Football Hooligans International
Obsahy(1)
Všetci vieme, že futbaloví výtržníci - rowdies - sa zrodili vo Veľkej Británii. Ale nepekná, násilnícka stránka tejto nádhernej hry sa brutálne prejavuje aj inde, veď futbalové násilie prekvitá vo všetkých krajinách sveta. Program "Football Hooligans International" uvádza Danny Dyer, hviezda filmu Football Factory Danny Dyer, ktorý nám predstaví historickú i súčasnú tvár futbalového násilia vo Veľkej Británii. Danny bol fascinovaný touto témou, čo ho viedlo k rozhodnutiu vytvoriť prieskum výtržníctva ako jedinečnej subkultúry. Z tejto unikátnej perspektívy sa divák vydá na cestu do brutálneho a niekedy bizarného sveta futbalového výtržníctva. Počas cesty okolo Európy a Južnej Ameriky sa Danny stretne s firmami a preskúma sociálne stránky problému chuligánstva, ako ich formovali mestá, kde násilníctvo vzniklo, a to kultúrnu integráciu, cudzie spôsoby chovania sa alebo kultúru užívania drog. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (32)
Pre každého futbalového nadšenca, či už z radov pasívnych fanúšikov z pohodlia obyvačiek alebo tých priamo zúčastnených v kotloch svojich klubov, je tento dokument povinnosť a radosť sama o sebe. Výpovedná hodnota celého projektu mi ešte viac dáva za pravdu, že bez futbalu a vyvádzania na tribunách si už svoj život asi ani neviem predstaviť. ()
Exkluzívne nahliadnutie, s anglickým hercom Danny Dyerom, do života futbalových rowdies. Násilie v mene futbalového klubu je odsudzovanou, ale hodne rozšírenou formou zábavy chuligánov po celom svete. Tvorcovia tohto dokumentu sa nakontaktovali na tie najtvrdšie jadrá klubových ultras. Celý natočený materiál nezaujato, objektívne spracovali a podarilo sa mi vyprodukovať mrazivú desaťdielnu sériu - "Football Hooligans International". ***** ()
Výborný guide po fotbalových firmách v různých koutech země. Po velkém úspěchu první epizody, která pojednávala o anglických hooligans, se k názvu Football Hooligans připojilo International a moderátor tohoto projektu Danny Dyer nasedl s celým crew do letadla, aby nám mohl ukázat, jak to chodí v takových společenstvích napříč spektrem nejen národním, ale i kulturním či sociálním. Pro tyhle lidi není fotbal jen sportem, je pro ně jednoduše vším, dýchají ho, žijí jím a klidně by za svůj klub položili i život. Dyer, který se osvědčil už v tématicky stejném filmu The Football Factory a který je sám velkým fotbalovým fanouškem (klubu West Ham United) je tou správnou osobou, která nám tento pro spoustu lidí nepochopitelný a bizarní svět představuje. United Till I Die!!! ()
Pokud nejste fanoušek fotbalu, neskýtá pro vás tento dokument moc zajímavého. Díl s magorem, který se chlubí tím, jak na hřbitově znásilnil jiného fanouška do prdele, mě utvrdil v tom, že extrémy v jakékoliv podobě jsou škodlivé a že ultras jakékoliv klubu jsou ve veliké míře jenom tupý primitivové. 61% ()
velmi velmi zaujimavy projekt...ktory potesi nejedneho fanusika najsledovanejsej hry na svete...Cele to uvadza Danny Dyer, ktoreho sme uz mohli zhliadnut v nie neznamych vecickach...Human Traffic...a hlavne nekomercny The Footbal Factory, ktory oproti brachovi Green Street Hooligans zakladal viac na realnosti a autentickosti. A football Hooligans international...je k tymto filmom este taky akysi bonusik...ktory kazdopadne treba zhliadnut. Danny Dyer cestuje najvacsimi futbalovimi krajinami sveta...a v civile a utajeni sa nenapadne snazi preniknut az k tym najvacsim bossom futbaloveho podsvetia, ktory organizuju a manage-uju svojich rowdies !!! Danny postupne prechadza anglickom, skotskom, balkanom, holanskom, ruskom, argentinou, braziliou, tureckom, talianskom...a zastavi sa aj v susednom polsku. Ja som az nie taky futbalovy fanda...ale dokument ma tak ocaril,ze musim 5/5...nazdar ()
