Valčík s Bašírem

Dobré ráno Libanone. Ať se splní Tvé sny. Ať skončí Tvé noční můry. Tvoje přítomnost je požehnáním, Libanone. Jsi rozerván na kusy. Vykrvácíš v mém náručí…… Pod záminkou ztráty paměti mužů, kteří v Libanonské válce odehráli ,,svoji roli“, oživuje Izraelský režisér paměť ostatním a neznalé poučuje. Zajímavá animace, solidní tempo vyprávění, téma celosvětové, ale přeci jen názvy jako Osvětim, Dachau, Terblinka se mnou pohnou více. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** Co uvidíme (možná) příště? Každá země, jenž vedla válku, má svoji temnou minulost. Paměť nepotřebuje oživovat jen lid Izraele!!! (27.07.2009)

Tento animovaný príbeh rozhodne nie je pre deti, hoci kvalita a príťažlivosť animácie je natoľko lákavá, že som mal problém deťom vysvetliť, aby opustili izbu. Dialógy sú tak vážne akoby išlo o hraný film, často na hrane dokumentu. Je tu množstvo vizuálne úžasných scén. Súhlasím ale s užívateľom Sawym, že jednotlivé fragmenty vám uviaznu v hlave viac ako celok. Dlho mi trvalo, kým som sa k tomu dostal a počas sledovania som si nadával, že som mal dať filmu šancu skôr. Tento film je vlastne nefalšovaným, vážnym vojnovým filmom, len v animovanom podaní. Super. 80%. (26.12.2014)

Příběh je silný a poutavý. Díky takto dobrému filmu se svět alespoň dozví, že genocida není v součansosti výhradně africkou záležitostí. A upozornění takového významu dodává snímku i humanitní a politický význam. Díky zvolené formě vyprávění a nezaujatému úhlu pohledu se naštěstí nejedná o žádnou patetickou agitku, ale o uměleckou výpověď o válečných zvěrstvech. Bohužel trošku pokulhává provedení. Zatímco pohyby postav, či například kresba prostředí jsou na té nejvyšší úrovni, animace tváří, zejména pak jejich grimas mi přijde nevydařená. To způsobuje, že sekvence v nichž při vyprávění svých příběhů, vidíme pouze záběry obličejů působí prkenně a oproti ostatním scénám nudí. (05.06.2009)

Válka... To je zk*rvenej hnus... A je a je a je!!! ,,Proč že to máš v ruce zbraň?'' ,,Řekli mi, ať si jí vezmu...'' Válka je ukázka lidský tuposti... A je a je a je!!! ,,Proti komu že to válčíte?'' ,,Nevim... dycky se někdo najde'' Válka je nesmysl.. žije svym vlastnim životem a neexistuje snad nikdo, kdo jí potom, co propukne, řídí... možná si někdo myslí, že jí řídí, ale neřídí.. A je a je a je!!! ,,Proč střílíš??'' ,,Nevim..všichni střílí'' Válka je droga, která z lidí dělá zvířata. Větší zvířata, než jsme v běžném životě... A je a je a je!!! ,,Co se to vůbec děje??'' ,,Jak to mám vědět? Prostě střílej!!'' Dokument je prostředek, jak to lidem konečně nacpat do hlavy!! Všem lidem.. když je k tomu krásná podbízivá hudba a líbivé zpracování, tak si to lidi snad už dohajzlu uvědomíme ne??? Co??? Ne... je to fuk. Ikdyby vzniklo milion dokumentů u kterých si zapláče i ten největší fašista, tak do sebe těma klackama budeme řezat i v hrobech.. (20.02.2009)

„Dokud maluješ, je to v pořádku, ale nenatáčej“ zní prosba jednoho z režisérových přátel a je to zároveň nejlogičtější opodstatnění animované formy. Folman si může dovolit ukázat nám nepřikrášlenou pravdu, ale zároveň má obrovský rezervní prostor pro vlastní fantazii, pro ukázáni záběrů, které by jako dokumentarista nikdy nezískal. Sledujeme jakousi objektivní realitu subjektivním pohledem. Reálné události nám vyjma té poslední, zlomové, nejsou zprostředkovány stylem důsledné rekonstrukce, nýbrž nesouvislých úlomků paměti, do níž se vždycky nejvíce zaryjí ty nejvýraznější momenty. Jiné jsou z ní zase vytlačeny kamsi do podvědomí, jehož probádání je Folmanovým cílem – chce najít vnitřní jistotu, oddělit noční můry od skutečně prožitého. Rozdíl mezi obojím stírá důsledně (titulní valčík je toho dobrým důkazem). Prolínáním snu a reality jakoby neustále zpochybňoval možnosti našeho poznání. V závěru podaným důkazem, že si nevymýšlel, nás vrací nohama na zem, je to jako náhlé probuzení. Když vezmeme v potaz nadále nejistou situaci v Gaze, lze dokonce mluvit o dvojím probuzení – z filmu animovaného do filmu dokumentárního, z filmu jako takového do okolní nefilmové reality. Marně bych mezi loňskou produkcí hledal něco audiovizuálně oslnivějšího a v hledání nových cest (sebe)poznání originálnějšího, za poněkud nešťastné však považuji zakomponování elementů tradičního dokumentu (především výpovědi mluvících hlav), které Valčík štěpí na dva značně odlišné snímky. Soudě dle vlastního, nijak výrazného emočního zážitku, nelze vycházet vstříc pravdě i divákovi. Ne současně. Chápu ale, že jde do jisté míry o problém individuální, závislý na přístupu každého diváka: chci sledovat napínavé drama s nečekaným vyústěním, nebo pokus pravdivě vypovědět o jedné pozapomenuté kapitole dějin? Nějak jsem se nedokázal rozhodnout. 80% Zajímavé komentáře: Tetsuo, Renton, Marigold, kiddo, Niktorius, kikuka (12.03.2009)