Odplata

To se nám to ke konci ale pěkně tááááhlooo. První půle má slušný spád a v podstatě nám předkládá všechny zásadní okamžiky. Jenže pak se začne tlačit na pilu a začnou létat třísky. A tím to vlastně končí, protože závěr je takový, jak ho všichni čekali. Odplata, piškot, odpuštění, uzavření se do sebe sama a zase se tlačí na pilu. Ono, přijít o milovanou šlapku, to na člověku zanechá následky...ale kdo na tom všem nese vinu? 55% (13.02.2010)

Nadmíru povedená rakouská variace v duchu skandinávské hnutí Dogma 95. Tedy strohý filmový minimalismus, absence nejen jakékoliv uměle konstruované akční scény, ale i filmové hudby, dlouhé, povětšinou statické záběry, pomalá dynamika střihu, výrazně civilní herecké projevy, co možná největší míra realistického vyznění, speciální důraz na psychologii postav a její proměnu pod vlivem vnějších událostí ... spojuje ji i podobnost tématická - partnerská krize, neukotvenost v prostředí, tady navíc i mírně existenciální hledání sebe sama a aluze k Dostojevskému největšímu románu, Zločinu a trestu. Revanche je velmi civilní a ve své civilnosti stojí v opozitu proti slavnějším cíleně kontroverzním snímkům rakouského kolegy Michaela Hanekeho - žádné nahrávání zabijačky, žádné zvrhlé sexuální praktiky, podobná forma obou tvůrčích přístupů ostře kontrastuje s nesouměřitelným obsahem. Tohle psychologické drama Götze Spielmanna je ve své závažnosti téměř dokonalou reflexí jistého výseku života rakouské (ale obecně západní) společnosti. Škoda jen toho zdlouhavého začátku a příliš pomalu se rozjíždějící expozice... Podobné filmy: Umění plakat, Syn, Dítě (16.04.2009)

Po tom, ako som nedavno videl Knochenman-a, dalsi vynikajuci rakusky film. Pozvolna plynuci dej, dostatok casu na zoznamenie sa divaka s postavami, ktorym clovek veri kazdy prejav, vzdy potesi dusu divaka. Presne tento styl alternativneho filmu mam rad. Kedy nic nie je strojene a kamera nerusi. Vycitky, myslienky na pomstu, pocity zlyhania u vlastnej zeny, aj postava stareho otca hlavneho predstavitela a vobec, psychologicke premeny postav... uzasne a s lahkostou zahrane. Irina Potapenko je krasna zena, ktora postave prostitutky Tamary z Ukrajiny dava dusu a predstavi trpky zivot mnohych dievcat a zien i v sucasnosti, zdielajuci jej filmovy osud. Pocas dialogu "vraha" a mileho "zavrazdenej" pri rybniku, ma prijemne mrazilo. Co sa tyka Ursuly Strauss, tu som tusim zahliadol v nejakej casti serie Tatort. V Revanche hra manzelku policajta, s ktorym nemoze otehotniet. a v zavere ma nezabudnutelny rozhovor, kedy dojde k "uzavretiu kruhu". "Bitte, sag' ihm nie, was passiert ist!"..."Mach dir keine Sorgen." Poeticky zaber na statok a koniec.... (22.02.2010)

Nebýt mnoha dobrých vtipů, asi bych se lehce nudil, ale právě díky těmto vhodným vložkám se i temnější drama dalo bez problémů zvládnout. Asi v polovině jsem začal uvažovat, jak by to mohlo být dokončeno a na žádnou dobrou variantu jsem nepřišel. To samé se očividně přihodilo i štábu, ale elegantně se z toho vyvlékli, aniž by narušili ráz filmu. Jen se mi nelíbil návod na snadné vyloupení banky. To vypadalo tak lehce, že bych to zvládl i sám. Snad to nikoho neovlivní. (11.07.2008)

Nevšední stylistika filmu, přičemž základní princip napínavosti kriminálního žánru je zachován. Myslím bez nadsázky, že předčí řadu současných krimi filmů z americké provenience, kde se divák jenom brodí krví. Je to zajímavý příběh neodčinitelných náhod, které nelze v životě vrátit, ani změnit. Navíc se asi shodneme v tom, že ta bzučící cirkulárka nebyla vůbec špatná. Možná škoda, že film nešel hlouběji do postav. Nicméně musím přiznat, že splnil mé očekávání. (06.09.2014)