Ako futbalového fanúšika, ktorého ešte o čosi viac ako samotný futbal zaujíma dianie na tribúnach (všetko to asi začalo na legendárnom zápase 1.FC Košice-FC Spartak Trnava, keď v boji o titul zvíťazili Rezešovci nad Póórovcami 4:0, aj keď na hokej som chodil podstatne skôr a videl som konflikty najmä medzi fanúšikmi môjho a susedného mesta počas vzájomných súbojov v hokejovej extralige, predsa len toto bol asi ten správny impulz) to bol poučný dokument aj keď si nie som istý, či som videl všetky jeho epizódy. Nezabudnuteľný boli najmä poľskí kibici Cracowie Krakow a ich konkurenti z Wisly, pochopiteľne balkánci či Petrohrad a Spartak oskva, ktorého fanúšikovia v Košiciach tiež čo to zo svojho "repertoáru" predviedli. Pekná sonda do tvrdého jadra (latinská Amerika je už trochu cez čiaru, v istých momentoch aj Turecko). Lenže fanúšikovia vedia aj príjemne prekvapiť. K tým najlepším patrili, opäť v Košiciach, fanúšikovia Cliftonville Belfast po prehre v predkole Ligy majstrov 0:8, keď po skandovaní mena vlastného brankára si stiahli treky na pol žrde :-D, záverečné spoločné spievanie pesničky "Glory, glory, hallelluja..." oboch táborov, fanúšikovia Brondby Kodaň opäť na stretnutí v Košiciach a z tých novších zápasov fanúšikovia reprezentácie Walesu v Trnave a dalo by sa pokračovať. Hooligans nie je iba o násilí na tribúnach, častokrát má väčšiu silu to najlepšie choreo... ()
HOOLIGANS FOREVER! ()
Výborný zpracování materiálu okolo hooligans. I průvodce Danny Dyer mi tam sedí. Díly mám seřazené, tak jak jsem je viděl. První díl - Balkán: A co taky čekat od země, kde se vše trhá díky válečnému konflikt. Ani si nedovedu představit, co by se dělo při střetu Chorvatsko - Srbsko. Fascinuje mě, že tady někteří fanoušci vůbec nemají zájem o fotbal. Takový nechápu. Druhý díl - Turecko: Tady se hlavně pořád zaměřuje na průšvih s ubodáním dvou fanoušků Leedsu. Ale rivalita mezi Galatasarayem a Fenerbahce musí být obrovská, ta atmosféra na stadióně musí být pekelná. Je tu zmíněná i kultura nožů. Docela se divim, že někteří fotbalisti sem jdou hrát dobrovolně. Třetí díl - Holandsko: Aneb pohled na rivalitu mezi Ajaxem Amsterdam a Feyenordem Rotterdam. Nahlédnutí do země, kde po sobě hází zápalné lahve, bomby a nejrůznější druhy pyrotechniky. No vážně jsem rád, že tohle k nám nedorazilo. I když policajti vypadali, že to před a během zápasů zvládají. Díl čtvrtý - Argentina: Tohle je úplně jiný svět, člověk z Evropy to nedokáže pochopit. Fanoušci jsou tady opravdu dvanáctým hráčem. Ale přiznám se, že taktice - přerušit zápas, abychom nedostali víc gólů - tomu nerozumím. Díl pátý - Itálie: Jedna z opravdových bašt fotbalu. Rozebírá se tady hlavně Juventus a Atalanta Bergamo. Opakují se tady průšvihy, jako zápas Juventus - Liverpool, nebo smrt italského policisty. Řeč přijde i na Paola di Cania a Danny si vyzkouší přebíhání při derby Lazio - AS. Docela originální nápad. Díl šestý - Brazílie: A další bláznivý fanoušci se představují. Brazilští Torcidas nesahají daleko pro zbraně a střelba na autobus soupeřů je očividně na denním pořádku. Jinak opět se rozebírají oběti a hlavní kluby a fankluby země. Po této epizodě jsem docela šokovaný, tady bych se na fotbal na 100% nevydal. Díl sedmý: Polsko: Vznik Hooligans s v sousedním Polsku. Debry Cracovia - Wisla. Krakow - Město nožů. Jo, o polácích víme, že jsou ostrý kluci, jen to vidět kolikrát, když vyrazí jen tak na Baník. Ale nůž hozenej na hráče, to je mazec. Jinak jako v každé zemi jsou tady zmíněné problémy, pobodání a ubodání. Díl osmý: Rusko: Ruské gangy hooligans taky nevypadají zrovna mírumilovně. Logické zastávky Moskva a Petrohrad. JIná země, ale alespoň částečná Fair play domluva. A docela mě překvapila dívčí hooligans skupina. Díl devátý: Skotsko: Co čekat jiného než Celtic x Rangers. Náboženství dělá své. Tohle není obyčejné derby a ty události co se tam dějou, by m ani už neměli překvapit. Dobrej je Alex Fergusson za mlada a Aberdeen. Díl desátý: Anglie: Kolébku fotbalu a také hooligans jsem si nechal na závěr. Story o vzniku anglických starých firem. ()
