosti a v jádru příběhu stojí potřeba napravit za přispění krokodýlího Louise Armstronga, senilní vúdú babky a zhulené světlušky špatné vlastnosti protagonistů. Ale především se film ostře vyjadřuje k fenoménu disneyovské princezny, nahrazuje veškeré její negativní rysy a otevřeně říká, že spoléhat na náhody a kouzla je volovina a že bez tvrdé práce a vlastního přičinění to jaksi nejde. Neskutečně osvěží, že láska ke zbankrotovanému princi se šarmem Zappa Brannigana nepředstavuje lístek k prolenošené existenci, ale prostě jen jednu z mnoha součástí šťastného života. K tomu přidejme tuny jazzu, New Orleans, Charlotte coby snad až přespříliš optimistickou ukázku, jak by taková klasická princezna vypadala v reálném životě, osobitou animaci a výstavbu a nelze být nespokojen. (18.08.2014)