Projekt který by mohl být skvělý, kdyby jenom neklouzal po povrchu. Scénář se omezil na představení největších táborů, něco málo z historie a pak nejvýznamnější případy násilí. Tolik k dokumentárnímu prvku. Hodně mi chyběla charakteristika fandění v jednotlivých zemích, propriety fanoušků, rozdílné pojetí fotbalové kultury, odlišnost hooligans od ultras, nebo vztah k obyčejným fanouškům na stadionu. Něco z toho se dá vyčíst ze záběrů, jenže zdaleka ne všechno, protože obraz je často dělaný jen na bezprostřední dojem a na efekt. Zajímavé je, že na rozdíl od našich hooligans se ti zahraniční nevymlouvají na provokaci policie, ale sami ochotně přiznávají, že se na stadion jdou hlavně porvat a něco rozmlátit. ()
Danny Dyer prolézá velké chuligánské tábory, nejen v Evropě. Dost dobrý dokument. P.S. Líbí se mi ruský styl. ()
Můj idol Danny Dyer nám ukáže hooligany z celýho světa. Skvělej dokument, u kterýho mi nevadil ani slovenskej dabing. V Anglii dostanete přes hubu, v Polsku do vás hoděj nůž, na Balkáně vás čeká kulka a v Brazílii možná ani nepřežijete. Musim říct, že na Dannyho místě bych se v určitejch situacích hodně bál. Tihle kluci nejsou žádný mazánci. Jinak ten seriál ukáže světlý i stinný stránky týhle kultury a vysvětlí pojmy Hooligans a Ultras, kerý lidi mylně házej do jednoho pytle. Nicméně kdyby dnešní hools měli pokřiky jako Italové, zápal jako Turci, klubovnu jako Nizozemci, slovo jako Argentinci a fér pravidla jako Rusové, bylo by to určitě lepší. Snad se někdy dočkáme druhý série, chtěl bych vidět hools z Německa, Francie nebo i z Čech. ()
Unikátní projekt, který vás vtáhne přímo doprostřed světa fotbalových výtržníků. Laikovi může připdat, že se všude na světě jedná o to samé, ale opak je pravdu. Každá z 10 představovaných zemí má v oblasti hooligans svá specifika. I když se pokládám za fotbalového znalce a o nenávisti jednotlivých klubů (Celtic x Rangers, Feyenoord x Ajax...) toho vím skutečně hodně, tento dokument mi i tak řadu věcí osvětlil. Tvůrci si zaslouží vyhrát nějakou cenu pro dokumentární filmaře-ono totiž není jen tak, zajistit, aby si vůdci skupin připustili Dannyho k tělu a otevřeně s ním mluvili o své vášni. Oceňuji jak autentičnost, tak také objektivitu-Danny se vždy snaží navázat dialog s oběma nespřátelenýmy tábory. Za tento dokumentární cyklus jsem neskonale vděčný, něco takového na našich obrazovkách chybělo. ()
Štvrtú hviezdičku dávam určite za Dannyho Dyera, bez ktorého by to jednoducho nebolo ono. ()
V době, kdy kvůli covidu nebyli na fotbalových stadionech diváci, jsem se mrkl na kousek jednoho zápasu a překvapilo mě, jak je to bez fanoušků mdlé. Výkřiky od hráčů, jak někde na dědině při okresním přeboru a tristní pohled na prázdné tribuny. Fanoušci mi zkrátka chyběli a tak jsem se vrhnul na dlouhou odkládanou sérii Fotbaloví chuligáni. Pravda, je to něco trochu jiného. :-) Musím před tvůrci Fotbalových chuligánů smeknout. Pravděpodobně nebylo vůbec lehké získat kontakty a asi ani moc bezpečné se na některá místa vydat a mluvit s nimi. Ač násilí na stadionech neuznávám, velmi mě bavilo pozorovat zejména kontext vzniku vývoje těchto skupin. Fanouškovské skupiny povětšinou nahrazovaly nefungující společnost (touha někam patřit), vyvažovali politický režim (mohli se scházet alespoň na fotbale), zastupovali rodinu (silné vzájemné vazby) a nahrazovali válku (potřeba se minimálně pořádně porvat). Bitka byla často to nejmenší, krvavá zranění se ukazovala místo medailí za statečnost, zdemolované stadiony a jejich okolí bylo na týdenním pořádku a občas někoho i zabili. Tohle není žádná dramatizace, ale skutečnost. V dílu o bývalé Jugoslávii bylo krásně ukázáno, jak se obrovská fotbalová bitka de facto stala jiskrou, která odpálila příslovečné sudy s prachem a odstartovala Válku v Jugoslávii. Fotbal je jednoduše stále nejpopulárnější sport a je neoddělitelně provázaný s celou společností a série Fotbaloví chuligáni je výtečnou sondou právě do této oblasti naší společnosti. Poznámka na závěr, zde na csfd jsou dva různé profily, nicméně jde o stejnou sérii. ()
a pak že u nás jsou problémy s chuligánama. Doporučuju sledovat toto... ()
Se šámpónsky zvednutým límečkem zažije Danny Dyer zajímavou cestu po celém světě, při které nahlíží do zvyků fanoušků a hooligans jednotlivých zemí. Mnohdy poněkud zbaběle uteče ze stadiónu v obavě o svoje zuby, ale většinou toto divácké zklamání vyléčí setkáním s vůdci fanklubů, které jsou opravdu pozoruhodné - například vůdce výtržníků italských Drughi mu dokonce řekl, že nesnáší nejen jeho, ale i všechny Angličany - Danny je ale jeho host a a tak mu nic nehrozí :-)) Nejlepší díly jsou dle mého názoru : Itálie, Balkán, Polsko, Rusko a Anglie. Na fotbal jsem nikdy nechodil a ani to neplánuji - hokej je mi milejší. Musím říct, že mi odkjakživa chybělo vysvětlení toho, kdo jsou ti, co po svém příjezdu všechno zlikvidují a proč se mezi sebou záměrně rvou - tento seriál mi odpověděl na všechny otázky ()
Pokiaľ vás daná tematika futbalových chuligánov, história vzniku, vzájomná rivalita klubov a podobne zaujíma, respektíve je s vami alebo s určitým obdobím vášho života priamo spojená, potom naozaj nie je čo riešiť. Treba vidieť, povinnosť! Veľmi zaujímavý náhľad do rôznych kútov zeme, okorenený rozličnými mentalitami daných krajín, ich vzťahu k futbalu, vážnosť vzniknutej situácie (tragédia na Hillsborough, úmrtia hneď niekoľkých fanúšikov počas bitiek), minulosť sprevádzaná vojnou (balkánska časť) a mnoho iného, čo pomohlo formovať kult futbalových hooligans... Pôvodne som síce mal v pláne napísať obsiahlejší komentár, v ktorom by som sa konkrétne zopár vetami venoval každej jednej časti, avšak tento nápad som postupne zavrhol a prinášam len niečo stručnejšie ohľadom samotného dokumentu. Čo sa mi možno trošku nepáčilo, bolo, že sa jednotlivým "táborom" dostalo príliš malo priestoru (občas to bolo aj dosť zmätočné), počas ktorého jednoducho nie je šanca lepšie ich spoznať a ani typické znaky ich mentality, či celkové pozadie v ich krajinách. Ale viem, to by som už asi od toho chcel naozaj priveľa a každá jedna časť by musela byť minimálne dvakrát tak dlhá (čo by pre nezaujatých divákov mohlo byť príšerne veľa). Sprievod v podobe herca Dannyho Dyera bol fajn, keďže filmy, v ktorých hral, mám v značnej obľube (Football Factory, Business), lenže niekedy mi zábery na jeho zhrozenú či zamyslenú tvár pripadali fakt zbytočné, dokonca ma štvali. Ale ako vravím, vzhľadom na prínos dokumentu a tému, ktorú predtým ešte nespracoval nikto, nemám absolútne žiaden problém udeliť plný počet. Obľúbené časti: Anglicko (klasika, povinnosť), Balkán (prínosné aj čo sa týka minulosti, aj ohľadom vzájomnej nenávisti srbských a chorvátskych chuligánov), Poľsko, Rusko a taktiež Turecko (ako bolo spomenutú, nenadarmo krajina nožov). Za seba môžem povedať, že počas svojho života som z predstavených fanúšikovských táborov mal možnosť vidieť a zažiť chorvátsku Torcidu (keď hral Hajduk Split u nás v Žiline, narobili tu skutočne obrovský "humbuk", bolo veľa škôd a výtržností, no a na ich strane bolo tuším aj zopár zatknutých - vtedy to bola skutočne sila... mal som tú možnosť zažiť ich aj v následnej odvete priamo v Splite, pretože som sa v danom čase zhodou okolností nachádzal na dovolenke na susednom ostrove Supetar, avšak radosť z nášho nečakaného postupu som musel kvôli vlastnej bezpečnosti dosť krotiť :-); ďalej taktiež srbských Grobarov (Partizan Belehrad); a taktiež ruských (Spartak Moskva).. Inak za zmienku stoja určite aj poľský Gorali (Góral Żywiec - klub z nižšej ligy, fanúšikovské tábory našich klubov majú už niekoľko rokov družbu), tí tiež dokážu celkom veľké veci, pri ktorému sa náhodnému okoloidúcemu asi až rozum zastavuje (teda ako to je teraz neviem, ale pred pár rokmi určite). A ak všetko pôjde ako má, tak sa snáď najbližšie leto pôjdeme aj s partiou pozrieť do Srbska, ktoré chcem navštíviť už nejaký čas a vidieť to tam na vlastné oči... Ospravedlňujem sa za moju viacmenej zbytočnú vsuvku, ktorá väčšinu asi ani nijak nezaujala, ale to písanie mi šlo proste od ruky a ak by to náhodou predsalen niekoho zaujalo, tak nech sa páči :-) 5/5 () (méně) (více)
Dobrej nápad - by nás E. Norton mohl provázet po náckovských ghethech, S. Seagal po ulicích plných kriminality, S. Stalonne po nejkrásnějších vrcholcích zasněžených hor, A. Pacino po zákulisí týmu NFL, atak. Jakože fakt dobrej nápad...další. další. další. ()
RBW FCST 23 ()
Tento seriál som nechcel pozerať postupne od prvej časti, keďže v tejto téme nie som začiatočník. Vyberal som si podľa svojich pocitov. Som bývalý futbalista, hrával som len v detskom veku za klub Venglošova futbalová akadémia (VFA) u nás v dedine Most pri Bratislave, ktorá neskôr pôsobila ako Polygraf a hrávala svoje zápasy v Bratislave v mestskej časti Petržalka. Potom som skončil a onedlho sa dostala do existenčných problémov Artmedia Petržalka, ktorá sa zachránila spojením práve s týmto klubom. Som dlhoročný fanúšik Slovana Bratislava a navštevujem jeho zápasy. Keďže som znechutený momentálnou situáciou vo futbale, zápasy si vyberám, ale napriek tomu sa považujem za skalného, veď som zažil napríklad aj oslavy domáceho titulu a pohára, zápasy s tímami ako Rapid Viedeň, Crvena Zvezda Belehrad, samozrejme derby zápasy a iné udalosti. Vždy som uznával Ultras, mám rád choreografie so svetlicami, ale keďže som kresťan neuznávam kradnutie suvenírov protivníkom, neuznávam prerušovanie zápasov, hádzanie svetlíc a iných predmetov na súpera, bitky a hanlivé pokriky. Preto sa nepovažujem za chuligána. Podľa mňa sa dá povzbudzovať aj bez toho a česť si prejavovať aj inak. A teraz prejdem k seriálu. Je podľa mňa príliš stručný a ide len o podstatné zhrnutie, chcelo by to vážnejší formát s viac dielmi venovanými skoro každej krajine, kde tento fenomén ako tak existuje a rozobraním dopodrobna, nie nalinkovanou dĺžkou trvania. Ako prvý som si pozrel diel o Balkáne, keďže Crvena Zvezda Belehrad sa mi páči ako klub, Dinamo Záhreb tiež, Hajduk Split je v krásnom prostredí s pekným štadiónom a Partizan Belehrad je ďalší obávaný tím. Páčia sa mi aj iné tímy ako Rabotnički Skopje, Borac Banja Luka, Zrinjski Mostar a iné. Veľmi sa páčilo ako to bolo zjednodušené, ale predsa tu by to chcelo dopodrobna rozobrať a chýbalo mi vyjadrenie ľudí z fanklubu Crvenej Zvezdy. Nepáči sa mi však to, že to berú z nenávisti, z pomsty aj keď majú asi najlepšie choreografie, z tou nefutbalovou stránkou nesúhlasím. Ďalej som si pozrel Rusko, kde však rozobrali iba pár klubov aj to nie taký Zenit Petrohrad dopodrobna. Páči sa mi to, že im ide o fair-play a o česť, aj keď tiež nie je správne všetko. Poľsko je špecifické, kým Krakov je násilnícky a zlý obraz chuligánstva a preto ani nebudú jedným z usporiadateľov Majstrovstiev Európy v roku 2012, tak zvyšok krajiny uznáva skôr ten ruský štýl, kde ide o fair-play a o česť. V Krakove ide o život, je to malá občianska vojna, kde napriek tomu, že nezažili vojnu ako v Juhoslávii sa k sebe správajú brutálne a vraždia sa. Následne som si pozrel prvú časť o Anglicku, aby som si pripomenul začiatky. Pekne sa ukázala povaha Angličanov, ktorí ochotne ukazovali svoje klubovne, svoju minulosť a najmä je to možno tým, že väčšina z nich už má zákaz chodiť na štadióny. V Anglicku si totiž s nimi polícia poradila za cenu totálnej kontroly, totálneho monitorovania a vlastne vedia o pomaly všetkých všetko. Škótsko bolo zas o veľkom derby a módnej vlne iných skupín z iných fanúšikovských táborov. V týchto dieloch sa ukázalo, že chuligánstvo sa ľahko dedí, lebo ho berú za životný štýl, kde k niečomu patria, berú to ako dobrodružstvo a únik zo sivého sveta. Holandsko je zas ukážka preberania týchto policajných metód z Anglicka, pretože tu si tiež nectia ľudské životy a prechádza to do nezmyselných bitiek a vrážd. Osobne si nemyslím, že v Holandsku sa to nezastaví aj keď to tvrdia, sú to len reči. To, kde je to skutočný problém a kde sú bitkárske fanúšikovské skupiny až mafiánskymi skupinami, volia si svojich prezidentov v kluboch a majú totálnu nadvládu nad klubmi a často aj políciou je Argentína. To je totálny fanatizmus, šialenstvo a združovania sa chudobných ľudí do partií, za ktoré sú ochotné vraždiť a bojovať. La Doce, teda niečo ako dvanásty hráč je naozaj asi jedna z najobávanejších skupín na svete, ktorá je schopná prerušiť zápas, aby svojmu tímu podľa nich pomohla. Obe veľké derby boli ukážkou nespútanosti a anarchie, ktorá tam vládne, už chápem, prečo sa hovorí, že bláznovstvo ako z Južnej Ameriky. Po vzhliadnutí brazílskeho príbehu mám pocit, že tam žijú tí najhorší, najsurovejší a najšialenejší výtržníci z celého sveta. Vraždy sú roky na dennom poriadku, pre nich je futbal, čiže hra, najdôležitejšou vecou na svete, dôležitejšou ako rodina, nemajú žiadny súcit, žiadne výčitky svedomia a myslím si, že sú dosť šialení. Tá streľba v priamom prenose tomu dosvedčuje, tu je asi najhoršia situácia na zvládnutie na celom svete a mám pocit, že čím bližšie išli k rovníku, tým to bolo horšie. Turci naopak sú najšialenejší z nášho kontinentu to tak vyzerá, majú veľa spoločného s Juhoameričanmi, ale niečo aj s Balkánskymi a Talianskymi fanúšikmi. Rozhodne však sú tiež ochotní vraždiť. Taliani sú skôr na choreografie a občasné bitky, ale ani oni nie sú mierumilovní, napriek tomu, že kritizujú niektorí Angličanov, robia presne to isté v istých smeroch. Korupcia, mafia, vraždy, nože, tyče, fašizmus a mnoho iných vecí dokazujú, že to je choré. V celom dokumente mi niekedy vadili tie opakované frázy a časti, tie pohľady pri cestovaní, ale páčila sa mi guráž s akou do toho išiel moderátor. Za tie roky je to skvelý pohľad do tohto sveta, dobré zosumarizovanie a myslím, že sa to stalo jedným z najznámejších dokumentárnych seriálov, jedným z najšokujúcejších, priamo z centra tohto bláznovstva, ktoré kazí tvár futbalu a nebyť jeho nebolo by toľko zákazov a monitorovania. Zlo plodí zlo. Po tomto vzhliadnutí nebudem mať pochopenie pre tie hlúposti aj keď choreografie budem uznávať, ale malo by to zostať len pri nich. Rozhodne toto bolo však vynikajúce. () (méně) (více)